Obchodní právo: Porovnání verzí
(zpřesnění) |
(K rozvoji české komercialistiky přispěl Albín Bráf a Arnošt Malovský-Wenig.) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
[[laik|Laici]] někdy pokládají za součást obchodního práva i vztahy vznikající mezi prodejcem a jeho zákazníkem – spotřebitelem. To je však omyl: tyto vztahy jsou předmětem [[spotřebitelské právo|spotřebitelského práva]]. | [[laik|Laici]] někdy pokládají za součást obchodního práva i vztahy vznikající mezi prodejcem a jeho zákazníkem – spotřebitelem. To je však omyl: tyto vztahy jsou předmětem [[spotřebitelské právo|spotřebitelského práva]]. | ||
| − | + | K rozvoji české komercialistiky přispěl [[Albín Bráf]] a [[Arnošt Malovský-Wenig]]. Mezi nejznámější české žijící komercialisty patří [[Irena Pelikánová]], [[Jan Dědič]], [[Karel Eliáš]], [[Bohumil Havel]] a [[Tomáš Dvořák]]. | |
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
Verse z 1. 8. 2007, 18:06
Obchodní právo (komercialistika) je odvětví soukromého práva zabývající se obchodními vztahy, tedy právními vztahy vznikající mezi podnikateli v souvislosti s jejich podnikatelskou činností. Ačkoli jde fakticky o součást občanského práva, pro jeho důležitost se obchodnímu právu přiznává zvláštní postavení a je zkoumáno i vyučováno odděleně.
Laici někdy pokládají za součást obchodního práva i vztahy vznikající mezi prodejcem a jeho zákazníkem – spotřebitelem. To je však omyl: tyto vztahy jsou předmětem spotřebitelského práva.
K rozvoji české komercialistiky přispěl Albín Bráf a Arnošt Malovský-Wenig. Mezi nejznámější české žijící komercialisty patří Irena Pelikánová, Jan Dědič, Karel Eliáš, Bohumil Havel a Tomáš Dvořák.
