Nabytí: Porovnání verzí
(Nová strana: '''Nabytí''' (latinsky ''adquisitio'') je právnický termín, kterým se označuje vznik subjektivního práva či povinnosti konkrétnímu subjektu (naby...) |
(+) |
||
| Řádka 8: | Řádka 8: | ||
** '''nabytí translativní''' ([[sukcese]], ''successio'') - auktor převádí na nabyvatele právo ve stejném rozsahu, jaký měl on sám; nabyvatel nastupuje do stejné pozice, jakou před tím měl jeho auktor | ** '''nabytí translativní''' ([[sukcese]], ''successio'') - auktor převádí na nabyvatele právo ve stejném rozsahu, jaký měl on sám; nabyvatel nastupuje do stejné pozice, jakou před tím měl jeho auktor | ||
** '''nabytí konstitutivní''' - auktor převádí jen část svého práva (např. [[služebnost]]) | ** '''nabytí konstitutivní''' - auktor převádí jen část svého práva (např. [[služebnost]]) | ||
| + | |||
| + | == Viz též == | ||
| + | * [[Zcizení]] | ||
[[Kategorie:Základní pojmy]] | [[Kategorie:Základní pojmy]] | ||
[[Kategorie:Římské právo]] | [[Kategorie:Římské právo]] | ||
Aktuální verse z 10. 6. 2010, 15:48
Nabytí (latinsky adquisitio) je právnický termín, kterým se označuje vznik subjektivního práva či povinnosti konkrétnímu subjektu (nabyvateli).
Římské právo
Římské právo dělilo nabývací způsoby dle způsobu jejich vzniku do několika kategorií:
- nabytí originární (originaria adquisitio) - vznik nového, původního práva nezávisle na právech kohokoli jiného - typicky např. okupace věci
- nabytí derivativní - vznik práva přenesením práv z jednoho subjektu na druhý - např. dohodou; předchozí majitel práva (který ho převádí) se označuje jako auktor (auctor)
- nabytí translativní (sukcese, successio) - auktor převádí na nabyvatele právo ve stejném rozsahu, jaký měl on sám; nabyvatel nastupuje do stejné pozice, jakou před tím měl jeho auktor
- nabytí konstitutivní - auktor převádí jen část svého práva (např. služebnost)
