Protektorát Čechy a Morava: Porovnání verzí
(Nový záznam) |
(Doplněno) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Protektorát byl ustaven [[výnos]]em Vůdce a říšského kancléře č. 6/39 ze 16. 3. 1939. Výnos zakotvoval závislost českých zemí na Velkoněmecké říši, která měla vedle vojenské ochrany Protektorátu zabezpečovat i jeho zahraniční politiku. Formální hlavou Protektorátu byl státní [[president]]. Stejně jako ostatní orgány Protektorátu však státní president podléhal suspensivnímu [[veto|vetu]] říšského protektora, jmenovaného Vůdcem a říšským kancléřem. Závislost na německé moci byla vtělena i do řady dalších ustanovení výnosu. | Protektorát byl ustaven [[výnos]]em Vůdce a říšského kancléře č. 6/39 ze 16. 3. 1939. Výnos zakotvoval závislost českých zemí na Velkoněmecké říši, která měla vedle vojenské ochrany Protektorátu zabezpečovat i jeho zahraniční politiku. Formální hlavou Protektorátu byl státní [[president]]. Stejně jako ostatní orgány Protektorátu však státní president podléhal suspensivnímu [[veto|vetu]] říšského protektora, jmenovaného Vůdcem a říšským kancléřem. Závislost na německé moci byla vtělena i do řady dalších ustanovení výnosu. | ||
| − | Němci žijící v Protektorátu obdrželi automaticky německé státní [[občanství]] a byli vyňati ze [[soud]]ní pravomoci české justice; nadále měli podléhat pouze německým soudům. V ostatním byli si čeští a němečtí občané ''[[de iure]]'' rovni, fakticky však existovaly až do nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha rozdíly např. ve výši [[přídělové hospodářství|potravinových přídělů]]. | + | Němci žijící v Protektorátu obdrželi automaticky německé státní [[občanství]] a byli vyňati ze [[soud]]ní pravomoci české justice; nadále měli podléhat pouze německým soudům. V ostatním byli si čeští a němečtí občané ''[[de iure]]'' rovni, fakticky však existovaly až do nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha rozdíly např. ve výši [[přídělové hospodářství|potravinových přídělů]]. |
| + | |||
| + | Hitlerův výnos nevylučoval, aby v Protektorátu působil [[zákonodárný sbor]], k obnovení jeho činnosti však během války nedošlo. | ||
[[Ústavní dekret č. 11/1944 Úř. věst. čsl.|Ústavním dekretem č. 11/1944 Úř. věst. čsl.]] bylo období Protektorátu označeno za součást [[doba nesvobody|doby nesvobody]] a jeho [[právní řád]] byl prohlášen za neplatný. | [[Ústavní dekret č. 11/1944 Úř. věst. čsl.|Ústavním dekretem č. 11/1944 Úř. věst. čsl.]] bylo období Protektorátu označeno za součást [[doba nesvobody|doby nesvobody]] a jeho [[právní řád]] byl prohlášen za neplatný. | ||
Verse z 4. 10. 2008, 21:42
Protektorát Čechy a Morava (něm. Protektorat Böhmen und Mähren) se nazýval autonomní státní útvar, existující na okupovaném zbytkovém území českých zemí od 16. března 1939 do konce války v květnu 1945.
Protektorát byl ustaven výnosem Vůdce a říšského kancléře č. 6/39 ze 16. 3. 1939. Výnos zakotvoval závislost českých zemí na Velkoněmecké říši, která měla vedle vojenské ochrany Protektorátu zabezpečovat i jeho zahraniční politiku. Formální hlavou Protektorátu byl státní president. Stejně jako ostatní orgány Protektorátu však státní president podléhal suspensivnímu vetu říšského protektora, jmenovaného Vůdcem a říšským kancléřem. Závislost na německé moci byla vtělena i do řady dalších ustanovení výnosu.
Němci žijící v Protektorátu obdrželi automaticky německé státní občanství a byli vyňati ze soudní pravomoci české justice; nadále měli podléhat pouze německým soudům. V ostatním byli si čeští a němečtí občané de iure rovni, fakticky však existovaly až do nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha rozdíly např. ve výši potravinových přídělů.
Hitlerův výnos nevylučoval, aby v Protektorátu působil zákonodárný sbor, k obnovení jeho činnosti však během války nedošlo.
Ústavním dekretem č. 11/1944 Úř. věst. čsl. bylo období Protektorátu označeno za součást doby nesvobody a jeho právní řád byl prohlášen za neplatný.
