Nepsané právo

Přejít na: navigace, hledání

Nepsané právo (lex non scripta) je v tradičním pojetí právo, které není zachyceno na pevném substrátu, ale existuje a předává se pouze ústním podáním (tradicí) a v nepřímých (neautoritativních) reflexích, např. v odborné právnické literatuře.

V jiném pojetí je nepsané právo takové, které nebylo vydáno formou právního předpisu. Je to tedy souhrn právních obyčejů, které bývají sepsány v právních knihách, a veškerá judikatura soudů. Psané a nepsané právo tvoří dohromady platné, či spíše positivní právo.

Nepsané právo neposkytuje dostatečnou míru právní jistoty a kontinentální právo se od něj na rozdíl od práva angloamerického odklání. Výjimkou jsou právní obyčeje, které mají určitý význam např. v obchodním nebo ústavním právu (vizte ústavní obyčeje).

Angličtí autoři právních knih

  1. Ranulf de Glanvill († 1190): Tractatus de legibus et consuetudinibus regni Angliae
  2. Bracton († 1268): De Legibus et Consuetudinibus Angliae (c. 1256)
  3. Littleton († 1481)
  4. Fitzherbert († 1538)
  5. Coke († 1634)
  6. Hale († 1676)
  7. Blackstone († 1780)

Další odkazy