Odpovědnost: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Přepracováno)
(Upraveno)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Odpovědnost''' má v právu poněkud jiný význam než v běžném jazyce, kde se jím rozumí [[povinnost]] [[osoba|osoby]] pečovat o jinou [[osoba|osobu]], za [[věc]], případně za stav nebo vztah tak, aby jim nevznikala [[újma]]. Právní odpovědnost znamená toliko nutnost nést [[sankce|sankční]] následky svého jednání, přičemž nemusí jít nutně o jednání [[zavinění|zaviněné]]: v případě objektivní odpovědnosti (o níž je pojednáno níže), se vyvozuje [[sankce]] z pouhého následku určité (často obecně nebezpečné) činnosti, jako např. provozu [[motorové vozidlo|motorových vozidel]] nebo provozování ubytovacích služeb v případě objektivní odpovědnosti za škodu na odložených věcech.
+
'''Odpovědnost''' má v právu poněkud jiný význam než v běžném jazyce, kde se jím rozumí [[povinnost]] [[osoba|osoby]] pečovat o jinou [[osoba|osobu]], o [[věc]], případně o stav nebo o vztah tak, aby jim nevznikala [[újma]]. Právní odpovědnost znamená toliko nutnost nést [[sankce|sankční]] následky svého jednání.
  
 
Právní odpovědnost je založena:
 
Právní odpovědnost je založena:
# [[protiprávní jednání|protiprávním jednáním]] ([[delikt]]em) odpovědné osoby (odpovědnost za [[zavinění]], obecná odpovědnost)
+
# [[protiprávní jednání|protiprávním jednáním]] ([[delikt]]em) odpovědné [[osoba|osoby]] (odpovědnost za [[zavinění]], obecná odpovědnost)
# vznikem [[škoda|škodlivého]] stavu (někdy se hovoří o [[protiprávní stav|protiprávním stavu]]), za který odpovědný odpovídá bez ohledu na [[zavinění]] (odpovědnost za následek, objektivní odpovědnost)
+
# vznikem [[škoda|škodlivého]] stavu (někdy se hovoří o [[protiprávní stav|protiprávním stavu]]), za který [[osoba]] odpovídá bez ohledu na [[zavinění]] (odpovědnost za následek, objektivní odpovědnost)
  
 
== Deliktní způsobilost ==
 
== Deliktní způsobilost ==
Řádka 15: Řádka 15:
 
[[soukromé právo|Soukromoprávní]] odpovědnost je upravena [[právní norma|právními normami]] [[soukromé právo|soukromého práva]], především [[občanský zákoník|občanským zákoníkem]]. Sankční následek může být dvojí:
 
[[soukromé právo|Soukromoprávní]] odpovědnost je upravena [[právní norma|právními normami]] [[soukromé právo|soukromého práva]], především [[občanský zákoník|občanským zákoníkem]]. Sankční následek může být dvojí:
 
# povinnost '''uvedení do původního stavu''', '''restituce''' (''restitutio in integrum'') - např. [[omluva]], [[vydání věci]] apod.
 
# povinnost '''uvedení do původního stavu''', '''restituce''' (''restitutio in integrum'') - např. [[omluva]], [[vydání věci]] apod.
# povinnost '''náhrady''', '''reparace''' způsobené újmy, a to zpravidla v penězích (relutární náhrada), výjimečně naturální (''restitutio in natura'')
+
# povinnost '''náhrady''', '''reparace''' způsobené [[újma|újmy]], a to zpravidla v penězích (relutární náhrada), výjimečně naturální (''restitutio in natura'')
  
 
[[veřejné právo|Veřejnoprávní]] odpovědnost může být:
 
[[veřejné právo|Veřejnoprávní]] odpovědnost může být:
Řádka 31: Řádka 31:
 
Pojem '''objektivní odpovědnosti''' je poměrně nedávný [[právní institut]], který si vynutil rozvoj vědy a techniky v [[:cs:19. století|19. století]]. Lidská činnost se postupně stala tak složitou, že v mnoha případech se ukázalo nemožným nebo přinejmenším neefektivním zjišťovat, byl-li zjevně [[škoda|škodlivý]] následek (např. tráva zapálená od projíždějící parní lokomotivy) způsoben konkrétním pochybením ([[zavinění]]m) určité [[osoba|osoby]].
 
Pojem '''objektivní odpovědnosti''' je poměrně nedávný [[právní institut]], který si vynutil rozvoj vědy a techniky v [[:cs:19. století|19. století]]. Lidská činnost se postupně stala tak složitou, že v mnoha případech se ukázalo nemožným nebo přinejmenším neefektivním zjišťovat, byl-li zjevně [[škoda|škodlivý]] následek (např. tráva zapálená od projíždějící parní lokomotivy) způsoben konkrétním pochybením ([[zavinění]]m) určité [[osoba|osoby]].
  
Proto se v určitých případech stanoví odpovědnost osoby za [[škoda|škodlivý]] následek bez ohledu na [[zavinění]].
+
Proto se v určitých případech stanoví objektivní odpovědnost [[osoba|osoby]] za [[škoda|škodlivý]] následek bez ohledu na [[zavinění]].
  
 
Objektivní odpovědnost není obecná, tzn. lze ji vyvozovat pouze tam, kde to stanoví [[právní předpis]].
 
