Neutralita: Porovnání verzí
d (Robot: Automated text replacement (-{{Externí}} +== {{Externí odkazy}} ==)) |
(Dočasně neutrální bylo Rakousko za krymské války či Švédsko za druhé světové války.) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Latinské zájmeno ''neuter'' je složeno z předpony ''ne-'' a zájmena ''uter'' a znamená ''žádný z obou''. | Latinské zájmeno ''neuter'' je složeno z předpony ''ne-'' a zájmena ''uter'' a znamená ''žádný z obou''. | ||
| − | V mezinárodním právu neutralitu upravuje pařížská deklarace z roku 1856, V. haagská konvence z roku 1907 (neutralita v pozemní válce) a XIII. haagská konvence z roku 1907 (neutralita v námořní válce). Prototypem neutrálního státu je Švýcarsko, jehož permanentní neutralita je mezinárodně uznána. Dočasně neutrální bylo Rakousko za krymské války či Švédsko za druhé světové války. | + | V mezinárodním právu neutralitu upravuje pařížská deklarace z roku 1856, V. haagská konvence z roku 1907 (neutralita v pozemní válce) a XIII. haagská konvence z roku 1907 (neutralita v námořní válce). Prototypem neutrálního státu je Švýcarsko, jehož permanentní neutralita je mezinárodně uznána. Dočasně neutrální bylo [[Rakousko]] za krymské války či Švédsko za druhé světové války. |
Je sporné, zda stát může neutralitu vyhlásit jednostranně jako Belgie nebo Norsko před druhou světovou válkou. Od druhé světové války je neutralita ve sporu Dobra a Zla považována za nemravnou a neutralita Švýcarska vůči nacistickému Německu je kritisována. Standardní členství v [[OSN]] neutralitu znemožňuje, neboť každý členský stát je povinen se podřídit resoluci Rady bezpečnosti. | Je sporné, zda stát může neutralitu vyhlásit jednostranně jako Belgie nebo Norsko před druhou světovou válkou. Od druhé světové války je neutralita ve sporu Dobra a Zla považována za nemravnou a neutralita Švýcarska vůči nacistickému Německu je kritisována. Standardní členství v [[OSN]] neutralitu znemožňuje, neboť každý členský stát je povinen se podřídit resoluci Rady bezpečnosti. | ||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
* [http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neuter Merriam–Webster] – etymologie | * [http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=neuter Merriam–Webster] – etymologie | ||
| − | [[Kategorie:Mezinárodní právo | + | [[Kategorie:Mezinárodní právo]] |
Aktuální verse z 2. 5. 2008, 09:29
Neutralita je pojem mezinárodního práva vyjadřující, že stát není členem žádného z válčících bloků.
Latinské zájmeno neuter je složeno z předpony ne- a zájmena uter a znamená žádný z obou.
V mezinárodním právu neutralitu upravuje pařížská deklarace z roku 1856, V. haagská konvence z roku 1907 (neutralita v pozemní válce) a XIII. haagská konvence z roku 1907 (neutralita v námořní válce). Prototypem neutrálního státu je Švýcarsko, jehož permanentní neutralita je mezinárodně uznána. Dočasně neutrální bylo Rakousko za krymské války či Švédsko za druhé světové války.
Je sporné, zda stát může neutralitu vyhlásit jednostranně jako Belgie nebo Norsko před druhou světovou válkou. Od druhé světové války je neutralita ve sporu Dobra a Zla považována za nemravnou a neutralita Švýcarska vůči nacistickému Německu je kritisována. Standardní členství v OSN neutralitu znemožňuje, neboť každý členský stát je povinen se podřídit resoluci Rady bezpečnosti.
Další odkazy
- Merriam–Webster – etymologie
