Personalita práva: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
({{Interní odkazy}})
Řádka 6: Řádka 6:
  
 
Zajímavá je vnitrostátní personalita práva. Např. v Israeli se rodinné právo řídí náboženským vyznáním. Pro orthodoxního žida tak má působnost halacha vykládáná orthodoxními soudy, pro muslima šaría. Atheismus není Státem Israel uznáván.
 
Zajímavá je vnitrostátní personalita práva. Např. v Israeli se rodinné právo řídí náboženským vyznáním. Pro orthodoxního žida tak má působnost halacha vykládáná orthodoxními soudy, pro muslima šaría. Atheismus není Státem Israel uznáván.
 +
 +
== {{Interní odkazy}} ==
 +
* [[Privilegium fori]]
  
 
[[Kategorie:Mezinárodní právo soukromé]]
 
[[Kategorie:Mezinárodní právo soukromé]]
 
[[Kategorie:Základní pojmy]]
 
[[Kategorie:Základní pojmy]]

Verse z 12. 6. 2010, 11:20

Personalita práva je právní princip, podle něhož se právní poměr řídí právem státu nebo jiné veřejnoprávní korporace, jejíž je účastník příslušníkem. Opakem je princip territoriality práva.

Personalita práva má hlavní význam v rodinném (např. § 19 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním: "Způsobilost osoby uzavřít manželství, jakož i podmínky jeho platnosti se řídí právem státu, jehož je tato osoba příslušníkem.") a trestním právu (podle § 18 TZ: "Podle zákona České republiky se posuzuje i trestnost činu, který v cizině spáchal občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt.") Podle čl. I § 92 odst. 3 zákona směnečného a šekového: "Směnečné prohlášení českého občana v cizině platí v České republice proti jiným českým občanům, vyhovuje-li požadavkům zdejšího práva stran formy." Podle čl. II § 69 odst. 1 zákona směnečného a šekového se šeková způsobilost se řídí právem státu, jehož je tato osoba příslušníkem. Podle § 107 odst. 1 autorského zákona: "Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorů a umělecké výkony výkonných umělců, kteří jsou státními občany České republiky, ať byly vytvořeny nebo zveřejněny kdekoli."

Personalita práva je tradiční právní princip, který se plně uplatňoval ve starověku a ve středověku. Se vznikem absolutistického moderního státu začal být považován za narušení územní výsosti. Proto se massivně přešlo k principu territoriality práva, tj. že státu podléhá ve všem každý, kdo se nalézá na jeho území. Pro moderního člověka je princip personality práva už nepřirozený, takže odmítá používat kolisní normy, zvláště, pokud by odkazovaly na použití nepopulárních právních řádů, jako je církevní právo nebo šaría. Tito etatisté jsou ochotni jinému právnímu řádu maximálně přiznat význam skutkové okolnosti, ale už ne normativní charakter.[1]

Zajímavá je vnitrostátní personalita práva. Např. v Israeli se rodinné právo řídí náboženským vyznáním. Pro orthodoxního žida tak má působnost halacha vykládáná orthodoxními soudy, pro muslima šaría. Atheismus není Státem Israel uznáván.

Vizte též