Objektivní odpovědnost není obecná, tzn. lze ji vyvozovat pouze tam, kde to stanoví [[právní předpis]].
Řádka 43: Řádka 43:
 
* odpovědnost za [[škoda|škodu]] způsobenou provozem dopravních prostředků
 
* odpovědnost za [[škoda|škodu]] způsobenou provozem dopravních prostředků
 
* odpovědnost za [[škoda|škodu]] způsobenou tím, nad kým odpovědný vykonává dohled
 
* odpovědnost za [[škoda|škodu]] způsobenou tím, nad kým odpovědný vykonává dohled
* odpovědnost za [[škoda|škodu]] na vnesených nebo odložených věcech
+
* odpovědnost za [[škoda|škodu]] na vnesených nebo odložených věcech např. v hotelích nebo restauracích
 
* odpovědnost za [[škoda|škodu]] způsobenou [[nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup|nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem]] [[orgán veřejné moci|orgánu veřejné moci]]
 
* odpovědnost za [[škoda|škodu]] způsobenou [[nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup|nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem]] [[orgán veřejné moci|orgánu veřejné moci]]
 
* odpovědnost za [[vada|vady]] výrobků nebo zboží
 
* odpovědnost za [[vada|vady]] výrobků nebo zboží

Verse z 16. 11. 2005, 13:29

Odpovědnost má v právu poněkud jiný význam než v běžném jazyce, kde se jím rozumí povinnost osoby pečovat o jinou osobu, o věc, případně o stav nebo o vztah tak, aby jim nevznikala újma. Právní odpovědnost znamená toliko nutnost nést sankční následky svého jednání.

Právní odpovědnost je založena:

  1. protiprávním jednáním (deliktem) odpovědné osoby (odpovědnost za zavinění, obecná odpovědnost)
  2. vznikem škodlivého stavu (někdy se hovoří o protiprávním stavu), za který osoba odpovídá bez ohledu na zavinění (odpovědnost za následek, objektivní odpovědnost)

Deliktní způsobilost

Právní odpovědnost dopadá na každého, kdo má deliktní způsobilost. Deliktní způsobilost mají všechny právnické osoby a ty osoby fysické, jejichž mentální schopnosti (dané zejména věkem) a momentální duševní stav (příčetnost) dovolují, aby fysická osoba rozpoznala protiprávnost (škodlivost) svého jednání a mohla je ovládnout. U zletilých osob, které nebyly zbaveny způsobilosti k právním úkonům, se deliktní způsobilost presumuje (tj. má se za prokázanou, dokud není prokázán opak).

Nedostatek deliktní způsobilosti vylučuje jak obecnou, tak objektivní odpovědnost.

Obecná odpovědnost

Obecná odpovědnost (odpovědnost za zavinění) se liší podle toho, byla-li jednáním delikventa porušena soukromoprávní nebo veřejnoprávní povinnost.

Soukromoprávní odpovědnost je upravena právními normami soukromého práva, především občanským zákoníkem. Sankční následek může být dvojí:

  1. povinnost uvedení do původního stavu, restituce (restitutio in integrum) - např. omluva, vydání věci apod.
  2. povinnost náhrady, reparace způsobené újmy, a to zpravidla v penězích (relutární náhrada), výjimečně naturální (restitutio in natura)

Veřejnoprávní odpovědnost může být:

  1. trestní, za porušení povinnosti stanovené trestním zákonem (trestný čin) - pouze fysické osoby
  2. přestupková, za takové porušení veřejnoprávní povinnosti, které je zákonem označeno za přestupek - pouze fysické osoby
  3. za jiný správní delikt, pokud to stanoví zvláštní zákon - právnické i fysické osoby

Následkem (sankcí) za porušení veřejnoprávní povinnosti je buď trest (v případě trestní odpovědnosti) nebo sankce stanovená zákonem o přestupcích nebo zvláštním zákonem o jiných správních deliktech.

Často dochází k souběhu soukromoprávní a veřejnoprávní odpovědnosti (cf. adhesní řízení).

Jak v případě soukromoprávní, tak veřejnoprávní odpovědnosti se může odpovědný vyvinit (exkulpovat), pokud prokáže, že škodlivý následek nezavinil.

Objektivní odpovědnost

Pojem objektivní odpovědnosti je poměrně nedávný právní institut, který si vynutil rozvoj vědy a techniky v 19. století. Lidská činnost se postupně stala tak složitou, že v mnoha případech se ukázalo nemožným nebo přinejmenším neefektivním zjišťovat, byl-li zjevně škodlivý následek (např. tráva zapálená od projíždějící parní lokomotivy) způsoben konkrétním pochybením (zaviněním) určité osoby.

Proto se v určitých případech stanoví objektivní odpovědnost osoby za škodlivý následek bez ohledu na zavinění.

Objektivní odpovědnost není obecná, tzn. lze ji vyvozovat pouze tam, kde to stanoví právní předpis.

Rozlišují se dva druhy objektivní odpovědnosti:

  1. objektivní odpovědnost s možností liberace; osoba neodpovídá, prokáže-li, že byl naplněn některý ze zákonem stanovených liberačních důvodů (např. že nemohl škodlivému následku, který nezavinil, zabránit ani s vynaložením veškerého úsilí)
  2. absolutní objektivní odpovědnost, bez možnosti liberace - např. odpovědnost za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup

Příklady objektivní odpovědnosti:

Odpovědnost za následek v některých (výjimečných) případech stanoví i veřejnoprávními předpisy, např. u ochrany životního prostředí. Vždy je však v těchto případech přípustná liberace.

Viz též: