Právnická osoba
Právnická osoba je jedním ze dvou právních subjektů (vedle fysické osoby).
Druhy právnických osob
- korporace (universitas) – společenství osob (sdružení osob). Má personální substrát.
- soukromoprávní, např. obchodní společnost nebo náboženská společnost
- veřejnoprávní
- nadace (universitas bonorum) – společenství věcí (účelové sdružení majetku). Má majetkový substrát.
- soukromoprávní – nadace v užším slova smyslu
- veřejnoprávní – fondy
Protože neustále existovaly tendence přisuzovat právní subjektivitu správním úřadům, např. BIS, vydal NS ČR stanovisko, že policie právní subjektivitu nemá.[1]
Česká republika
Podle kasuistické definice českého občanského zákoníku jsou právnickou osobou sdružení fyzických nebo právnických osob, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy a jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. Poslední část definice je definice kruhem, neboť subjekt (právnickou osobu) vymezuje jako subjekt.
Podle absurdního usnesení NS ČR ve věci J. P. v. Jezdecký oddíl B. ze dne 29. ledna 2008, sp. zn. 32 Odo 1114/2006, NS ČR: 40044, je rozhodnutí ministerstva vnitra o zániku spolku toliko deklaratorní.[2]
Prameny a literatura
- Bohumil Havel: Obchodní korporace ve světle proměn. Variace na neuzavřené téma správy obchodních korporací. Auditorium, Praha 2010, 200 pp. (předmluva + 4. kapitola (PDF))
- Tomáš Dvořák: Poznámky ke společenství vlastníků jednotek. In Právní rádce 12/2008, pp. 20–23. Obhajoba tohoto právního institutu; podle tvrzení autora existuje všude na světě, kromě Německa.
