Platební rozkaz: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Základní text)
 
(* Karel Svoboda: ''Elektronický platební rozkaz – co od něj čekat.'' In Právní zpravodaj 8/2008, pp. 11–12. Popis praktických obtíží s nedostatečnou přípravou tohoto institutu.)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 5: Řádka 5:
 
Soud může platební rozkaz vydat i bez [[explicitní]]ho návrhu žalobce; to však není příliš obvyklé.
 
Soud může platební rozkaz vydat i bez [[explicitní]]ho návrhu žalobce; to však není příliš obvyklé.
  
Platební rozkaz je z definice přípustný pouze tehdy, domáhá-li se žalobce zaplacení částky v penězích. Nelze jím ukládat žádné jiné povinnosti. Přípustnost vydání platebního rozkazu je dále omezena nelze jej vydat, pokud:
+
Platební rozkaz je z definice přípustný pouze tehdy, domáhá-li se žalobce zaplacení částky v penězích. Nelze jím ukládat žádné jiné povinnosti. Přípustnost vydání platebního rozkazu je dále omezena; nelze jej vydat, pokud:
 
# o věci rozhoduje již v I. stupni [[senát (soud)|senát]]; v r. 2006 byl tento – věcně zcela nelogický – požadavek zmírněn a zavedena výjimka pro [[mzda|mzdové]] nároky [[zaměstnanec|zaměstnanců]] vůči [[zaměstnavatel]]ům
 
# o věci rozhoduje již v I. stupni [[senát (soud)|senát]]; v r. 2006 byl tento – věcně zcela nelogický – požadavek zmírněn a zavedena výjimka pro [[mzda|mzdové]] nároky [[zaměstnanec|zaměstnanců]] vůči [[zaměstnavatel]]ům
 
# není znám pobyt žalovaného
 
# není znám pobyt žalovaného
 
# má-li být platební rozkaz doručován do ciziny
 
# má-li být platební rozkaz doručován do ciziny
  
U platebních rozkazů je vyloučeno [[náhradní doručení]]; většinu vydaných platebních rozkazů se proto nikdy nepodaří doručit a chce-li soud žalobu projednat, musí je zrušit.
+
U platebních rozkazů je vyloučeno [[náhradní doručení]]; většinu vydaných platebních rozkazů se proto nikdy nepodaří doručit a chce-li soud žalobu projednat, musí platební rozkaz zrušit.
  
 
[[právní institut|Institut]] platebního rozkazu má hlavně psychologický význam: žalovaný zjistí, že žalobce svůj nárok míní vážně a uplatnil jej u soudu. Protože [[náklady řízení]] za vydání platebního rozkazu jsou téměř stejné jako náklady projednání žaloby, včetně identických nákladů za zastoupení [[advokát]]em, nepramení pro žalovaného z podání odporu žádné faktické nevýhody; účinnost tohoto prostředku by byla mnohem vyšší, kdyby náklady v této fasi [[řízení]] byly nižší a zvyšovaly se až po nařízení jednání. Taková úprava je běžná ve většině zemí, které platební rozkaz používají.
 
[[právní institut|Institut]] platebního rozkazu má hlavně psychologický význam: žalovaný zjistí, že žalobce svůj nárok míní vážně a uplatnil jej u soudu. Protože [[náklady řízení]] za vydání platebního rozkazu jsou téměř stejné jako náklady projednání žaloby, včetně identických nákladů za zastoupení [[advokát]]em, nepramení pro žalovaného z podání odporu žádné faktické nevýhody; účinnost tohoto prostředku by byla mnohem vyšší, kdyby náklady v této fasi [[řízení]] byly nižší a zvyšovaly se až po nařízení jednání. Taková úprava je běžná ve většině zemí, které platební rozkaz používají.
Řádka 16: Řádka 16:
 
== {{Interní odkazy}} ==
 
== {{Interní odkazy}} ==
 
* [[směnečný platební rozkaz]]
 
* [[směnečný platební rozkaz]]
 +
 +
== {{Reference}} ==
 +
* Karel Svoboda: ''Elektronický platební rozkaz – co od něj čekat.'' In [[Právní zpravodaj]] 8/2008, pp. 11–12. Popis praktických obtíží s nedostatečnou přípravou tohoto institutu.
  
 
[[Kategorie:Procesní právo]]
 
[[Kategorie:Procesní právo]]

Aktuální verse z 9. 9. 2008, 14:47

Platební rozkaz je zvláštní druh rozhodnutí soudu, jímž je žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci žalobou požadovanou částku v penězích. Platební rozkaz je vydáván před projednáním věci, jen na základě skutečností tvrzených žalobcem v žalobě.

Jestliže žalovaný s platebním rozkazem nesouhlasí, může proti němu podat ve lhůtě 15 dnů odpor (ten není nutné nijak odůvodňovat). Tím se účinky platebního rozkazu ruší a věc je poté soudem projednána. Naopak nebyl-li podán včasný odpor, stává se platební rozkaz pravomocným a má stejné účinky jako pravomocný rozsudek.

Soud může platební rozkaz vydat i bez explicitního návrhu žalobce; to však není příliš obvyklé.

Platební rozkaz je z definice přípustný pouze tehdy, domáhá-li se žalobce zaplacení částky v penězích. Nelze jím ukládat žádné jiné povinnosti. Přípustnost vydání platebního rozkazu je dále omezena; nelze jej vydat, pokud:

  1. o věci rozhoduje již v I. stupni senát; v r. 2006 byl tento – věcně zcela nelogický – požadavek zmírněn a zavedena výjimka pro mzdové nároky zaměstnanců vůči zaměstnavatelům
  2. není znám pobyt žalovaného
  3. má-li být platební rozkaz doručován do ciziny

U platebních rozkazů je vyloučeno náhradní doručení; většinu vydaných platebních rozkazů se proto nikdy nepodaří doručit a chce-li soud žalobu projednat, musí platební rozkaz zrušit.

Institut platebního rozkazu má hlavně psychologický význam: žalovaný zjistí, že žalobce svůj nárok míní vážně a uplatnil jej u soudu. Protože náklady řízení za vydání platebního rozkazu jsou téměř stejné jako náklady projednání žaloby, včetně identických nákladů za zastoupení advokátem, nepramení pro žalovaného z podání odporu žádné faktické nevýhody; účinnost tohoto prostředku by byla mnohem vyšší, kdyby náklady v této fasi řízení byly nižší a zvyšovaly se až po nařízení jednání. Taková úprava je běžná ve většině zemí, které platební rozkaz používají.

Vizte též

Prameny a literatura

  • Karel Svoboda: Elektronický platební rozkaz – co od něj čekat. In Právní zpravodaj 8/2008, pp. 11–12. Popis praktických obtíží s nedostatečnou přípravou tohoto institutu.