Příživnictví

Přejít na: navigace, hledání

Příživnictví byl trestný čin podle § 203 komunistického trestního zákona, který se často využíval proti disidentům a dalším totalitnímu režimu nepřátelským osobám.

§ 203

Příživnictví

Kdo se soustavně vyhýbá poctivé práci a opatřuje si prostředky k obživě prostitucí, hazardní hrou nebo jiným nekalým způsobem, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

Od roku 1965:

§ 203

Příživnictví

(1) Kdo pokračuje v soustavném vynechávání pracovních směn bez závažného důvodu nebo v předstírání pracovní neschopnosti, ač byl již pro takový čin postižen místním lidovým soudem nebo národním výborem, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením.

(2) Kdo se soustavně vyhýbá poctivé práci a dává se někým vydržovat nebo si prostředky k obživě opatřuje jiným nekalým způsobem, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.

Toto ustanovení zavádělo pracovní povinnost a trestalo blíže nespecifikované způsoby "nekalé obživy". Tím bylo postaveno mimo zákon i soukromé podnikání. Trestný čin příživnictví, ačkoli jeho uplatňováním se zjevně omezovala lidská práva československých občanů, se po r. 1989 nestal předmětem rehabilitace ze zákona, protože býval používán rovněž pro postih prostituce. Institut toho přečinu byl zrušen čl. I bod 70 zákona č. 175/1990 Sb. s účinností od 1. července 1990.

Trestání příživnictví však nebylo nějakou novinkou kommunismu. Ustanovení § 1 zákona č. 89/1885 ř. z., o robotárnách a polepšovnách, trestalo tuláctví:

Kdo bez zaměstnání a práce se potuluje nemoha prokázati, že má prostředky ku své výživě nebo že jich poctivě nabýti hledí, budiž potrestán jako tulák. Trestem jest tuhé vězení od jednoho až do tří měsíců; také nalezeno býti může na jedno nebo více zostření, jež v § 253 trestního zákona ze dne 27. května 1852 pod lit. a) až e) jsou uvedena.

Vizte též

Další odkazy