Opravný prostředek: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(restrukt.)
(další restrukt.)
Řádka 7: Řádka 7:
  
 
== Druhy ==
 
== Druhy ==
* '''řádné''' opravné prostředky vždy směřují proti [[právní moc|nepravomocnému]] rozhodnutí a mají [[zásadně]] suspensivní účinek, tzn. napadené rozhodnutí nenabude právní moci, dokud není pravomocně rozhodnuto o opravném prostředku.
+
U ''[[certiorari]]'' instance příslušná k řízení o opravném prostředku diskreční pravomoc rozhodnout, zda se jím bude zabývat (''discretionary review'')
** [[odvolání]]/[[rozklad]]
 
** [[stížnost]]
 
* '''mimořádné''' opravné prostředky směřují proti pravomocnému rozhodnutí. Procesní strana napadá buď nesprávné právní zhodnocení, nebo chybnou proceduru. Škála mimořádných opravných prostředků je širší a za určitých okolností může být podáno i několik mimořádných opravných prostředků současně.
 
** ve [[správní řízení|správním řízení]]: [[žádost o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení]] a [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]]
 
** v [[trestní řízení|trestním řízení]]: [[dovolání]], [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] a (obsoletní) [[stížnost pro porušení zákona]]
 
** v [[civilní řízení|civilním řízení]]: [[dovolání]], [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] a [[žaloba pro zmatečnost]]
 
** v [[soudní řízení správní|soudním řízení správním]]: [[kasační stížnost]]
 
** v řízení před [[Ústavní soud|Ústavním soudem]]: [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]]
 
** ''[[certiorari]]'' instance příslušná k řízení o opravném prostředku diskreční pravomoc rozhodnout, zda se jím bude zabývat (''discretionary review'')
 
  
Podání mimořádného opravného prostředku nemá na [[právní moc]] napadeného [[rozhodnutí]] vliv, v některých případech však může být na jeho základě odložena jeho [[vykonatelnost]].
+
== Typy ==
 +
Řádné opravné prostředky vždy směřují proti [[právní moc|nepravomocnému]] rozhodnutí a mají [[zásadně]] suspensivní účinek, tzn. napadené rozhodnutí nenabude právní moci, dokud není pravomocně rozhodnuto o opravném prostředku. Řádnými opravnými prostředky jsou [[odvolání]], [[rozklad]] a [[stížnost]].
 +
 
 +
Mimořádné opravné prostředky směřují proti pravomocnému rozhodnutí. Procesní strana napadá buď nesprávné právní zhodnocení, nebo chybnou proceduru. Škála mimořádných opravných prostředků je širší a za určitých okolností může být podáno i několik mimořádných opravných prostředků současně. Podání mimořádného opravného prostředku nemá na [[právní moc]] napadeného [[rozhodnutí]] vliv, v některých případech však může být na jeho základě odložena jeho [[vykonatelnost]].
 +
 
 +
== Třídění podle druhu řízení ==
 +
* ve [[správní řízení|správním řízení]]: [[odvolání]], [[rozklad]], [[žádost o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení]] a [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]]
 +
* v [[trestní řízení|trestním řízení]]: [[odvolání]], [[dovolání]], [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] a (obsoletní) [[stížnost pro porušení zákona]]
 +
* v [[civilní řízení|civilním řízení]]: [[odvolání]], [[dovolání]], [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] a [[žaloba pro zmatečnost]]
 +
* v [[soudní řízení správní|soudním řízení správním]]: [[kasační stížnost]]
 +
* v řízení před [[Ústavní soud|ústavním soudem]]: [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]]
  
 
== Kritika ==
 
== Kritika ==
Řádka 25: Řádka 26:
 
== {{Externí odkazy}} ==
 
== {{Externí odkazy}} ==
 
* [[:en:Coram nobis|motion for a writ of coram nobis]] (anglicky)
 
* [[:en:Coram nobis|motion for a writ of coram nobis]] (anglicky)
* [[Zdeněk Kühn]]: ''[http://jinepravo.blogspot.com/2007/08/jak-ulehit-stavnmu-soudu-een-slovinsk.html Jak ulehčit ústavnímu soudu: řešení slovinské]''.
+
* [[Zdeněk Kühn]]: ''[http://jinepravo.blogspot.com/2007/08/jak-ulehit-stavnmu-soudu-een-slovinsk.html Jak ulehčit ústavnímu soudu: řešení slovinské]''
 
* [[Vojtěch Šimíček]]: ''[http://jinepravo.blogspot.com/2008/08/maj-se-soudit-malichernosti.html Mají se soudit malichernosti?]''
 
* [[Vojtěch Šimíček]]: ''[http://jinepravo.blogspot.com/2008/08/maj-se-soudit-malichernosti.html Mají se soudit malichernosti?]''
  

Verse z 30. 3. 2010, 11:56

Opravný prostředek je druh podání, jímž procesní strana napadá vydané rozhodnutí.

Úřad, rozhodující o opravném prostředku, může mít pravomoc trojího typu:

  1. apelační (odvolací) princip: vždy nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním (UK, Švédsko, Finsko)
  2. kassační (zrušovací) princip: nikdy nemoci napadené rozhodnutí nahradit svým vlastním, pouze ho potvrdit či zrušit (románské státy)
  3. revisní princip: v případě, že je správně zjištěn skutkový stav, nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním s jiným právním názorem, v opačném případě ho potvrdit či zrušit (středoevropské státy)

Druhy

U certiorari má instance příslušná k řízení o opravném prostředku diskreční pravomoc rozhodnout, zda se jím bude zabývat (discretionary review)

Typy

Řádné opravné prostředky vždy směřují proti nepravomocnému rozhodnutí a mají zásadně suspensivní účinek, tzn. napadené rozhodnutí nenabude právní moci, dokud není pravomocně rozhodnuto o opravném prostředku. Řádnými opravnými prostředky jsou odvolání, rozklad a stížnost.

Mimořádné opravné prostředky směřují proti pravomocnému rozhodnutí. Procesní strana napadá buď nesprávné právní zhodnocení, nebo chybnou proceduru. Škála mimořádných opravných prostředků je širší a za určitých okolností může být podáno i několik mimořádných opravných prostředků současně. Podání mimořádného opravného prostředku nemá na právní moc napadeného rozhodnutí vliv, v některých případech však může být na jeho základě odložena jeho vykonatelnost.

Třídění podle druhu řízení

Kritika

Podle absurdní české legislativy, která v mnoha případech upírá mimořádné opravné prostředky (někdy dokonce i řádné), suppluje roli zmateční stížnosti (rekursu) ústavní stížnost, což je vysoce nežádoucí. ÚS však tento výklad stvrdil v § 13 nálezu ve věci JMB družstvo v. ČR ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. I. ÚS 1996/08, NALUS: 60441[1]: "Ústavní soud považuje za naprosto evidentní, že vzniklá situace, navíc umocněná rozdílnou rozhodovací praxí obecných soudů a změnou právního názoru městského soudu, spadá pod ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, tudíž by bylo především v pravomoci Nejvyššího soudu, jako vrcholného soudního orgánu, sjednocovat judikaturu nižších soudů a jimi prováděný výklad jednoduchého práva. S ohledem na výši uplatněného nároku (tzv. bagatelní částka), však stěžovatel nemá k dispozici mimořádný opravný prostředek, tudíž by mohlo být namístě, poskytnout mu ochranu na úrovni ústavně právní."

Další odkazy