Právní vztah: Porovnání verzí
d (Kategorie) |
d (Robot: Automated text replacement (- - + – )) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Právním vztahem''' se rozumí právem založený vzájemný poměr dvou subjektů [[hmotné právo|hmotného práva]], tzn. [[osoba|osob]] ([[fysická osoba|fysických]] nebo [[právnická osoba|právnických]]), včetně [[veřejnoprávní korporace|veřejnoprávních korporací]]. Příkladem právního vztahu je [[dluh]], [[manželství]], státní [[občanství]] nebo účast [[společník]]a ve [[společnost s ručením omezeným|společnosti s ručením omezeným]]. | '''Právním vztahem''' se rozumí právem založený vzájemný poměr dvou subjektů [[hmotné právo|hmotného práva]], tzn. [[osoba|osob]] ([[fysická osoba|fysických]] nebo [[právnická osoba|právnických]]), včetně [[veřejnoprávní korporace|veřejnoprávních korporací]]. Příkladem právního vztahu je [[dluh]], [[manželství]], státní [[občanství]] nebo účast [[společník]]a ve [[společnost s ručením omezeným|společnosti s ručením omezeným]]. | ||
| − | Požadavkem vzájemnosti se právní vztah liší od pouhého práva | + | Požadavkem vzájemnosti se právní vztah liší od pouhého práva – např. [[vlastnictví]] působí vůči všem (''erga omnes''), je tedy (absolutním subjektivním) právem, nikoli právním vztahem. |
Právní vztah s [[orgán veřejné moci|orgánem veřejné moci]] možný není, např. [[daně|daňový]] dluh nebo dluh na [[sociální pojištění|sociálním pojištění]] právním vztahem není. | Právní vztah s [[orgán veřejné moci|orgánem veřejné moci]] možný není, např. [[daně|daňový]] dluh nebo dluh na [[sociální pojištění|sociálním pojištění]] právním vztahem není. | ||
Právní vztahy se dělí do dvou hlavních skupin: | Právní vztahy se dělí do dvou hlavních skupin: | ||
| − | * statusové (stavové) | + | * statusové (stavové) – příkladem může být [[dítě|rodičovství]], členství v [[družstvo|družstvu]] nebo [[občanství]] [[obce]] |
* [[závazek|závazkové]] (obligační), včetně závazků [[škoda|škodních]] | * [[závazek|závazkové]] (obligační), včetně závazků [[škoda|škodních]] | ||
Verse z 4. 10. 2006, 13:30
Právním vztahem se rozumí právem založený vzájemný poměr dvou subjektů hmotného práva, tzn. osob (fysických nebo právnických), včetně veřejnoprávních korporací. Příkladem právního vztahu je dluh, manželství, státní občanství nebo účast společníka ve společnosti s ručením omezeným.
Požadavkem vzájemnosti se právní vztah liší od pouhého práva – např. vlastnictví působí vůči všem (erga omnes), je tedy (absolutním subjektivním) právem, nikoli právním vztahem.
Právní vztah s orgánem veřejné moci možný není, např. daňový dluh nebo dluh na sociálním pojištění právním vztahem není.
Právní vztahy se dělí do dvou hlavních skupin:
- statusové (stavové) – příkladem může být rodičovství, členství v družstvu nebo občanství obce
- závazkové (obligační), včetně závazků škodních
Další definice právního vztahu
Podle klasické, v české nauce však neužívané, definice mohou právní vztahy vznikat nejen mezi osobami, ale i mezi osobou a věcí: např. vlastnictví je právní vztah mezi vlastníkem a předmětem vlastnictví.
Další definice, používaná někdy i v českém právu, připouští vznik právních vztahů i u absolutních práv, takže vlastnictví je právním vztahem mezi vlastníkem a všemi potenciálními rušiteli jeho vlastnického práva, jimž je vlastnictvím uložena povinnost vlastníka ve výkonu jeho práv nerušit. Tato definice se však nepokládá za příliš praktickou, neboť podle ní každé absolutní právo zakládá blíže neurčený a neomezený počet právních vztahů k potenciálním delikventům.
