Návyková látka: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(bažení ''(craving)'', závislost ''(addiction)'')
(Pojem „návykový“ je hrubě nepřesný, protože řada „návykových“ látek není návykových. Souhrnným nadřazeným pojmem je ''psychoaktivní látka'', která se od psychotropní odlišuje pouze tím, že není podávána v isolované podob)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Návyková látka''' je chemická látka, jejíž požití mění stav vědomí a může vyvolat závislost (''dependence''; bažení ''(craving)'' po opětovné aplikaci) přes návyk ''(habituation)'' až po závislost ''(addiction)'', kdy je droga zneužívána ''(abused)'' a stává určující složkou života postiženého. Návykové látky se dělí na omamné a psychotropní.
+
'''Návyková látka''' je chemická látka, jejíž požití mění stav vědomí a může vyvolat závislost (''dependence''; bažení ''(craving)'' po opětovné aplikaci) přes návyk ''(habituation)'' až po závislost ''(addiction)'', kdy je droga zneužívána ''(abused)'' a stává určující složkou života postiženého.
  
 
Effekty: Fysická závislost je definována vznikem abstinenčních příznaků v případě nepožití drogy. Tolerance je stav, kdy požití stejného množství drogy nevyvolá srovnatelný effekt. Vede k zvyšování množství aplikované drogy nebo zvyšování frekvence aplikace. Tolerance se zvláště rychle zvyšuje u opiátů.
 
Effekty: Fysická závislost je definována vznikem abstinenčních příznaků v případě nepožití drogy. Tolerance je stav, kdy požití stejného množství drogy nevyvolá srovnatelný effekt. Vede k zvyšování množství aplikované drogy nebo zvyšování frekvence aplikace. Tolerance se zvláště rychle zvyšuje u opiátů.
 +
 +
Návykové látky se dělí na omamné (angl. ''narcotic drugs''), jimž se primárně rozumí deriváty opia a konopí, a psychotropní (angl. ''psychotropic substances''). Pojem „návykový“ je hrubě nepřesný, protože řada „návykových“ látek není návykových. Souhrnným nadřazeným pojmem je ''psychoaktivní látka'', která se od psychotropní odlišuje pouze tím, že není podávána v isolované podobě, např. kofein v kávě, nikotin v cigaretě apod.
 +
 +
Podrobnější dělení:
 +
 +
# anxiolytika
 +
# euforianty, např. extase.
 +
# stimulancia, např. kokain, nikotin či kofein.
 +
# depressanty
 +
## sedativa, např. ethanol.
 +
## hypnotika, např. barbituráty nebo benzodiazepiny.
 +
## narkotika, hlavně opioidy.
 +
# hallucinogeny
 +
## psychedelika:  LSD, psilocin, meskalin a DMT.
 +
## dissociativy, např. ketamin.
 +
## delirogeny, např. atropin, hyoscyamin nebo skopolamin.
  
 
Požívání návykových látek je regulováno prakticky všemi [[stát]]y jako výraz sociální kontroly jejich obyvatel. Nejčastějšími návykovými látkami jsou ethanol, nikotin a opiáty. Jsou regulovány zákonem č. 167/1998 [[Sb.]], o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
Požívání návykových látek je regulováno prakticky všemi [[stát]]y jako výraz sociální kontroly jejich obyvatel. Nejčastějšími návykovými látkami jsou ethanol, nikotin a opiáty. Jsou regulovány zákonem č. 167/1998 [[Sb.]], o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Aktuální verse z 4. 8. 2017, 08:53

Návyková látka je chemická látka, jejíž požití mění stav vědomí a může vyvolat závislost (dependence; bažení (craving) po opětovné aplikaci) přes návyk (habituation) až po závislost (addiction), kdy je droga zneužívána (abused) a stává určující složkou života postiženého.

Effekty: Fysická závislost je definována vznikem abstinenčních příznaků v případě nepožití drogy. Tolerance je stav, kdy požití stejného množství drogy nevyvolá srovnatelný effekt. Vede k zvyšování množství aplikované drogy nebo zvyšování frekvence aplikace. Tolerance se zvláště rychle zvyšuje u opiátů.

