Návrh na určení lhůty: Porovnání verzí
(Nová strana: '''Návrh na určení lhůty''' je speciální druh podání, jímž se mají odstranit průtahy v řízení. Tento institut je upraven v § 174a zákona o soudech a soudcích...) |
(Doplněno) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Návrh na určení lhůty''' je speciální druh [[podání]], jímž se mají odstranit [[průtah]]y v řízení. | + | '''Návrh na určení lhůty''' je speciální druh [[podání]], jímž se mají odstranit [[průtah]]y v [[řízení]]. |
| − | Tento institut je upraven v § 174a zákona o soudech a soudcích. U [[NS ČR]] má rozhodování o tomto návrhu monopol 21. senát, který dosud žádnému návrhu nevyhověl. | + | Tento institut je upraven v § 174a zákona o soudech a soudcích. Jeho podstatou je, že vyšší [[soud]] (nebo jiný [[senát (soud)|senát]] téhož soudu, pokud jde o průtahy u [[NS]] nebo [[NSS]]) stanoví nižšímu soudu závaznou [[lhůta|lhůtu]], v níž je ten povinen učinit [[procesní úkon]], u kterého navrhovatel namítá průtahy v řízení. Vůbec však neřeší (pro pozdější fasi řízení typickou) situaci, že soud je sice nečinný, ale jeho nečinnost nelze připsat žádném konkrétnímu úkonu. |
| + | |||
| + | Podání návrhu musí předcházet neúspěšná stížnost [[předseda soudu|předsedovi soudu]] a pro rozhodnutí o něm je stanovena pevná lhůta 20 pracovních dnů. | ||
| + | |||
| + | U [[NS ČR]] má rozhodování o tomto návrhu monopol 21. senát, který dosud žádnému návrhu nevyhověl. U ostatních soudů je situace podobná, takže se dá říct, že tento institut je zcela neúčinný a jedná se fakticky jen o "Potěmkinovu vesnici", která má českému státu zajistit ''alibi'' a snížit počet neúspěšných sporů před [[ESLP|Evropským soudem pro lidská práva]]. | ||
| + | |||
| + | Konkrétní rozhodnutí o návrzích na určení lhůty bývají svým obsahem bizarní: např. Vrchní soud v Olomouci opakovaně (a protiústavně) judikoval, že účastník má právo nikoli na projednání věci v přiměřené lhůtě, ale pouze na projednání v pořadí došlých věcí, Městský soud v Praze zase neshledal žádné průtahy ve 12,5 roku trvajícím trestním řízení. | ||
== Rozhodnutí NS ČR == | == Rozhodnutí NS ČR == | ||
Verse z 8. 3. 2008, 06:39
Návrh na určení lhůty je speciální druh podání, jímž se mají odstranit průtahy v řízení.
Tento institut je upraven v § 174a zákona o soudech a soudcích. Jeho podstatou je, že vyšší soud (nebo jiný senát téhož soudu, pokud jde o průtahy u NS nebo NSS) stanoví nižšímu soudu závaznou lhůtu, v níž je ten povinen učinit procesní úkon, u kterého navrhovatel namítá průtahy v řízení. Vůbec však neřeší (pro pozdější fasi řízení typickou) situaci, že soud je sice nečinný, ale jeho nečinnost nelze připsat žádném konkrétnímu úkonu.
Podání návrhu musí předcházet neúspěšná stížnost předsedovi soudu a pro rozhodnutí o něm je stanovena pevná lhůta 20 pracovních dnů.
U NS ČR má rozhodování o tomto návrhu monopol 21. senát, který dosud žádnému návrhu nevyhověl. U ostatních soudů je situace podobná, takže se dá říct, že tento institut je zcela neúčinný a jedná se fakticky jen o "Potěmkinovu vesnici", která má českému státu zajistit alibi a snížit počet neúspěšných sporů před Evropským soudem pro lidská práva.
Konkrétní rozhodnutí o návrzích na určení lhůty bývají svým obsahem bizarní: např. Vrchní soud v Olomouci opakovaně (a protiústavně) judikoval, že účastník má právo nikoli na projednání věci v přiměřené lhůtě, ale pouze na projednání v pořadí došlých věcí, Městský soud v Praze zase neshledal žádné průtahy ve 12,5 roku trvajícím trestním řízení.
