Obnova řízení

Žádost o obnovu řízení je mimořádný opravný prostředek, jimž navrhovatel žádá, aby bylo obnoveno pravomocně skončené řízení, protože se ve věci objevily dříve neznámé nebo nedostupné důkazy nebo skutečnosti, které by samy nebo ve spojení s původně známými důkazy a skutečnostmi mohly vést k jinému rozhodnutí ve věci.

Obnova řízení je přípustná ve správním, v civilním, v trestním řízení a v řízení před Ústavním soudem, přičemž úprava řízení o povolení obnovy se ve všech případech podobá. Proti rozhodnutí o povolení obnovy řízení (s výjimkou řízení před Ústavním soudem) je přípustný řádný opravný prostředek (odvolání, rozklad nebo stížnost).

Povolením obnovy se původní rozhodnutí buď ruší (v trestním řízení) nebo se pozastavuje jeho vykonatelnost (ve správním a civilním řízení), a v původním řízení se pokračuje. V trestním řízení nové rozhodnutí původní rozhodnutí vždy nahrazuje, ve správním a civilním řízení se buď původní rozhodnutí potvrdí (tj. obnovené řízení nevede ke změně napadeného rozhodnutí), nebo se změní.

Před Ústavním soudem se obnovuje řízení o ústavní stížnosti v případě, že stěžovatel se svým podáním uspěl u mezinárodního orgánu (typicky u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku). V současné době je přípustná obnova pouze v trestních věcech; to se však stalo předmětem kritiky, neboť jde o neodůvodněnou diskriminaci jednoho druhu stěžovatelů.

Mediálně známou se stala žádost o obnovu trestního řízení Jiřího Kajínka.