Podvod: Porovnání verzí
(Nová strana: '''Podvod''' je trestný čin, jehož podstatou je využití omylu jiného k získání nespravedlivého nebo protiprávního prospěchu, typicky vylákání peněz. Toto typic…) |
|||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
Úmyslná mystifikace (klamná [[zpráva]]) podvodem není, neboť oběť není vážně poškozena na svých právech; majetkově ani jinak. | Úmyslná mystifikace (klamná [[zpráva]]) podvodem není, neboť oběť není vážně poškozena na svých právech; majetkově ani jinak. | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Trestné činy]] |
[[ar:غش]] | [[ar:غش]] | ||
Aktuální verse z 16. 8. 2016, 14:58
Podvod je trestný čin, jehož podstatou je využití omylu jiného k získání nespravedlivého nebo protiprávního prospěchu, typicky vylákání peněz.
Toto typické malum in se je trestné v drtivé většině právních řádů světa. V českém trestním právu je regulován v § 209 NTZ. V základní skutkové podstatě (škoda 5 000 až 50 000 Kč) je trest až 2 roky, v 5. odstavci (škoda více než 5 000 000 Kč) 5 až 10 let. Znakem české skutkové podstaty je tedy způsobění škody cizím majetku; podvodné získání např. řidičského průkazu tedy podvodem není. Z toho důvodu se příliš mnoho podvodných jednání v ČR nestíhá. Naproti tomu je podvodem využití cizí nevědomosti, která nemusí být omylem.
Vinou prof. Pavla Šámala, který je autorem NTZ, se podvod rozpadl na řadu nesmyslně kasuistických skutkových podstat: pojistný podvod (§ 210 NTZ), úvěrový podvod (§ 211 NTZ) a dotační podvod (§ 212 NTZ). I nadále zůstává nemajetkový podvod – poškození cizích práv (§ 181 NTZ), jehož podstatou je způsobení vážné újmy na právech. Pachatel musí využít omyl poškozeného, jinak § 181 NTZ neporušuje. V § 197 TZ 1852 byl majetkový i nemajetkový podvod jednou skutkovou podstatou. V § 199 TZ 1852 byla stanovena typická jednání, která měnila přestupek na zločin.
Úmyslná mystifikace (klamná zpráva) podvodem není, neboť oběť není vážně poškozena na svých právech; majetkově ani jinak.
