Odůvodnění: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Základní text)
 
(strukturace)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Odůvodnění''' je obvyklou [[náležitost]]í každého [[rozhodnutí]].
+
'''Odůvodnění''' je obvyklou [[náležitost]]í každého [[rozhodnutí]], v němž [[veřejný úřad]] vysvětluje, proč vydal právě takový [[výrok]], jaký vydal.
  
V odůvodnění [[orgán veřejné moci]], nejčastěji [[soud]] nebo [[správní úřad]], který rozhodnutí vydal, uvede, jaké důkazy v [[řízení]], které vydání rozhodnutí předcházelo, provedl, které [[důkazní návrh]]y [[účastník]]ů případně zamítl a proč, k jakým [[skutkové zjištění|skutkovým zjištěním]] na základě provedeného dokazování dospěl, které [[právní norma|právní normy]] použil a k jakým právním závěrům jej aplikace těchto právních norem ([[submsumpce]]) dovedla.
+
== Části odůvodnění ==
 +
# '''rekapitulace''' řízení, včetně předchozího. V [[ČR|českých]] rozhodnutích je obvykle přebujelá, na úrok poslední části odůvodnění.
 +
# '''skutková věta''' (skutková zjištění) – popis [[skutková podstata|skutkové podstaty]]. Ve skutkové větě veřejný úřad uvede, na základě jakých [[důkaz]]ů v [[řízení]], které vydání rozhodnutí předcházelo, skutkovou podstatu konstruoval, které [[důkazní návrh]]y [[účastník]]ů případně zamítl a proč.
 +
# '''právní věta''' (právní závěry) – [[subsumpce]] skutkové podstaty pod [[právní norma|právní normy]]. Dělí se na nosné důvody (lat. ''[[ratio decidendi]]'') a ''[[obiter dictum]]''.
  
Absence odůvodnění koliduje s právem na [[spravedlivý proces]], proto lze od odůvodnění opustit jen v [[zákon]]em stanovených případech, např. vzdají-li se všichni účastníci práva na odvolání nebo je-li plně vyhověno [[návrh]]u jediného účastníka.
+
== Vady odůvodnění ==
 
+
Absence odůvodnění koliduje s právem na [[spravedlivý proces]], proto lze od odůvodnění opustit jen v [[zákon]]em stanovených případech, např. vzdají-li se všichni účastníci práva na odvolání nebo je-li plně vyhověno [[návrh]]u jediného účastníka. Nedostatečné nebo chybějící odůvodnění se pokládá za tak vážnou vadu, že takové rozhodnutí se v [[odvolání|odvolacím řízení]] zruší, i kdyby se jinak jevilo jako věcně správné: pokud by jeho nedostatky napravoval odvolací orgán, znamenalo by to protiústavní [[odnětí instance]].
Nedostatečné odůvodnění se pokládá za tak vážnou vadu, že takové rozhodnutí se v [[odvolání|odvolacím řízení]] zruší, i kdyby se jinak jevilo jako věcně správné: pokud by jeho nedostatky napravoval odvolací orgán, znamenalo by to protiústavní [[odnětí instance]].
 
  
 
== {{Interní odkazy}} ==
 
== {{Interní odkazy}} ==

Aktuální verse z 27. 9. 2011, 13:40

Odůvodnění je obvyklou náležitostí každého rozhodnutí, v němž veřejný úřad vysvětluje, proč vydal právě takový výrok, jaký vydal.

Části odůvodnění

  1. rekapitulace řízení, včetně předchozího. V českých rozhodnutích je obvykle přebujelá, na úrok poslední části odůvodnění.
  2. skutková věta (skutková zjištění) – popis skutkové podstaty. Ve skutkové větě veřejný úřad uvede, na základě jakých důkazů v řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, skutkovou podstatu konstruoval, které důkazní návrhy účastníků případně zamítl a proč.
  3. právní věta (právní závěry) – subsumpce skutkové podstaty pod právní normy. Dělí se na nosné důvody (lat. ratio decidendi) a obiter dictum.

Vady odůvodnění

Absence odůvodnění koliduje s právem na spravedlivý proces, proto lze od odůvodnění opustit jen v zákonem stanovených případech, např. vzdají-li se všichni účastníci práva na odvolání nebo je-li plně vyhověno návrhu jediného účastníka. Nedostatečné nebo chybějící odůvodnění se pokládá za tak vážnou vadu, že takové rozhodnutí se v odvolacím řízení zruší, i kdyby se jinak jevilo jako věcně správné: pokud by jeho nedostatky napravoval odvolací orgán, znamenalo by to protiústavní odnětí instance.

Vizte též