Podnik zahraničního obchodu: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(§ 8 odst. 2[http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-119/zneni-19480603#p8-2])
(další opravy hor nesmyslů vč. mrtvého linku OR a doplnění)
 
Řádka 1: Řádka 1:
'''Podnik zahraničního obchodu''' (PZO, slangově ''pézetka'', někdy též ''výsadka''; rus. внешнеэкономическое объединение, В/О nebo ВО) byla speciální forma [[kommunismus|kommunistického]] [[obchodní právo|hospodářského práva]], určená pro zprostředkování obchodů s cizinou (především kapitalistickou).
+
'''Podnik zahraničního obchodu''' (PZO, slangově ''pézetka'', vzácně též ''výsadka''; rusky внешнеэкономическое объединение, В/О nebo ВО) byla speciální forma [[kommunismus|kommunistického]] [[obchodní právo|hospodářského práva]], určená pro zprostředkování obchodů s cizinou, především kapitalistickou.
  
Poprvé jsou „podniky velkoobchodu nebo zahraničního obchodu“ zmíněny v § 4 protektorátního vládního nařízení č. 14/1943 [[Sb.]], o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání, ovšem tam šlo o prostý popis oboru činnosti.<ref>http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=10571&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 Nařízení stanovilo, že úřady povolí veškeré změny nebo nové živnosti, pouze pokud nebude námitek z válečně hospodářských důvodů nebo vůbec z důvodů veřejného zájmu; podniky „mající zvláštní význam pro hospodářské poměry“ navíc po souhlasu resortního ministerstva.</ref>
+
Zřizovat takové podniky umožnil [[ministerstvo|ministerstvu]] zahraničního obchodu brzo po [[Únor]]u zákon č. 119/1948 [[Sb.]], o státní organisaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství (dále též ZSOZO; §2, § 8 a dále)<ref name="zsozo"> http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-119/zneni-0 </ref>, který obor de facto [[znárodnění|znárodnil]] a zavedl státní [[monopol]] na zahraniční obchod, přísně regulovaný a udílený pro určitý typ zboží vždy výsadně jediné organizaci. Postupem doby se však toto omezení poněkud rozvolnilo, [[cf.]] zejména situaci kolem [[JZD]] Slušovice v 80. letech.<ref>
 +
Československý filmexport (nejspíše [[národní podnik]]), vzniklý na jaře 1957 z oddělení zahr. obchodu dosavadní Filmové distribuce při její transformaci v Ústřední půjčovnu filmů – viz http://is.muni.cz/th/108832/ff_m/ – a zajišťující vedle vývozu i dovoz filmů, sice nebyl zcela typický, ale jeho činnost byla organizována na základě standardního pověření ministerstva dle ZSOZO, viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1967-31 Název je někdy kapitalizován nesystematicky „Československý Filmexport“ podle jednoslovného zkrácení Filmexport, případně obvyklého pravopisu v zahraničí; tato podoba se objevuje dokonce ve výšeuvedené vyhlášce MZO, v obchodním rejstříku je však zapsáno malé f. Zřízen výnosem ministerstva školství a kultury ze dne 26. února 1957 č. 3485/57-D II/3, do OR zapsán v dubnu: spis. zn. ALVIII 820, bez [[IČO]]. https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=556179&typ=UPLNY</ref>  
  
Brzo po [[Únor]]u byly PZO zavedeny zákonem č. 119/1948 [[Sb.]], o státní organisaci [tj. de facto [[znárodnění]]] zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství (§2).<ref>http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-119/zneni-0</ref>, který jim udělil [[monopol]] na zahraniční obchod. Postupem doby se však toto omezení rozvolnilo; např. Československý filmexport, vzniklý v dubnu 1957<ref>Někdy mylně „Československý Filmexport“ podle jednoslovného zkrácení Filmexport. https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=556179&typ=UPLNY</ref> z oddělení zahraničního obchodu dosavadní Filmové distribuce při její transformaci v Ústřední půjčovnu filmů, vedle vývozu zajišťoval i dovoz filmů.<ref>http://is.muni.cz/th/108832/ff_m/</ref> [[Cf.]] též situaci kolem [[JZD]] Slušovice v 80. letech.
+
PZO vznikaly přeměnou a. s., rozdělením stávajícího podniku nebo zcela nově (§ 8<ref name="zsozo" /> implicitně umožňoval i formu [[s. r. o.]] a další tehdy existující, ty však nebyly v praxi použity). Od PZO je třeba lišit [[akciová společnost|akciové společnosti]] podle pozdějšího zákona č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech (který zrušil úpravu ještě rakousko-uherským obchodním zákonem a zavedl státní povolení a státní dozor);<ref> http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1949-243/zneni-0 </ref> jeho § 17 mu ovšem akciové společnosti zřízené mezitím pro zahraniční obchod podle ZSOZO rovněž podřídil (pouze v tom, že již nemusely žádat o státní povolení, bez nějž stávajícím a. s. hrozilo zrušení). Faktický rozdíl v pravidlech pro jejich činnost byl minimální; vlna transformací a. s., založených těsně po Únoru nebo ještě před ním, na PZO v říjnu 1953 patrně souvisela se snahou vymýtit rudimenty starého uspořádání, v centrálně řízeném hospodářství postrádající smysl (potřeba naplňovat četné statutární orgány, formálně konat valné hromady apod.). Naopak od podzimu 1989 byla řada oborových PZO transformována (sloučením) do nově založených a. s. v rámci přestavbového „zpružnění hospodářských mechanismů“; viz např. Jablonex níže; u Centrotexu ap. k tomu došlo dokonce už k lednu 1968. Sám ZSOZO byl „s výjimkou ustanovení o znárodnění“ zrušen širším rekodifikačním zákonem o hospodářských stycích se zahraničím č. 42/1980 Sb. (Podniky zahraničního obchodu upravovala bez podstatných změn část II, hlava 2, oddíl 4.)<ref> http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1980-42/zneni-0 </ref> 
 +
 
 +
V původním ZSOZO se překvapivě žádný speciální [[termín]] pro nově zřizované podniky nevyskytuje (nejblíže k tomu má nadpis oddílu III. ''Právní poměry podniků pro provozování zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství'').<ref> Zřejmě nejstarší výskyt v právních databázích je spojení „podniky velkoobchodu nebo zahraničního obchodu“ v § 4 protektorátního vládního nařízení č. 14/1943 [[Sb.]], o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání, ovšem tam šlo o prostý popis oboru činnosti: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=10571&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 Nařízení stanovilo, že úřady povolí veškeré změny nebo nové živnosti, pouze pokud nebude námitek z válečně hospodářských důvodů nebo vůbec z důvodů veřejného zájmu; podniky citované výše nebo jinak „mající zvláštní význam pro hospodářské poměry“ navíc po souhlasu resortního ministerstva.</ref> V praxi se však rychle vytvořil, snad i analogií podle resortního ministerstva zahraničního obchodu (MZO); v jeho vyhláškách se opakuje dubletní formulace „zřizuje se [resp. XYZ se přeměňuje na] podnik ''pro'' zahraniční obchod, jehož název zní: XYZ, podnik zahraničního obchodu“. Vyhl. MZO č. 147/1965 Sb. sjednotila [[název]] hlavních resortních PZO na „XYZ, podnik zahraničního obchodu“;<ref> https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1965-147 </ref> předtím zahrnovaly ještě přídomek „pro …“ s vymezením oboru činnosti, často neúnosně zdlouhavým.<ref> https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1965-147 </ref> Názvy se už od transformačních vyhlášek z 50. let psaly zásadně verzálkami, což ale mohlo být míněno jen jako zvýraznění a v praxi včetně obchodního rejstříku a tohoto hesla nebývalo nijak systematicky dodržováno.
  
 
Pracovat v PZO, což bylo za kommunismu jedním z nejvíce prestižních zaměstnání, bylo v českých zemích vyhrazeno pro absolventy fakulty mezinárodního obchodu VŠE a obou právnických fakult.
 
Pracovat v PZO, což bylo za kommunismu jedním z nejvíce prestižních zaměstnání, bylo v českých zemích vyhrazeno pro absolventy fakulty mezinárodního obchodu VŠE a obou právnických fakult.
 
Podniky zahraničního obchodu byly fakticky řízeny [[Státní bezpečnost]]í<ref> http://www.mvcr.cz/policie/udv/struktur/sprava11/sprava11.html </ref> a sloužily rovněž potřebám [[rozvědka|rozvědky]]. Zejména Omnipol proslul jako dodavatel ručních zbraní, raketových střel (RPG) a výbušnin – hlavně plastické trhaviny Semtex, která byla československou specialitou – nejrůznějším teroristickým organisacím po celém světě: Irské republikánské armádě, Frakci Rudé armády, palestinským radikálům apod. Hlavní vývozní kanál vedl od 60. do 80. let 20. století přes Rakousko.
 
Podniky zahraničního obchodu byly fakticky řízeny [[Státní bezpečnost]]í<ref> http://www.mvcr.cz/policie/udv/struktur/sprava11/sprava11.html </ref> a sloužily rovněž potřebám [[rozvědka|rozvědky]]. Zejména Omnipol proslul jako dodavatel ručních zbraní, raketových střel (RPG) a výbušnin – hlavně plastické trhaviny Semtex, která byla československou specialitou – nejrůznějším teroristickým organisacím po celém světě: Irské republikánské armádě, Frakci Rudé armády, palestinským radikálům apod. Hlavní vývozní kanál vedl od 60. do 80. let 20. století přes Rakousko.
  
PZO byly zřizovány přeměnou a. s., rozdělením stávajícího podniku nebo zcela nově (§ 8 odst. 2[http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-119/zneni-19480603#p8-2] umožňoval i formu [[s. r. o.]] apod., ta však nebyla prakticky použita). Od PZO je třeba lišit [[akciová společnost|akciové společnosti]] podle pozdějšího zákona č. 243/1949 [[Sb.]], o akciových společnostech; podle jeho § 17 odst. 1 však byly akciové společnosti zřízené pro zahraniční obchod podle zákona č. 119/1948 [[Sb.]] rovněž zákonu o a. s. podřízeny.
+
== Seznam nejdůležitějších PZO a akciových společností pro zahraniční obchod ==
  
== Seznam nejdůležitějších PZO a akciových společností pro zahraniční obchod ==
 
 
''(v abecedním pořadí; v seznamu není uvedeno několik PZO se sídlem v Bratislavě)''
 
''(v abecedním pořadí; v seznamu není uvedeno několik PZO se sídlem v Bratislavě)''
# '''Artia''', čs. akciové společnosti pro vývoz a dovoz kulturních statků v Praze, byla zřízena [[opatření]]m ministra zahraničního obchodu č. 1/53. Vyhláška č. 300/1953 [[Úřední list|Ú. l.]] byla přeměna na podnik pro zahraniční obchod
+
# '''Artia''', československá akciová společnost pro dovoz a vývoz kulturních statků v Praze, zřízena [[opatření]]m ministra zahraničního obchodu z 22. prosince 1952 č. 1/53; již od října transformována vyhláškou ministra zahraničního obchodu ze dne 18. září 1953 o přeměně společnosti Artia, československé akciové společnosti pro dovoz a vývoz kulturních statků, na podnik pro zahraniční obchod č. 300/1953 [[Úřední list|Ú. l.]] s názvem ARTIA, podnik zahraničního obchodu pro dovoz a vývoz kulturních statků.<ref> http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=27476&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 Podrobnější historie Artie jako [[nakladatelství]] http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1821 je věcně zajímavá, ale v právních detailech nepřesná</ref>
# '''Centrotex''', akciová společnost pro dovoz a vývoz čs. textilního a oděvního průmyslu, byla zřízena vyhláškou č. 2054/1948 [[Úřední list|Ú. l.]] I. Dne 30. listopadu 1967 získala státní povolení č. j. 106388/67-17 [http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=22810&sysinf.vypis.rozsah=uplny&sysinf.@typ=transformace&sysinf.@strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTML&sysinf.vypis.klic=787c68375db71444386b83d26584f9bb&sysinf.spis.@oddil=BXXXVI&sysinf.spis.@vlozka=52&sysinf.spis.@soud=M%ECstsk%FDm%20soudem%20v%20Praze&sysinf.platnost=12.10.2006]
+
# '''Centrotex''', akciová společnost pro dovoz a vývoz čs. textilního a oděvního průmyslu, zřízena vyhláškou č. 2054/1948 [[Úřední list|Ú. l.]] V 60. letech působil Centrotex už jako PZO, ale vyhláškou 125/1967 [[Sb.]] byl k začátku r. 1968 sloučen s nově založenou Centrotex, akciová společnost pro zahraniční obchod<ref>http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1967-125 </ref> (od dubna 1979 již jen ''akciová společnost''), jež 30. listopadu 1967 získala státní povolení č. j. 106388/67-17<ref> https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=56817&typ=UPLNY</ref>
# '''Československá keramika''', podnik zahraničního obchodu, zřízen vyhláškou č. 2052/1948 [[Úřední list|Ú. l.]]
+
# '''Československá keramika''', zřízena vyhláškou ze dne 31. 7. 1948 o zřízení Československé keramiky, vývozní a dovozní akciové společnosti, č. 2052/1948 [[Úřední list|Ú. l.]],<ref>text chybí: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=19250&Section=1&IdPara=1&ParaC=2</ref> vyhláškou 299/1953 Ú. l. transformována na ČESKOSLOVENSKÁ KERAMIKA, podnik zahraničního obchodu pro vývoz a dovoz keramického zboží<ref>http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=27475&Section=1&IdPara=1&ParaC=2</ref>
# '''EXICO''', akciová společnost pro dovoz a vývoz kožených a gumových výrobků a surovin, byla zřízena vyhláškou č. 2949/1948 [[Úřední list|Ú. l.]] Na podnik zahraničního obchodu byla přeměněna vyhláškou č. 151/1965 [[Sb.]]
+
# '''EXICO''', akciová společnost pro dovoz a vývoz kožených a gumových výrobků a surovin, byla zřízena vyhláškou č. 2949/1948 [[Úřední list|Ú. l.]] Stejnojmenný podnik zahraničního obchodu byl vyhláškou č. 151/1965 Sb. vyčleněn z PZO Centrotex,<ref>http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1965-151/zneni-0</ref> který patrně staré Exico dříve pohltil. Následně však v prosinci 1967 byla založena Exico, akciová společnost pro zahraniční obchod;<ref> https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=56825&typ=UPLNY</ref>; převzetí PZO není v OR zapsáno, ale lze ho předpokládat.
 
# '''Ferromet''', československé akciové společnosti pro vývoz a dovoz hutnických výrobků, vyhláškou č. 304/1953 [[Úřední list|Ú. l.]] přeměněna na PZO
 
# '''Ferromet''', československé akciové společnosti pro vývoz a dovoz hutnických výrobků, vyhláškou č. 304/1953 [[Úřední list|Ú. l.]] přeměněna na PZO
 
# '''FINCOM''', akciová společnost pro zahraniční obchod, zřízena státním povolením uděleným výnosem ministerstva zahraničního obchodu ze dne 11. prosince 1968, č. j. 2306/68-SM
 
# '''FINCOM''', akciová společnost pro zahraniční obchod, zřízena státním povolením uděleným výnosem ministerstva zahraničního obchodu ze dne 11. prosince 1968, č. j. 2306/68-SM
 
# '''Geoprospekta''', podnik zahraničního obchodu, zřízen opatřením předsedy Ústředního geologického úřadu v Praze ze dne 23. června 1967, č. j. P-10-1736/67 (zrušen 4. května 1969)
 
# '''Geoprospekta''', podnik zahraničního obchodu, zřízen opatřením předsedy Ústředního geologického úřadu v Praze ze dne 23. června 1967, č. j. P-10-1736/67 (zrušen 4. května 1969)
# '''Chemapol''', akciová společnost pro dovoz a vývoz chemických výrobků a surovin, byla zřízena vyhláškou č. 2050/1948 [[Úřední list|Ú. l.]] I. Dne 20. prosince 1967 získala státní povolení č. j. 106388/67-17 [http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=22812&sysinf.vypis.rozsah=uplny&sysinf.@typ=transformace&sysinf.@strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTML&sysinf.vypis.klic=df087f48622d5a66873758b0eede0c95&sysinf.spis.@oddil=BXXXVI&sysinf.spis.@vlozka=54&sysinf.spis.@soud=M%ECstsk%FDm%20soudem%20v%20Praze&sysinf.platnost=12.10.2006]
+
# '''Chemapol''', akciová společnost pro dovoz a vývoz chemických výrobků a surovin, byla zřízena vyhláškou č. 2050/1948 [[Úřední list|Ú. l.]] I.; následně patrně transformována na PZO. Nová Chemapol akciová společnost pro zahraniční obchod byla založena koncem roku 1967, 20. prosince 1967 získala státní povolení MZO č. j. 106388/67-17<ref> https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=68418&typ=UPLNY</ref> a PZO s ní byl zároveň sloučen vyhl. 127/1967 Sb.<ref> http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1967-127/zneni-0 </ref>
 
# '''Inspekta''', podnik pro kontrolu zboží v zahraničním obchodě, zřízen vyhláškou č. 192/1956 [[Úřední list|Ú. l.]]
 
# '''Inspekta''', podnik pro kontrolu zboží v zahraničním obchodě, zřízen vyhláškou č. 192/1956 [[Úřední list|Ú. l.]]
 
# '''INVESTA''', podnik zahraničního obchodu, zřízen vyhláškou č. 149/1965 [[Sb.]]
 
# '''INVESTA''', podnik zahraničního obchodu, zřízen vyhláškou č. 149/1965 [[Sb.]]
# '''Jablonex''', československá akciová společnosti pro vývoz jabloneckého zboží, vyhláškou č. 296/1953 [[Úřední list|Ú. l.]] přeměněna na PZO
+
# '''Jablonex''', československá akciová společnosti pro vývoz jabloneckého zboží, vyhláškou č. 296/1953 [[Úřední list|Ú. l.]] přeměněna na PZO. Rozhodnutím ministra zahraničního obchodu č.j. 7141/62/89 ze dne 27.11.1989 Jablonex, podnik zahraničního obchodu, se sloučil dnem 27.11.1989 s JABLONEXem, akciovou společností pro zahraniční obchod; ta byla založena podle zákona č. 243/1949 Sb. o akciových společnostech na základě zakladatelské smlouvy a ustavující valné hromady, konané dne 20.listopadu 1989. Státní povolení a schválení stanov akciové společnosti bylo uděleno rozhodnutím FMZO ze dne 17.listopadu 1989 č.j. 7208/62/89. Zřízení této společnosti bylo projednáno s Městským národním výborem v Jablonci nad Nisou. <ref> Spis. značka B 1 u KS v Ústí nad Labem; IČO 00000892, do 12. ledna 1990 snad chybně 00481033. https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=203196&typ=UPLNY </ref>
 
# '''Koospol''', akciová společnost pro zahraniční obchod, zřízena státním povolením uděleným výnosem ministerstva zahraničního obchodu ze dne 26. listopadu 1968, č. j. 2172/68-SM
 
# '''Koospol''', akciová společnost pro zahraniční obchod, zřízena státním povolením uděleným výnosem ministerstva zahraničního obchodu ze dne 26. listopadu 1968, č. j. 2172/68-SM
 
# '''Kovo''', akciová společnost pro dovoz a vývoz výrobků přesného strojírenství, vyhláškou č. 307/1953 [[Úřední list|Ú. l.]] přeměněna na PZO
 
# '''Kovo''', akciová společnost pro dovoz a vývoz výrobků přesného strojírenství, vyhláškou č. 307/1953 [[Úřední list|Ú. l.]] přeměněna na PZO
Řádka 32: Řádka 34:
 
# '''Omnipol''', podnik zahraničního obchodu pro vývoz a dovoz sportovních a loveckých zbraní a střeliva k nim, jakož i sportovních a civilních letadel, zřízen vyhláškou č. 69/1959 [[Úřední list|Ú. l.]]
 
# '''Omnipol''', podnik zahraničního obchodu pro vývoz a dovoz sportovních a loveckých zbraní a střeliva k nim, jakož i sportovních a civilních letadel, zřízen vyhláškou č. 69/1959 [[Úřední list|Ú. l.]]
 
# '''Polytechna''', podnik zahraničního obchodu pro zprostředkování technické spolupráce, zřízen vyhláškou č. 3/1959 [[Úřední list|Ú. l.]]
 
# '''Polytechna''', podnik zahraničního obchodu pro zprostředkování technické spolupráce, zřízen vyhláškou č. 3/1959 [[Úřední list|Ú. l.]]
# '''Pragoexport''', bližší údaje se nepodařilo zjistit
+
# '''Pragoexport''', zřízen vyhláškou ministra zahraničního obchodu č. 305/1953 Ú. l., o přeměně společnosti Koh-i-noor, akciové společnosti pro vývoz a dovoz výstrojního a drobného spotřebního zboží, na podnik pro zahraniční obchod, jehož název zní: PRAGOEXPORT, podnik zahraničního obchodu pro vývoz a dovoz výstrojního a drobného spotřebního zboží<ref>http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=27481&Section=1&IdPara=1&ParaC=2</ref>
 
# '''SIMEX''', podnik zahraničního obchodu, zřízen opatřením ministra zahraničního obchodu ze dne 12. prosince 1968
 
# '''SIMEX''', podnik zahraničního obchodu, zřízen opatřením ministra zahraničního obchodu ze dne 12. prosince 1968
# '''Skloexport (Glassexport)''', československá akciová společnost pro vývoz skla zřízená v březnu 1949,<ref>Oficiální název obsahoval domácí i cizojazyčnou variantu. https://books.google.cz/books?id=wFYcAQAAMAAJ&q=glassexport& </ref> byla vyhláškou č. 301/1953 [[Úřední list|Ú. l.]] přeměněna na PZO
+
# '''Skloexport (Glassexport)''', československá akciová společnost pro vývoz skla zřízená v březnu 1949,<ref>Oficiální název obsahoval domácí i cizojazyčnou variantu, jak tehdy bývalo časté. https://books.google.cz/books?id=wFYcAQAAMAAJ&q=glassexport </ref> byla vyhláškou č. 301/1953 [[Úřední list|Ú. l.]] přeměněna na PZO
 
# '''Strojexport''', podnik zahraničního obchodu pro vývoz strojů a strojního zařízení, byl zřízen vyhláškou č. 312/1953 [[Úřední list|Ú. l.]]
 
# '''Strojexport''', podnik zahraničního obchodu pro vývoz strojů a strojního zařízení, byl zřízen vyhláškou č. 312/1953 [[Úřední list|Ú. l.]]
 
# '''Strojimport''', podnik zahraničního obchodu pro dovoz strojů a průmyslových zařízení, byl zřízen vyhláškou č. 313/1953 [[Úřední list|Ú. l.]]
 
# '''Strojimport''', podnik zahraničního obchodu pro dovoz strojů a průmyslových zařízení, byl zřízen vyhláškou č. 313/1953 [[Úřední list|Ú. l.]]
Řádka 43: Řádka 45:
 
# '''TUZEX''', podnik zahraničního obchodu pro prodej zboží v drobném za cizí měny, zřízen vyhláškou č. 122/1957 [[Úřední list|Ú. l.]]
 
# '''TUZEX''', podnik zahraničního obchodu pro prodej zboží v drobném za cizí měny, zřízen vyhláškou č. 122/1957 [[Úřední list|Ú. l.]]
 
# '''Unicoop''', družstevní podnik Ústředí rady družstev pro vývoz a dovoz, údaje o zřízení se nepodařilo zjistit, do podnikového rejstříku zapsán 5. ledna 1959  
 
# '''Unicoop''', družstevní podnik Ústředí rady družstev pro vývoz a dovoz, údaje o zřízení se nepodařilo zjistit, do podnikového rejstříku zapsán 5. ledna 1959  
 +
 +
Vyhláška Ministerstva zahraničního obchodu, kterou se určuje, kdo uzavírá rámcové hospodářské smlouvy, č. 121/1951 [[Ú.l.I]], obsahovala „výpočet výsadních akciových společností pro zahraniční obchod";<ref>S jednou tiskovou vynechávkou, viz http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=26287&Section=1&IdPara=1&ParaC=2</ref> není však na webu dostupná.
  
 
== {{Reference}} ==
 
== {{Reference}} ==
 +
 
<references/>
 
<references/>
  
 
[[Kategorie:Právní dějiny]]
 
[[Kategorie:Právní dějiny]]
 
[[Kategorie:Obchodní právo]]
 
[[Kategorie:Obchodní právo]]

Aktuální verse z 18. 11. 2015, 19:36

Podnik zahraničního obchodu (PZO, slangově pézetka, vzácně též výsadka; rusky внешнеэкономическое объединение, В/О nebo ВО) byla speciální forma kommunistického hospodářského práva, určená pro zprostředkování obchodů s cizinou, především kapitalistickou.

