Opravný prostředek: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
('''apelační (odvolací) princip''', '''kassační (zrušovací) princip''', IW)
(rozepsání druhů)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Opravný prostředek''' je druh [[podání]], jímž [[procesní strana]] napadá vydané [[rozhodnutí]]. Opravné prostředky mohou být řádné nebo mimořádné.
+
'''Opravný prostředek''' je druh [[podání]], jímž [[procesní strana]] napadá vydané [[rozhodnutí]].
  
'''Řádné''' opravné prostředky vždy směřují proti [[právní moc|nepravomocnému]] rozhodnutí a mají [[zásadně]] suspensivní účinek, tzn. napadené rozhodnutí nenabude právní moci, dokud není pravomocně rozhodnuto o opravném prostředku. Řádnými opravnými prostředky jsou [[odvolání]], [[rozklad]] a [[stížnost]].
+
[[Úřad]], rozhodující o opravném prostředku, může mít pravomoc trojího typu:
 +
# '''apelační (odvolací) princip''': vždy nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním (UK, Švédsko, Finsko)
 +
# '''kassační (zrušovací) princip''': nikdy nemoci napadené rozhodnutí nahradit svým vlastním, pouze ho potvrdit či zrušit (románské státy)
 +
# '''revisní princip''': v případě, že je správně zjištěn skutkový stav, nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním s jiným právním názorem, v opačném případě ho potvrdit či zrušit (středoevropské státy)
 +
 
 +
== Druhy ==
 +
* '''proti hmotněprávním vadám:''' [[odvolání]], [[rozklad]], [[dovolání]]
 +
* '''proti processním vadám:''' [[stížnost]] (rekurs), [[žaloba pro zmatečnost]]
 +
* '''nové řízení:''' [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]]
 +
 
 +
U ''[[certiorari]]'' má instance příslušná k řízení o opravném prostředku diskreční pravomoc rozhodnout, zda se jím bude zabývat (''discretionary review'').
  
'''Mimořádné''' opravné prostředky směřují proti pravomocnému rozhodnutí. Procesní strana napadá buď nesprávné právní zhodnocení, nebo chybnou proceduru. Škála mimořádných opravných prostředků je širší a za určitých okolností může být podáno i několik mimořádných opravných prostředků současně. Jsou to:
+
== Typy ==
* ve [[správní řízení|správním řízení]]: [[žádost o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení]] a [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]]
+
Řádné opravné prostředky vždy směřují proti [[právní moc|nepravomocnému]] rozhodnutí a mají [[zásadně]] suspensivní účinek, tzn. napadené rozhodnutí nenabude právní moci, dokud není pravomocně rozhodnuto o opravném prostředku. Řádnými opravnými prostředky jsou [[odvolání]], [[rozklad]] a [[stížnost]].
* v [[trestní řízení|trestním řízení]]: [[dovolání]], [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] a (obsoletní) [[stížnost pro porušení zákona]]
 
* v [[civilní řízení|civilním řízení]]: [[dovolání]], [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] a [[žaloba pro zmatečnost]]
 
* v [[soudní řízení správní|soudním řízení správním]]: [[kasační stížnost]]
 
* v řízení před [[Ústavní soud|Ústavním soudem]]: [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]]
 
* ''[[certiorari]]'' – instance příslušná k řízení o opravném prostředku má diskreční pravomoc rozhodnout, zda se jím bude zabývat (''discretionary review'')
 
  
Podání mimořádného opravného prostředku nemá na [[právní moc]] napadeného [[rozhodnutí]] vliv, v některých případech však může být na jeho základě odložena jeho [[vykonatelnost]].
+
Mimořádné opravné prostředky směřují proti pravomocnému rozhodnutí. Procesní strana napadá buď nesprávné právní zhodnocení, nebo chybnou proceduru. Škála mimořádných opravných prostředků je širší a za určitých okolností může být podáno i několik mimořádných opravných prostředků současně. Podání mimořádného opravného prostředku nemá na [[právní moc]] napadeného [[rozhodnutí]] vliv, v některých případech však může být na jeho základě odložena jeho [[vykonatelnost]].
  
Podle absurdní české legislativy, která v mnoha případech upírá mimořádné opravné prostředky (někdy dokonce i řádné), suppluje roli zmateční stížnosti ([[rekurs]]u) ústavní stížnost, což je vysoce nežádoucí. [[ÚS]] však tento výklad stvrdil v § 13 nálezu ve věci ''JMB družstvo v. ČR'' ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. I. ÚS 1996/08, NALUS: 60441[http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=60441]: "Ústavní soud považuje za naprosto evidentní, že vzniklá situace, navíc umocněná rozdílnou rozhodovací praxí obecných soudů a změnou právního názoru městského soudu, spadá pod ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, tudíž by bylo především v pravomoci Nejvyššího soudu, jako vrcholného soudního orgánu, sjednocovat judikaturu nižších soudů a jimi prováděný výklad jednoduchého práva. S ohledem na výši uplatněného nároku (tzv. bagatelní částka), však stěžovatel nemá k dispozici mimořádný opravný prostředek, tudíž by mohlo být namístě, poskytnout mu ochranu na úrovni ústavně právní."
+
== Třídění podle druhu řízení ==
 +
* ve [[správní řízení|správním řízení]]: [[odvolání]], [[rozklad]], [[žádost o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení]] a [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]]
 +
* v [[trestní řízení|trestním řízení]]: [[odvolání]], [[dovolání]], [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] a (obsoletní) [[stížnost pro porušení zákona]]
 +
* v [[civilní řízení|civilním řízení]]: [[odvolání]], [[dovolání]], [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] a [[žaloba pro zmatečnost]]
 +
* v [[soudní řízení správní|soudním řízení správním]]: [[kasační stížnost]]
 +
* v řízení před [[Ústavní soud|ústavním soudem]]: [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]]
  