Návykové látky se dělí na omamné (angl. narcotic drugs), jimž se primárně rozumí deriváty opia a konopí, a psychotropní (angl. psychotropic substances). Pojem „návykový“ je hrubě nepřesný, protože řada „návykových“ látek není návykových. Souhrnným nadřazeným pojmem je psychoaktivní látka, která se od psychotropní odlišuje pouze tím, že není podávána v isolované podobě, např. kofein v kávě, nikotin v cigaretě apod.

Podrobnější dělení:

  1. anxiolytika
  2. euforianty, např. extase.
  3. stimulancia, např. kokain, nikotin či kofein.
  4. depressanty
    1. sedativa, např. ethanol.
    2. hypnotika, např. barbituráty nebo benzodiazepiny.
    3. narkotika, hlavně opioidy.
  5. hallucinogeny
    1. psychedelika: LSD, psilocin, meskalin a DMT.
    2. dissociativy, např. ketamin.
    3. delirogeny, např. atropin, hyoscyamin nebo skopolamin.

Požívání návykových látek je regulováno prakticky všemi státy jako výraz sociální kontroly jejich obyvatel. Nejčastějšími návykovými látkami jsou ethanol, nikotin a opiáty. Jsou regulovány zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Historie regulace opiátů začíná v první polovině 19. století v Číně, která se bránila dovozu opia z Indie. Spojené království naproti tomu podporovalo svobodu obchodu a v opiových válkách ji prosadilo. Situace se změnila až v roce 1909, kdy americký progressivistický president, Theodore Roosevelt, prosadil svolání mezinárodní konference 13 států s mezinárodní subjektivitou do Šanghaje. Výsledkem bylo přijetí Mezinárodní opiové konvence (úmluvy) v Haagu dne 23. ledna 1912 (vyhlášena pod č. 159/1922 Sb. z. a n.; pro ČR závazná). Tato etapa se však věnovala pouze regulaci mezinárodního obchodu s opiáty.

Vnitrostátní prohibici drog ve vyspělém světě zahájil americký Harrisonův Narcotics Act z roku 1914. Válka proti drogám zuří též v Kanadě a Japonsku. V UK to byl Dangerous Drug Act z roku 1920. V roce 1924 byla v USA zakázána výroba heroinu. Restrikci prohloubila Mezinárodní opiová úmluva ze dne 19. února 1925, vyhlášená pod č. 147 Sb. z. a n. z roku 1927. Stanovila povinnost registrovat nabyvatele opiátů. Poté se mezinárodní regulace narkotik zvyšovala prakticky každý rok a stále byl rozšiřován seznam zakázaných látek: např. vyhláškou č. 181/1930 Sb. z. a n. eucodal, dicodid, dilaudid, benzoylmorphin, methylekgonin a benzoylekgonin; vyhláškou č. 142/1932 Sb. z. a n. všechny estery morphinu a jejich soli. Není divu, že všechny tyto zpřísněné restrikce si vyžádaly zcela nový zákon: č. 29/1938 Sb. z. a n., kterým se provádějí Mezinárodní opiová úmluva ze dne 23. ledna 1912, vyhlášená pod č. 159/1922 Sb. z. a n., Mezinárodní opiová úmluva ze dne 19. února 1925, vyhlášená pod č. 147/1927 Sb. z. a n., a Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek ze dne 13. července 1931, vyhlášená pod č. 173/1933 Sb. z. a n. (opiový zákon). V USA prohibici zesílil Opium Poppy Control Act z roku 1942, Narcotic Drug Control Act z roku 1956 a Drug Abuse Control Amendment z roku 1965. Vývoj za kommunismu je zajímavý tím, že opiový zákon z roku 1938 byl zrušen zákonným opatřením PNS č. 23/1955 Sb., o jedech a látkách škodlivých zdraví, které pak bylo zrušeno pouhým vládním nařízením č. 56/1967 Sb., o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví. V roce 1956 byl veškerý heroin v USA vyvlastněn.

Počet drogově závislých je zanedbatelný. V USA činí asi 0,5 ‰ obyvatelstva. Alkoholiků je 50x více a stejný počet lidí jako je alkoholiků má problémy s alkoholem. Až 10 % se z nich stane alkoholiky každý rok.

Encyclopaedia Britannica: Prejudice and ignorance have led to the labelling of all use of nonsanctioned drugs as addiction and of all drugs, when misused, as narcotics. The continued practice of treating addiction as a single entity is dictated by custom and law, not by the facts of addiction.