Okupace (vojenská)

Okupace (z lat. occupare = zabrat) znamená v mezinárodním právu veřejném vojenské obsazení cízího území bez úmyslu je anektovat. Území je pod kontrolou ozbrojených sil nepřátelských k nominálnímu souverainu.

Jedná se pojmově vždy o stav dočasný, není však shodný s pouhým dobytím (debelací) území. Okupační síly mohou vykonávat výkonnou, zákonodárnou i soudní moc (např. Spojenská kontrolní rada (Allied Control Council) ve Velkoněmecké říši), nebo mohou některé z nich či všechny svěřit samosprávě (např. Jugoslávie za druhé světové války). Okupace neznamená zánik státu. Tím je toliko annexe (připojení), např. Východního Pruska k SSSR.

Historicky se termín okupace používal rovněž pro zabrání dosud neobsazeného území, terra nullius.