Právní předpis: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Doplněno)
(Doplněno)
Řádka 1: Řádka 1:
 
'''Právní předpis''' je soubor obecně závazných [[právní norma|právních norem]], které tvoří součást [[právní řád|právního řádu]].
 
'''Právní předpis''' je soubor obecně závazných [[právní norma|právních norem]], které tvoří součást [[právní řád|právního řádu]].
  
V českém právu existují následující druhy právních předpisů:
+
V českém právu existují následující druhy právních předpisů:
 
# zákony
 
# zákony
#* [[ústavní zákon]], zejména [[Ústava]]. Je pochybné, že zákon o ústavním soudu nemá postavení ústavního zákona.
+
#* [[ústavní zákon]], zejména [[Ústava]]. Je pochybné, že zákon o ústavním soudu nemá postavení ústavního zákona.
 
#* [[zákon]]
 
#* [[zákon]]
 
#* [[zákonné opatření Senátu]]
 
#* [[zákonné opatření Senátu]]
# nařízení
+
# nařízení (tzv. podzákonné právní předpisy)
 
#* [[vládní nařízení]]
 
#* [[vládní nařízení]]
 
#* [[vyhláška]] ([[ústřední správní úřad|ústředního správního úřadu]], obvykle [[ministerstvo|ministerstva]], nebo [[ČNB|České národní banky]])
 
#* [[vyhláška]] ([[ústřední správní úřad|ústředního správního úřadu]], obvykle [[ministerstvo|ministerstva]], nebo [[ČNB|České národní banky]])
#* [[vyhláška]] ([[obec|obce]] nebo [[kraj]]e) – v samostatné působnosti
+
#* [[vyhláška]] ([[obec|obce]] nebo [[kraj]]e) – v samostatné působnosti
#* [[nařízení]] ([[obec|obce]] nebo [[kraj]]e) – v přenesené působnosti
+
#* [[nařízení]] ([[obec|obce]] nebo [[kraj]]e) – v přenesené působnosti
 
# právními předpisy ''sui generis'' jsou i některá normativní rozhodnutí [[president]]a republiky
 
# právními předpisy ''sui generis'' jsou i některá normativní rozhodnutí [[president]]a republiky
 
#* o vyhlášení [[amnestie]]
 
#* o vyhlášení [[amnestie]]
 
#* o přenesení [[působnost]]i při sjednávání [[mezinárodní smlouva|mezinárodních smluv]]
 
#* o přenesení [[působnost]]i při sjednávání [[mezinárodní smlouva|mezinárodních smluv]]
  
[[Listina základních práv a svobod]] byla vyhlášena ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. Ten po rozpadu [[:cs:ČSFR|federace]] v roce [[:cs:1992|1992]] pozbyl statusu ústavního zákona, avšak Listina samotná byla republikována [[usnesení]]m předsednictva [[ČNR|České národní rady]] jako součást [[ústavní řád|ústavního pořádku]]. Tím se Listině dostalo [[právní řád|právním řádu]] [[ČR|České republiky]] zcela atypického, výlučného postavení.
+
[[Listina základních práv a svobod]] byla vyhlášena ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. Ten po rozpadu [[:cs:ČSFR|federace]] v roce [[:cs:1992|1992]] pozbyl statusu ústavního zákona, avšak Listina samotná byla republikována [[usnesení]]m předsednictva [[ČNR|České národní rady]] jako součást [[ústavní řád|ústavního pořádku]]. Tím se Listině dostalo v [[právní řád|právním řádu]] [[ČR|České republiky]] zcela atypického, výlučného postavení.
  
Součástí [[právní řád|právního řádu]] a právním předpisem v širším smyslu jsou i [[Parlament]]em [[ratifikace|ratifikované]] a vyhlášené [[mezinárodní smlouva|mezinárodní smlouvy]] a po vstupu České republiky do [[:cs:EU|Evropské unie]] v r. [[:cs:2004|2004]] i tzv. [[samovykonatelnost|samovykonatelná]] ustanovení [[unijní legislativa|unijní legislativy]].
+
Součástí [[právní řád|právního řádu]] a právním předpisem v širším smyslu jsou i [[Parlament]]em [[ratifikace|ratifikované]] a vyhlášené [[mezinárodní smlouva|mezinárodní smlouvy]] a po vstupu České republiky do [[:cs:EU|Evropské unie]] v r. [[:cs:2004|2004]] i tzv. [[samovykonatelnost|samovykonatelná]] ustanovení [[unijní legislativa|unijní legislativy]].
 +
 
