Opravný prostředek: Porovnání verzí
('''apelační (odvolací) princip''', '''kassační (zrušovací) princip''', IW) |
(restrukt.) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Opravný prostředek''' je druh [[podání]], jímž [[procesní strana]] napadá vydané [[rozhodnutí]] | + | '''Opravný prostředek''' je druh [[podání]], jímž [[procesní strana]] napadá vydané [[rozhodnutí]]. |
| − | ''' | + | [[Úřad]], rozhodující o opravném prostředku, může mít pravomoc trojího typu: |
| + | # '''apelační (odvolací) princip''': vždy nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním (UK, Švédsko, Finsko) | ||
| + | # '''kassační (zrušovací) princip''': nikdy nemoci napadené rozhodnutí nahradit svým vlastním, pouze ho potvrdit či zrušit (románské státy) | ||
| + | # '''revisní princip''': v případě, že je správně zjištěn skutkový stav, nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním s jiným právním názorem, v opačném případě ho potvrdit či zrušit (středoevropské státy) | ||
| − | ''' | + | == Druhy == |
| − | * ve [[správní řízení|správním řízení]]: [[žádost o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení]] a [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] | + | * '''řádné''' opravné prostředky vždy směřují proti [[právní moc|nepravomocnému]] rozhodnutí a mají [[zásadně]] suspensivní účinek, tzn. napadené rozhodnutí nenabude právní moci, dokud není pravomocně rozhodnuto o opravném prostředku. |
| − | * v [[trestní řízení|trestním řízení]]: [[dovolání]], [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] a (obsoletní) [[stížnost pro porušení zákona]] | + | ** [[odvolání]]/[[rozklad]] |
| − | * v [[civilní řízení|civilním řízení]]: [[dovolání]], [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] a [[žaloba pro zmatečnost]] | + | ** [[stížnost]] |
| − | * v [[soudní řízení správní|soudním řízení správním]]: [[kasační stížnost]] | + | * '''mimořádné''' opravné prostředky směřují proti pravomocnému rozhodnutí. Procesní strana napadá buď nesprávné právní zhodnocení, nebo chybnou proceduru. Škála mimořádných opravných prostředků je širší a za určitých okolností může být podáno i několik mimořádných opravných prostředků současně. |
| − | * v řízení před [[Ústavní soud|Ústavním soudem]]: [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] | + | ** ve [[správní řízení|správním řízení]]: [[žádost o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení]] a [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] |
| − | * ''[[certiorari]]'' – instance příslušná k řízení o opravném prostředku má diskreční pravomoc rozhodnout, zda se jím bude zabývat (''discretionary review'') | + | ** v [[trestní řízení|trestním řízení]]: [[dovolání]], [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] a (obsoletní) [[stížnost pro porušení zákona]] |
| + | ** v [[civilní řízení|civilním řízení]]: [[dovolání]], [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] a [[žaloba pro zmatečnost]] | ||
| + | ** v [[soudní řízení správní|soudním řízení správním]]: [[kasační stížnost]] | ||
| + | ** v řízení před [[Ústavní soud|Ústavním soudem]]: [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] | ||
| + | ** ''[[certiorari]]'' – instance příslušná k řízení o opravném prostředku má diskreční pravomoc rozhodnout, zda se jím bude zabývat (''discretionary review'') | ||
Podání mimořádného opravného prostředku nemá na [[právní moc]] napadeného [[rozhodnutí]] vliv, v některých případech však může být na jeho základě odložena jeho [[vykonatelnost]]. | Podání mimořádného opravného prostředku nemá na [[právní moc]] napadeného [[rozhodnutí]] vliv, v některých případech však může být na jeho základě odložena jeho [[vykonatelnost]]. | ||
| + | == Kritika == | ||
