Nález

Přejít na: navigace, hledání

Nálezem se v občanském právu nazývá nalezená věc, jejíž vlastník není nálezci v době nálezu znám. Může jít o věc opuštěnou nebo ztracenou.

Platné právo (ustanovení § 135 občanského zákoníku) ukládá nálezci povinnost vydat ztracenou věc bez prodlení vlastníkovi, nebo není-li znám, odevzdat ji obci, na jejímž území věc nalezl. Pokud se vlastník do šesti měsíců nepřihlásí, stává se věc vlastnictvím této obce. Nálezce má právo na náhradu nutných výdajů, které mu vznikly, a na nálezné ve výši deseti procent ceny věci.

U věci opuštěné občanský zákoník mlčí, v praxi se však toleruje, že si ji nálezce přivlastní – nepůsobí tím nikomu škodu (viz Okupace).

Podle Všeobecného zákoníku občanského, který obsahoval podstatně podrobnější úpravu nálezu, připadla ztracená věc, o kterou se vlastník do roka nepřihlásil, nálezci. Pokud šlo o věc ukrytou, např. zakopanou (tzv. poklad), připadla jedna třetina státu, druhá nálezci a třetí vlastníkovi pozemku, na kterém byl poklad nalezen.

Šablona:Viztéž