Prerogativa: Porovnání verzí
(Doplněno) |
(Typo) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Prerogativy jsou spojeny s [[monarchie|monarchismem]], v [[republika|republikánsky]] organisovaném [[stát]]ě se obecně považují za přežitek. | Prerogativy jsou spojeny s [[monarchie|monarchismem]], v [[republika|republikánsky]] organisovaném [[stát]]ě se obecně považují za přežitek. | ||
| − | Dříve převládající názor (např. [[Václav Pavlíček]]), že mezi prerogativní (tj. výsadní a nepřezkoumatelná) práva presidenta patří např. i jmenování [[soudců|soudců]], | + | Dříve převládající názor (např. [[Václav Pavlíček]]), že mezi prerogativní (tj. výsadní a nepřezkoumatelná) práva presidenta patří např. i jmenování [[soudců|soudců]], vzal definitivně zasvé v r. 2006, poté co [[Ústavní soud]] zrušil rozhodnutí presidenta Václava Klause o odvolání [[předsedkyně]] [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]] Ivy Brožové. |
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
Verse z 5. 11. 2006, 15:16
Prerogativa (z lat. praerogativa, což bylo původně právo prvního hlasu při volbě) je zvláštní suverénní pravomoc nebo výsada, příslušející hlavě státu. Prerogativa z definice nepodléhá soudnímu ani správnímu přezkumu. Příkladem je právo presidenta republiky udělovat milost.
Prerogativy jsou spojeny s monarchismem, v republikánsky organisovaném státě se obecně považují za přežitek.
Dříve převládající názor (např. Václav Pavlíček), že mezi prerogativní (tj. výsadní a nepřezkoumatelná) práva presidenta patří např. i jmenování soudců, vzal definitivně zasvé v r. 2006, poté co Ústavní soud zrušil rozhodnutí presidenta Václava Klause o odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové.