 +
== Dělení právních předpisů ==
 +
Podle rozsahu normotvorné legitimace se právní předpisy se dělí na dva základní druhy:
 +
* '''Originární''' (neodvozený) právní předpis upravuje společenské vztahy přímo na základě [[Ústava|ústavního]] zmocnění a může tak činit i tam, kde úprava dosud neexistovala, tj. ''prater legem''. Ani originární právní předpis nesmí však stát ''praeter constitutionem'', mimo rámec [[Ústava|Ústavy]]. Příkladem originárního právního předpisu je [[zákon]].
 +
* '''Odvozený''' (prováděcí) právní předpis provádí právní předpis vyšší právní síly, např. [[nařízení]] [[vlády]] provádí [[zákon]]. Odvozená úprava musí být ''secundum et intra legem'', podle zákona a v jeho mezích.
 +
 
 +
Z theoretického hlediska existuje spor o povahu obecních [[vyhláška|vyhlášek]]. Ty jsou vydávány na základě ústavního zmocnění, avšak rozsah jejich normotvorné legitimace je - poměrně volně - vymezen [[obecní zřízení|obecním zřízením]]. Prováděcím předpisem obecního řízení však tyto vyhlášky nejsou. Nelze je proto bez výhrad zařadit ani mezi originární, ani mezi odvozené právní předpisy.
  
 
== Struktura právního předpisu ==
 
== Struktura právního předpisu ==
Je upravena v čl. 25 [[legislativní pravidla vlády|legislativních pravidel]]:
+
Je upravena v čl. 25 [[legislativní pravidla vlády|legislativních pravidel]]:
 
# části '''(„ČÁST PRVNÍ“)'''
 
# části '''(„ČÁST PRVNÍ“)'''
 
# hlavy („HLAVA I“)
 
# hlavy („HLAVA I“)
 
# díly ''(„Díl 1“)''
 
# díly ''(„Díl 1“)''
 
# oddíly („Oddíl 1“)
 
# oddíly („Oddíl 1“)

Verse z 15. 10. 2005, 09:32

Právní předpis je soubor obecně závazných právních norem, které tvoří součást právního řádu.

V českém právu existují následující druhy právních předpisů:

  1. zákony
  2. nařízení (tzv. podzákonné právní předpisy)
  3. právními předpisy sui generis jsou i některá normativní rozhodnutí presidenta republiky

Listina základních práv a svobod byla vyhlášena ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. Ten po rozpadu federace v roce 1992 pozbyl statusu ústavního zákona, avšak Listina samotná byla republikována usnesením předsednictva České národní rady jako součást ústavního pořádku. Tím se Listině dostalo v právním řádu České republiky zcela atypického, výlučného postavení.

Součástí právního řádu a právním předpisem v širším smyslu jsou i Parlamentem ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy a po vstupu České republiky do Evropské unie v r. 2004 i tzv. samovykonatelná ustanovení unijní legislativy.

Dělení právních předpisů

Podle rozsahu normotvorné legitimace se právní předpisy se dělí na dva základní druhy:

  • Originární (neodvozený) právní předpis upravuje společenské vztahy přímo na základě ústavního zmocnění a může tak činit i tam, kde úprava dosud neexistovala, tj. prater legem. Ani originární právní předpis nesmí však stát praeter constitutionem, mimo rámec Ústavy. Příkladem originárního právního předpisu je zákon.
  • Odvozený (prováděcí) právní předpis provádí právní předpis vyšší právní síly, např. nařízení vlády provádí zákon. Odvozená úprava musí být secundum et intra legem, podle zákona a v jeho mezích.

Z theoretického hlediska existuje spor o povahu obecních vyhlášek. Ty jsou vydávány na základě ústavního zmocnění, avšak rozsah jejich normotvorné legitimace je - poměrně volně - vymezen obecním zřízením. Prováděcím předpisem obecního řízení však tyto vyhlášky nejsou. Nelze je proto bez výhrad zařadit ani mezi originární, ani mezi odvozené právní předpisy.

Struktura právního předpisu

Je upravena v čl. 25 legislativních pravidel:

  1. části („ČÁST PRVNÍ“)
  2. hlavy („HLAVA I“)
  3. díly („Díl 1“)
  4. oddíly („Oddíl 1“)