Zřizovat takové podniky umožnil ministerstvu zahraničního obchodu brzo po Únoru zákon č. 119/1948 Sb., o státní organisaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství (dále též ZSOZO; §2, § 8 a dále)[1], který obor de facto znárodnil a zavedl státní monopol na zahraniční obchod, přísně regulovaný a udílený pro určitý typ zboží vždy výsadně jediné organizaci. Postupem doby se však toto omezení poněkud rozvolnilo, cf. zejména situaci kolem JZD Slušovice v 80. letech.[2]

PZO vznikaly přeměnou a. s., rozdělením stávajícího podniku nebo zcela nově (§ 8[1] implicitně umožňoval i formu s. r. o. a další tehdy existující, ty však nebyly v praxi použity). Od PZO je třeba lišit akciové společnosti podle pozdějšího zákona č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech (který zrušil úpravu ještě rakousko-uherským obchodním zákonem a zavedl státní povolení a státní dozor);[3] jeho § 17 mu ovšem akciové společnosti zřízené mezitím pro zahraniční obchod podle ZSOZO rovněž podřídil (pouze v tom, že již nemusely žádat o státní povolení, bez nějž stávajícím a. s. hrozilo zrušení). Faktický rozdíl v pravidlech pro jejich činnost byl minimální; vlna transformací a. s., založených těsně po Únoru nebo ještě před ním, na PZO v říjnu 1953 patrně souvisela se snahou vymýtit rudimenty starého uspořádání, v centrálně řízeném hospodářství postrádající smysl (potřeba naplňovat četné statutární orgány, formálně konat valné hromady apod.). Naopak od podzimu 1989 byla řada oborových PZO transformována (sloučením) do nově založených a. s. v rámci přestavbového „zpružnění hospodářských mechanismů“; viz např. Jablonex níže; u Centrotexu ap. k tomu došlo dokonce už k lednu 1968. Sám ZSOZO byl „s výjimkou ustanovení o znárodnění“ zrušen širším rekodifikačním zákonem o hospodářských stycích se zahraničím č. 42/1980 Sb. (Podniky zahraničního obchodu upravovala bez podstatných změn část II, hlava 2, oddíl 4.)[4]

V původním ZSOZO se překvapivě žádný speciální termín pro nově zřizované podniky nevyskytuje (nejblíže k tomu má nadpis oddílu III. Právní poměry podniků pro provozování zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství).[5] V praxi se však rychle vytvořil, snad i analogií podle resortního ministerstva zahraničního obchodu (MZO); v jeho vyhláškách se opakuje dubletní formulace „zřizuje se [resp. XYZ se přeměňuje na] podnik pro zahraniční obchod, jehož název zní: XYZ, podnik zahraničního obchodu“. Vyhl. MZO č. 147/1965 Sb. sjednotila název hlavních resortních PZO na „XYZ, podnik zahraničního obchodu“;[6] předtím zahrnovaly ještě přídomek „pro …“ s vymezením oboru činnosti, často neúnosně zdlouhavým.[7] Názvy se už od transformačních vyhlášek z 50. let psaly zásadně verzálkami, což ale mohlo být míněno jen jako zvýraznění a v praxi včetně obchodního rejstříku a tohoto hesla nebývalo nijak systematicky dodržováno.

Pracovat v PZO, což bylo za kommunismu jedním z nejvíce prestižních zaměstnání, bylo v českých zemích vyhrazeno pro absolventy fakulty mezinárodního obchodu VŠE a obou právnických fakult. Podniky zahraničního obchodu byly fakticky řízeny Státní bezpečností[8] a sloužily rovněž potřebám rozvědky. Zejména Omnipol proslul jako dodavatel ručních zbraní, raketových střel (RPG) a výbušnin – hlavně plastické trhaviny Semtex, která byla československou specialitou – nejrůznějším teroristickým organisacím po celém světě: Irské republikánské armádě, Frakci Rudé armády, palestinským radikálům apod. Hlavní vývozní kanál vedl od 60. do 80. let 20. století přes Rakousko.

Seznam nejdůležitějších PZO a akciových společností pro zahraniční obchod

(v abecedním pořadí; v seznamu není uvedeno několik PZO se sídlem v Bratislavě)

