Opravný prostředek: Porovnání verzí
(další restrukt.) |
(rozepsání druhů) |
||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
== Druhy == | == Druhy == | ||
| − | U ''[[certiorari]]'' má instance příslušná k řízení o opravném prostředku diskreční pravomoc rozhodnout, zda se jím bude zabývat (''discretionary review'') | + | * '''proti hmotněprávním vadám:''' [[odvolání]], [[rozklad]], [[dovolání]] |
| + | * '''proti processním vadám:''' [[stížnost]] (rekurs), [[žaloba pro zmatečnost]] | ||
| + | * '''nové řízení:''' [[obnova řízení|návrh na obnovu řízení]] | ||
| + | |||
| + | U ''[[certiorari]]'' má instance příslušná k řízení o opravném prostředku diskreční pravomoc rozhodnout, zda se jím bude zabývat (''discretionary review''). | ||
== Typy == | == Typy == | ||
| Řádka 22: | Řádka 26: | ||
== Kritika == | == Kritika == | ||
| − | Podle absurdní české legislativy, která v mnoha případech upírá mimořádné opravné prostředky (někdy dokonce i řádné), suppluje roli zmateční stížnosti ([[rekurs]]u) ústavní stížnost, což je vysoce nežádoucí. [[ÚS]] však tento výklad stvrdil v § 13 nálezu ve věci ''JMB družstvo v. ČR'' ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. I. ÚS 1996/08, NALUS: 60441 | + | Podle absurdní české legislativy, která v mnoha případech upírá mimořádné opravné prostředky (někdy dokonce i řádné), suppluje roli zmateční stížnosti ([[rekurs]]u) ústavní stížnost, což je vysoce nežádoucí. [[ÚS]] však tento výklad stvrdil v § 13 nálezu ve věci ''JMB družstvo v. ČR'' ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. I. ÚS 1996/08, NALUS: 60441: "Ústavní soud považuje za naprosto evidentní, že vzniklá situace, navíc umocněná rozdílnou rozhodovací praxí obecných soudů a změnou právního názoru městského soudu, spadá pod ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, tudíž by bylo především v pravomoci Nejvyššího soudu, jako vrcholného soudního orgánu, sjednocovat judikaturu nižších soudů a jimi prováděný výklad jednoduchého práva. S ohledem na výši uplatněného nároku (tzv. bagatelní částka), však stěžovatel nemá k dispozici mimořádný opravný prostředek, tudíž by mohlo být namístě, poskytnout mu ochranu na úrovni ústavně právní."[http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=60441] |
== {{Externí odkazy}} == | == {{Externí odkazy}} == | ||
Aktuální verse z 30. 3. 2010, 13:02
Opravný prostředek je druh podání, jímž procesní strana napadá vydané rozhodnutí.
Úřad, rozhodující o opravném prostředku, může mít pravomoc trojího typu:
- apelační (odvolací) princip: vždy nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním (UK, Švédsko, Finsko)
- kassační (zrušovací) princip: nikdy nemoci napadené rozhodnutí nahradit svým vlastním, pouze ho potvrdit či zrušit (románské státy)
- revisní princip: v případě, že je správně zjištěn skutkový stav, nahradit napadené rozhodnutí svým vlastním s jiným právním názorem, v opačném případě ho potvrdit či zrušit (středoevropské státy)
Druhy
- proti hmotněprávním vadám: odvolání, rozklad, dovolání
- proti processním vadám: stížnost (rekurs), žaloba pro zmatečnost
- nové řízení: návrh na obnovu řízení
U certiorari má instance příslušná k řízení o opravném prostředku diskreční pravomoc rozhodnout, zda se jím bude zabývat (discretionary review).
Typy
Řádné opravné prostředky vždy směřují proti nepravomocnému rozhodnutí a mají zásadně suspensivní účinek, tzn. napadené rozhodnutí nenabude právní moci, dokud není pravomocně rozhodnuto o opravném prostředku. Řádnými opravnými prostředky jsou odvolání, rozklad a stížnost.
Mimořádné opravné prostředky směřují proti pravomocnému rozhodnutí. Procesní strana napadá buď nesprávné právní zhodnocení, nebo chybnou proceduru. Škála mimořádných opravných prostředků je širší a za určitých okolností může být podáno i několik mimořádných opravných prostředků současně. Podání mimořádného opravného prostředku nemá na právní moc napadeného rozhodnutí vliv, v některých případech však může být na jeho základě odložena jeho vykonatelnost.
Třídění podle druhu řízení
- ve správním řízení: odvolání, rozklad, žádost o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení a návrh na obnovu řízení
- v trestním řízení: odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení a (obsoletní) stížnost pro porušení zákona
- v civilním řízení: odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost
- v soudním řízení správním: kasační stížnost
- v řízení před ústavním soudem: návrh na obnovu řízení
Kritika
Podle absurdní české legislativy, která v mnoha případech upírá mimořádné opravné prostředky (někdy dokonce i řádné), suppluje roli zmateční stížnosti (rekursu) ústavní stížnost, což je vysoce nežádoucí. ÚS však tento výklad stvrdil v § 13 nálezu ve věci JMB družstvo v. ČR ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. I. ÚS 1996/08, NALUS: 60441: "Ústavní soud považuje za naprosto evidentní, že vzniklá situace, navíc umocněná rozdílnou rozhodovací praxí obecných soudů a změnou právního názoru městského soudu, spadá pod ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, tudíž by bylo především v pravomoci Nejvyššího soudu, jako vrcholného soudního orgánu, sjednocovat judikaturu nižších soudů a jimi prováděný výklad jednoduchého práva. S ohledem na výši uplatněného nároku (tzv. bagatelní částka), však stěžovatel nemá k dispozici mimořádný opravný prostředek, tudíž by mohlo být namístě, poskytnout mu ochranu na úrovni ústavně právní."[1]