Úřad, rozhodující o opravném prostředku, může mít pravomoc trojího typu:
+
== Kritika ==
# '''apelační (odvolací) princip''': vždy nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním (UK, Švédsko, Finsko)
+
Podle absurdní české legislativy, která v mnoha případech upírá mimořádné opravné prostředky (někdy dokonce i řádné), suppluje roli zmateční stížnosti ([[rekurs]]u) ústavní stížnost, což je vysoce nežádoucí. [[ÚS]] však tento výklad stvrdil v § 13 nálezu ve věci ''JMB družstvo v. ČR'' ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. I. ÚS 1996/08, NALUS: 60441: "Ústavní soud považuje za naprosto evidentní, že vzniklá situace, navíc umocněná rozdílnou rozhodovací praxí obecných soudů a změnou právního názoru městského soudu, spadá pod ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, tudíž by bylo především v pravomoci Nejvyššího soudu, jako vrcholného soudního orgánu, sjednocovat judikaturu nižších soudů a jimi prováděný výklad jednoduchého práva. S ohledem na výši uplatněného nároku (tzv. bagatelní částka), však stěžovatel nemá k dispozici mimořádný opravný prostředek, tudíž by mohlo být namístě, poskytnout mu ochranu na úrovni ústavně právní."[http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=60441]
# '''kassační (zrušovací) princip''': nikdy nemoci napadené rozhodnutí nahradit svým vlastním, pouze ho potvrdit či zrušit (románské státy)
 
# '''revisní princip''': v případě, že je správně zjištěn skutkový stav, nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním s jiným právním názorem, v opačném případě ho potvrdit či zrušit (středoevropské státy)
 
  
 
== {{Externí odkazy}} ==
 
== {{Externí odkazy}} ==
 
* [[:en:Coram nobis|motion for a writ of coram nobis]] (anglicky)
 
* [[:en:Coram nobis|motion for a writ of coram nobis]] (anglicky)
* [[Zdeněk Kühn]]: ''[http://jinepravo.blogspot.com/2007/08/jak-ulehit-stavnmu-soudu-een-slovinsk.html Jak ulehčit ústavnímu soudu: řešení slovinské]''.
+
* [[Zdeněk Kühn]]: ''[http://jinepravo.blogspot.com/2007/08/jak-ulehit-stavnmu-soudu-een-slovinsk.html Jak ulehčit ústavnímu soudu: řešení slovinské]''
 
* [[Vojtěch Šimíček]]: ''[http://jinepravo.blogspot.com/2008/08/maj-se-soudit-malichernosti.html Mají se soudit malichernosti?]''
 
* [[Vojtěch Šimíček]]: ''[http://jinepravo.blogspot.com/2008/08/maj-se-soudit-malichernosti.html Mají se soudit malichernosti?]''
  

Aktuální verse z 30. 3. 2010, 12:02

Opravný prostředek je druh podání, jímž procesní strana napadá vydané rozhodnutí.

Úřad, rozhodující o opravném prostředku, může mít pravomoc trojího typu:

  1. apelační (odvolací) princip: vždy nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním (UK, Švédsko, Finsko)
  2. kassační (zrušovací) princip: nikdy nemoci napadené rozhodnutí nahradit svým vlastním, pouze ho potvrdit či zrušit (románské státy)
  3. revisní princip: v případě, že je správně zjištěn skutkový stav, nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním s jiným právním názorem, v opačném případě ho potvrdit či zrušit (středoevropské státy)

Druhy

U certiorari má instance příslušná k řízení o opravném prostředku diskreční pravomoc rozhodnout, zda se jím bude zabývat (discretionary review).

Typy

Řádné opravné prostředky vždy směřují proti nepravomocnému rozhodnutí a mají zásadně suspensivní účinek, tzn. napadené rozhodnutí nenabude právní moci, dokud není pravomocně rozhodnuto o opravném prostředku. Řádnými opravnými prostředky jsou odvolání, rozklad a stížnost.

Mimořádné opravné prostředky směřují proti pravomocnému rozhodnutí. Procesní strana napadá buď nesprávné právní zhodnocení, nebo chybnou proceduru. Škála mimořádných opravných prostředků je širší a za určitých okolností může být podáno i několik mimořádných opravných prostředků současně. Podání mimořádného opravného prostředku nemá na právní moc napadeného rozhodnutí vliv, v některých případech však může být na jeho základě odložena jeho vykonatelnost.

Třídění podle druhu řízení

Kritika

Podle absurdní české legislativy, která v mnoha případech upírá mimořádné opravné prostředky (někdy dokonce i řádné), suppluje roli zmateční stížnosti (rekursu) ústavní stížnost, což je vysoce nežádoucí. ÚS však tento výklad stvrdil v § 13 nálezu ve věci JMB družstvo v. ČR ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. I. ÚS 1996/08, NALUS: 60441: "Ústavní soud považuje za naprosto evidentní, že vzniklá situace, navíc umocněná rozdílnou rozhodovací praxí obecných soudů a změnou právního názoru městského soudu, spadá pod ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, tudíž by bylo především v pravomoci Nejvyššího soudu, jako vrcholného soudního orgánu, sjednocovat judikaturu nižších soudů a jimi prováděný výklad jednoduchého práva. S ohledem na výši uplatněného nároku (tzv. bagatelní částka), však stěžovatel nemá k dispozici mimořádný opravný prostředek, tudíž by mohlo být namístě, poskytnout mu ochranu na úrovni ústavně právní."[1]

Další odkazy