  1. Artia, československá akciová společnost pro dovoz a vývoz kulturních statků v Praze, zřízena opatřením ministra zahraničního obchodu z 22. prosince 1952 č. 1/53; již od října transformována vyhláškou ministra zahraničního obchodu ze dne 18. září 1953 o přeměně společnosti Artia, československé akciové společnosti pro dovoz a vývoz kulturních statků, na podnik pro zahraniční obchod č. 300/1953 Ú. l. s názvem ARTIA, podnik zahraničního obchodu pro dovoz a vývoz kulturních statků.[9]
  2. Centrotex, akciová společnost pro dovoz a vývoz čs. textilního a oděvního průmyslu, zřízena vyhláškou č. 2054/1948 Ú. l. V 60. letech působil Centrotex už jako PZO, ale vyhláškou 125/1967 Sb. byl k začátku r. 1968 sloučen s nově založenou Centrotex, akciová společnost pro zahraniční obchod[10] (od dubna 1979 již jen akciová společnost), jež 30. listopadu 1967 získala státní povolení č. j. 106388/67-17[11]
  3. Československá keramika, zřízena vyhláškou ze dne 31. 7. 1948 o zřízení Československé keramiky, vývozní a dovozní akciové společnosti, č. 2052/1948 Ú. l.,[12] vyhláškou 299/1953 Ú. l. transformována na ČESKOSLOVENSKÁ KERAMIKA, podnik zahraničního obchodu pro vývoz a dovoz keramického zboží[13]
  4. EXICO, akciová společnost pro dovoz a vývoz kožených a gumových výrobků a surovin, byla zřízena vyhláškou č. 2949/1948 Ú. l. Stejnojmenný podnik zahraničního obchodu byl vyhláškou č. 151/1965 Sb. vyčleněn z PZO Centrotex,[14] který patrně staré Exico dříve pohltil. Následně však v prosinci 1967 byla založena Exico, akciová společnost pro zahraniční obchod;[15]; převzetí PZO není v OR zapsáno, ale lze ho předpokládat.
  5. Ferromet, československé akciové společnosti pro vývoz a dovoz hutnických výrobků, vyhláškou č. 304/1953 Ú. l. přeměněna na PZO
  6. FINCOM, akciová společnost pro zahraniční obchod, zřízena státním povolením uděleným výnosem ministerstva zahraničního obchodu ze dne 11. prosince 1968, č. j. 2306/68-SM
  7. Geoprospekta, podnik zahraničního obchodu, zřízen opatřením předsedy Ústředního geologického úřadu v Praze ze dne 23. června 1967, č. j. P-10-1736/67 (zrušen 4. května 1969)
  8. Chemapol, akciová společnost pro dovoz a vývoz chemických výrobků a surovin, byla zřízena vyhláškou č. 2050/1948 Ú. l. I.; následně patrně transformována na PZO. Nová Chemapol akciová společnost pro zahraniční obchod byla založena koncem roku 1967, 20. prosince 1967 získala státní povolení MZO č. j. 106388/67-17[16] a PZO s ní byl zároveň sloučen vyhl. 127/1967 Sb.[17]
  9. Inspekta, podnik pro kontrolu zboží v zahraničním obchodě, zřízen vyhláškou č. 192/1956 Ú. l.
  10. INVESTA, podnik zahraničního obchodu, zřízen vyhláškou č. 149/1965 Sb.
  11. Jablonex, československá akciová společnosti pro vývoz jabloneckého zboží, vyhláškou č. 296/1953 Ú. l. přeměněna na PZO. Rozhodnutím ministra zahraničního obchodu č.j. 7141/62/89 ze dne 27.11.1989 Jablonex, podnik zahraničního obchodu, se sloučil dnem 27.11.1989 s JABLONEXem, akciovou společností pro zahraniční obchod; ta byla založena podle zákona č. 243/1949 Sb. o akciových společnostech na základě zakladatelské smlouvy a ustavující valné hromady, konané dne 20.listopadu 1989. Státní povolení a schválení stanov akciové společnosti bylo uděleno rozhodnutím FMZO ze dne 17.listopadu 1989 č.j. 7208/62/89. Zřízení této společnosti bylo projednáno s Městským národním výborem v Jablonci nad Nisou. [18]
  12. Koospol, akciová společnost pro zahraniční obchod, zřízena státním povolením uděleným výnosem ministerstva zahraničního obchodu ze dne 26. listopadu 1968, č. j. 2172/68-SM
  13. Kovo, akciová společnost pro dovoz a vývoz výrobků přesného strojírenství, vyhláškou č. 307/1953 Ú. l. přeměněna na PZO
  14. Ligna, akciová společnost pro vývoz a dovoz dřeva a výrobků průmyslu dřevozpracujícího, byla zřízena vyhláškou č. 3478/1948 Ú. l. I. Vyhláškou č. 302/1953 Ú. l. byla přeměněna na PZO
  15. MERKURIA, podnik zahraničního obchodu, zřízen vyhláškou č. 150/1965 Sb.
  16. Metalimex, podnik zahraničního obchodu pro dovoz a vývoz rud, kovů a pevných paliv, zřízen přeměnou Metalimex, a. s., vyhláškou č. 295/1953 Ú. l.
  17. Motokov, akciová společnost pro dovoz a vývoz vozidel a výrobků lehkého kovoprůmyslu, byla vyhláškou č. 308/1953 Ú. l. přeměněna na PZO
  18. Omnia, podnik zahraničního obchodu, zřízen vyhláškou č. 241/1959 Ú. l.
  19. Omnipol, podnik zahraničního obchodu pro vývoz a dovoz sportovních a loveckých zbraní a střeliva k nim, jakož i sportovních a civilních letadel, zřízen vyhláškou č. 69/1959 Ú. l.
  20. Polytechna, podnik zahraničního obchodu pro zprostředkování technické spolupráce, zřízen vyhláškou č. 3/1959 Ú. l.
  21. Pragoexport, zřízen vyhláškou ministra zahraničního obchodu č. 305/1953 Ú. l., o přeměně společnosti Koh-i-noor, akciové společnosti pro vývoz a dovoz výstrojního a drobného spotřebního zboží, na podnik pro zahraniční obchod, jehož název zní: PRAGOEXPORT, podnik zahraničního obchodu pro vývoz a dovoz výstrojního a drobného spotřebního zboží[19]
  22. SIMEX, podnik zahraničního obchodu, zřízen opatřením ministra zahraničního obchodu ze dne 12. prosince 1968
  23. Skloexport (Glassexport), československá akciová společnost pro vývoz skla zřízená v březnu 1949,[20] byla vyhláškou č. 301/1953 Ú. l. přeměněna na PZO
  24. Strojexport, podnik zahraničního obchodu pro vývoz strojů a strojního zařízení, byl zřízen vyhláškou č. 312/1953 Ú. l.
  25. Strojimport, podnik zahraničního obchodu pro dovoz strojů a průmyslových zařízení, byl zřízen vyhláškou č. 313/1953 Ú. l.
  26. ŠKODAEXPORT, podnik zahraničního obchodu, zřízen vyhláškou č. 148/1965 Sb.
  27. Rapid, podnik pro propagaci v zahraničním obchodě, zřízen vyhláškou č. 105/1960 Sb.
  28. TECHNOEXPORT, akciová společnost pro zahraniční obchod, zřízena státním povolením uděleným výnosem ministerstva zahraničního obchodu ze dne 17. prosince 1968, č. j. 2345/68-SM
  29. TRANSAKTA, podnik zahraničního obchodu pro zprostředkování obchodů, zřízen vyhláškou č. 53/1958 Ú. l.
  30. TUZEX, podnik zahraničního obchodu pro prodej zboží v drobném za cizí měny, zřízen vyhláškou č. 122/1957 Ú. l.
  31. Unicoop, družstevní podnik Ústředí rady družstev pro vývoz a dovoz, údaje o zřízení se nepodařilo zjistit, do podnikového rejstříku zapsán 5. ledna 1959

