Monarchie: Porovnání verzí
(Nová strana: '''Monarchie''' je taková státní forma, v níž je hlava státu ustanovena až do své smrti. Klassickou formou monarchie je monarchie dědičná. Existují tyto systémy n…) |
(* en:Primogeniture (anglicky)) |
||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
# '''německo–hollandské''' následnictví: agnát má vždy přednost před kognátem. Rakousko, dále v Liechtensteinsku, Lucembursku, Monaku; v Bavorsku, Hanoversku, Rusku, Sasku, Toskánsku, Obojí Sicílii a Württembersku. | # '''německo–hollandské''' následnictví: agnát má vždy přednost před kognátem. Rakousko, dále v Liechtensteinsku, Lucembursku, Monaku; v Bavorsku, Hanoversku, Rusku, Sasku, Toskánsku, Obojí Sicílii a Württembersku. | ||
# '''smíšené''' následnictví (kastilské, ''successio promiscua''): dcera má přednost před svým strýcem (bratrem otce), strýnou (sestrou otce), před ujcem (bratrem matky) a tetou (sestrou matky). V Dánsku, Španělsku a Spojeném království; v Brazílii, Řecku a Portugalsku. | # '''smíšené''' následnictví (kastilské, ''successio promiscua''): dcera má přednost před svým strýcem (bratrem otce), strýnou (sestrou otce), před ujcem (bratrem matky) a tetou (sestrou matky). V Dánsku, Španělsku a Spojeném království; v Brazílii, Řecku a Portugalsku. | ||
| − | # '''kognátské''' následnictví: V Belgii (od 1991), Nizozemí (od 1983), Norsku (od 1990) a Švédsku (od 1980). | + | # '''kognátské''' následnictví (absolutní primogenitura): V Belgii (od 1991), Nizozemí (od 1983), Norsku (od 1990) a Švédsku (od 1980). Je to švédský výmysl z roku 1980; nikde před tím nikdy nebyl. |
Na trůn nastupuje prvorozenec (primogenitura). Zemřel-li a má-li potomky, je obvyklé dědění podle linií, tj. že potomek prvorozence má přednost. | Na trůn nastupuje prvorozenec (primogenitura). Zemřel-li a má-li potomky, je obvyklé dědění podle linií, tj. že potomek prvorozence má přednost. | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
== {{Reference}} == | == {{Reference}} == | ||
* Posloupnost trůnní. In ''Ottův slovník naučný'' | * Posloupnost trůnní. In ''Ottův slovník naučný'' | ||
| + | |||
| + | == {{Externí odkazy}} == | ||
| + | * [[:en:Primogeniture|Primogeniture]] (anglicky) | ||
[[Kategorie:Ústavní právo]] | [[Kategorie:Ústavní právo]] | ||
Aktuální verse z 29. 3. 2009, 18:48
Monarchie je taková státní forma, v níž je hlava státu ustanovena až do své smrti.
Klassickou formou monarchie je monarchie dědičná. Existují tyto systémy nástupnických řádů:
- agnátské následnictví (francouzské, Lex Salica): Francie, dále v Albánii, Belgii (do 1991), Bulharsku, Černé Hoře, Itálii, Jugoslávii, Německém císařství, Norsku (do 1990), Parmě, Prusku, Rumunsku a Švédsku (do 1980).
- německo–hollandské následnictví: agnát má vždy přednost před kognátem. Rakousko, dále v Liechtensteinsku, Lucembursku, Monaku; v Bavorsku, Hanoversku, Rusku, Sasku, Toskánsku, Obojí Sicílii a Württembersku.
- smíšené následnictví (kastilské, successio promiscua): dcera má přednost před svým strýcem (bratrem otce), strýnou (sestrou otce), před ujcem (bratrem matky) a tetou (sestrou matky). V Dánsku, Španělsku a Spojeném království; v Brazílii, Řecku a Portugalsku.
- kognátské následnictví (absolutní primogenitura): V Belgii (od 1991), Nizozemí (od 1983), Norsku (od 1990) a Švédsku (od 1980). Je to švédský výmysl z roku 1980; nikde před tím nikdy nebyl.
Na trůn nastupuje prvorozenec (primogenitura). Zemřel-li a má-li potomky, je obvyklé dědění podle linií, tj. že potomek prvorozence má přednost.
Prameny a literatura
- Posloupnost trůnní. In Ottův slovník naučný
Další odkazy
- Primogeniture (anglicky)