Podle absurdní české legislativy, která v mnoha případech upírá mimořádné opravné prostředky (někdy dokonce i řádné), suppluje roli zmateční stížnosti ([[rekurs]]u) ústavní stížnost, což je vysoce nežádoucí. [[ÚS]] však tento výklad stvrdil v § 13 nálezu ve věci ''JMB družstvo v. ČR'' ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. I. ÚS 1996/08, NALUS: 60441[http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=60441]: "Ústavní soud považuje za naprosto evidentní, že vzniklá situace, navíc umocněná rozdílnou rozhodovací praxí obecných soudů a změnou právního názoru městského soudu, spadá pod ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, tudíž by bylo především v pravomoci Nejvyššího soudu, jako vrcholného soudního orgánu, sjednocovat judikaturu nižších soudů a jimi prováděný výklad jednoduchého práva. S ohledem na výši uplatněného nároku (tzv. bagatelní částka), však stěžovatel nemá k dispozici mimořádný opravný prostředek, tudíž by mohlo být namístě, poskytnout mu ochranu na úrovni ústavně právní." | Podle absurdní české legislativy, která v mnoha případech upírá mimořádné opravné prostředky (někdy dokonce i řádné), suppluje roli zmateční stížnosti ([[rekurs]]u) ústavní stížnost, což je vysoce nežádoucí. [[ÚS]] však tento výklad stvrdil v § 13 nálezu ve věci ''JMB družstvo v. ČR'' ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. I. ÚS 1996/08, NALUS: 60441[http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=60441]: "Ústavní soud považuje za naprosto evidentní, že vzniklá situace, navíc umocněná rozdílnou rozhodovací praxí obecných soudů a změnou právního názoru městského soudu, spadá pod ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, tudíž by bylo především v pravomoci Nejvyššího soudu, jako vrcholného soudního orgánu, sjednocovat judikaturu nižších soudů a jimi prováděný výklad jednoduchého práva. S ohledem na výši uplatněného nároku (tzv. bagatelní částka), však stěžovatel nemá k dispozici mimořádný opravný prostředek, tudíž by mohlo být namístě, poskytnout mu ochranu na úrovni ústavně právní." | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
== {{Externí odkazy}} == | == {{Externí odkazy}} == | ||
Verse z 30. 3. 2010, 12:46
Opravný prostředek je druh podání, jímž procesní strana napadá vydané rozhodnutí.
Úřad, rozhodující o opravném prostředku, může mít pravomoc trojího typu:
- apelační (odvolací) princip: vždy nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním (UK, Švédsko, Finsko)
- kassační (zrušovací) princip: nikdy nemoci napadené rozhodnutí nahradit svým vlastním, pouze ho potvrdit či zrušit (románské státy)
- revisní princip: v případě, že je správně zjištěn skutkový stav, nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním s jiným právním názorem, v opačném případě ho potvrdit či zrušit (středoevropské státy)
Druhy
- řádné opravné prostředky vždy směřují proti nepravomocnému rozhodnutí a mají zásadně suspensivní účinek, tzn. napadené rozhodnutí nenabude právní moci, dokud není pravomocně rozhodnuto o opravném prostředku.
- mimořádné opravné prostředky směřují proti pravomocnému rozhodnutí. Procesní strana napadá buď nesprávné právní zhodnocení, nebo chybnou proceduru. Škála mimořádných opravných prostředků je širší a za určitých okolností může být podáno i několik mimořádných opravných prostředků současně.
- ve správním řízení: žádost o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení a návrh na obnovu řízení
- v trestním řízení: dovolání, návrh na obnovu řízení a (obsoletní) stížnost pro porušení zákona
- v civilním řízení: dovolání, návrh na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost
- v soudním řízení správním: kasační stížnost
- v řízení před Ústavním soudem: návrh na obnovu řízení
- certiorari – instance příslušná k řízení o opravném prostředku má diskreční pravomoc rozhodnout, zda se jím bude zabývat (discretionary review)
Podání mimořádného opravného prostředku nemá na právní moc napadeného rozhodnutí vliv, v některých případech však může být na jeho základě odložena jeho vykonatelnost.
Kritika
Podle absurdní české legislativy, která v mnoha případech upírá mimořádné opravné prostředky (někdy dokonce i řádné), suppluje roli zmateční stížnosti (rekursu) ústavní stížnost, což je vysoce nežádoucí. ÚS však tento výklad stvrdil v § 13 nálezu ve věci JMB družstvo v. ČR ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. I. ÚS 1996/08, NALUS: 60441[1]: "Ústavní soud považuje za naprosto evidentní, že vzniklá situace, navíc umocněná rozdílnou rozhodovací praxí obecných soudů a změnou právního názoru městského soudu, spadá pod ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, tudíž by bylo především v pravomoci Nejvyššího soudu, jako vrcholného soudního orgánu, sjednocovat judikaturu nižších soudů a jimi prováděný výklad jednoduchého práva. S ohledem na výši uplatněného nároku (tzv. bagatelní částka), však stěžovatel nemá k dispozici mimořádný opravný prostředek, tudíž by mohlo být namístě, poskytnout mu ochranu na úrovni ústavně právní."