Vyhláška Ministerstva zahraničního obchodu, kterou se určuje, kdo uzavírá rámcové hospodářské smlouvy, č. 121/1951 Ú.l.I, obsahovala „výpočet výsadních akciových společností pro zahraniční obchod";[21] není však na webu dostupná.

Prameny a literatura

  1. 1,01,1 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-119/zneni-0
  2. Československý filmexport (nejspíše národní podnik), vzniklý na jaře 1957 z oddělení zahr. obchodu dosavadní Filmové distribuce při její transformaci v Ústřední půjčovnu filmů – viz http://is.muni.cz/th/108832/ff_m/ – a zajišťující vedle vývozu i dovoz filmů, sice nebyl zcela typický, ale jeho činnost byla organizována na základě standardního pověření ministerstva dle ZSOZO, viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1967-31 Název je někdy kapitalizován nesystematicky „Československý Filmexport“ podle jednoslovného zkrácení Filmexport, případně obvyklého pravopisu v zahraničí; tato podoba se objevuje dokonce ve výšeuvedené vyhlášce MZO, v obchodním rejstříku je však zapsáno malé f. Zřízen výnosem ministerstva školství a kultury ze dne 26. února 1957 č. 3485/57-D II/3, do OR zapsán v dubnu: spis. zn. ALVIII 820, bez IČO. https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=556179&typ=UPLNY
  3. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1949-243/zneni-0
  4. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1980-42/zneni-0
  5. Zřejmě nejstarší výskyt v právních databázích je spojení „podniky velkoobchodu nebo zahraničního obchodu“ v § 4 protektorátního vládního nařízení č. 14/1943 Sb., o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání, ovšem tam šlo o prostý popis oboru činnosti: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=10571&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 Nařízení stanovilo, že úřady povolí veškeré změny nebo nové živnosti, pouze pokud nebude námitek z válečně hospodářských důvodů nebo vůbec z důvodů veřejného zájmu; podniky citované výše nebo jinak „mající zvláštní význam pro hospodářské poměry“ navíc po souhlasu resortního ministerstva.
  6. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1965-147
  7. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1965-147
  8. http://www.mvcr.cz/policie/udv/struktur/sprava11/sprava11.html
  9. http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=27476&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 Podrobnější historie Artie jako nakladatelství http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1821 je věcně zajímavá, ale v právních detailech nepřesná
  10. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1967-125
  11. https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=56817&typ=UPLNY
  12. text chybí: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=19250&Section=1&IdPara=1&ParaC=2
  13. http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=27475&Section=1&IdPara=1&ParaC=2
  14. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1965-151/zneni-0
  15. https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=56825&typ=UPLNY
  16. https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=68418&typ=UPLNY
  17. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1967-127/zneni-0
  18. Spis. značka B 1 u KS v Ústí nad Labem; IČO 00000892, do 12. ledna 1990 snad chybně 00481033. https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=203196&typ=UPLNY
  19. http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=27481&Section=1&IdPara=1&ParaC=2
  20. Oficiální název obsahoval domácí i cizojazyčnou variantu, jak tehdy bývalo časté. https://books.google.cz/books?id=wFYcAQAAMAAJ&q=glassexport
  21. S jednou tiskovou vynechávkou, viz http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=26287&Section=1&IdPara=1&ParaC=2