Rozhodnutí: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Editace)
 
(Není zobrazeno 46 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Právní moc''' a '''vykonatelnost''' jsou termíny užívané v [[procesní právo|procesním právu]] pro různé [[:cs:modalita|modality]] platnosti a účinnosti [[rozhodnutí]] (individuálního [[právní akt|právního aktu]]) vydaného [[orgán veřejné moci|orgánem veřejné moci]].  
+
'''Rozhodnutí''' (něm. ''Entscheidung'') je individuální [[právní akt]]. V jiném významu je to [[právní jednání]] [[právnická osoba|právnické osoby]], resp. postup, jehož výsledkem je právní jednání.
  
Termín právní moc vznikl doslovným překladem německého ''Rechtskraft'' a neodpovídá svému [[:cs:denotát|denotátu]] zcela přesně. Ještě méně výstižný je hovorový usus "být v právní moci" (ve skutečnosti nemá pravomocné rozhodnutí "právní moc", ale je samo právem, má "moc práva"). Obsah pojmu ''pravomocný'' mnohem lépe postihuje anglické adjektivum ''final''.
+
== Druhy rozhodnutí ==
 +
Základní dělení rozhodnutí je, zda jsou o věci (materiální) nebo o řízení (processní). Oba druhy jsou pak odlišně pojmenovány:
 +
# '''materiální''': v soudním řízení [[rozsudek]] (u ústavního soudu [[nález (soudu)|nález]]), ve správním řízení '''rozhodnutí''' v užším slova smyslu, dříve přesněji '''výměr''' (§ 68 odst. 1 vládního nařízení č. 8/1928 Sb. z. a n., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správní řízení), angl. doslova ''assessment'')
 +
# '''processní''': v soudním řízení [[usnesení]] (v užším slova smyslu), někdy též [[opatření]], ve správním řízení '''opatření''' (angl. ''measure'')
 +
 
 +
Civilní řád soudní lišil rozhodnutí, nařízení a opatření.
 +
 
 +
== Dělení rozhodnutí ==
 +
Rozhodnutí, resp. přesněji jejich [[výrok]]y, se dělí na rozhodnutí (výroky) konstitutivní a deklaratorní:
 +
# '''Konstitutivní rozhodnutí''' zakládá (konstituuje) [[hmotné právo|hmotná subjektivní práva]] a/nebo ukládá [[hmotné právo|hmotné právní povinnosti]], které tu předtím nebyly. Příkladem je [[rozsudek]] o [[rozvod]]u [[manželství]], [[usnesení]] o zápisu [[družstvo|družstva]] do [[obchodní rejstřík|obchodního rejstříku]] nebo rozhodnutí o vydání [[stavební povolení|stavebního povolení]]. Konstitutivní povahu mají i rozhodnutí ve [[výkon rozhodnutí|vykonávacím řízení]].
 +
# '''Deklaratorní rozhodnutí''' pouze potvrzuje (deklaruje) již existující hmotná práva a povinnosti. Nově jím vznikají toliko práva a povinnosti [[procesní právo|procesní povahy]], zejména právo navrhnout [[výkon rozhodnutí]] v případě, že (hmotněprávní) povinnost nebude splněna dobrovolně. Příkladem je [[rozsudek]] nařizující žalovanému splnění povinnosti (např. zaplacení [[dluh]]u) nebo rozsudek o [[určovací žaloba|určovací žalobě]]. Deklaratorním rozhodnutím se svou povahou blíží [[osvědčení]], která však – sporně – český [[právní řád]] za rozhodnutí nepovažuje.
 +
 
 +
== Další dělení rozhodnutí ==
 +
Některá rozhodnutí však nelze zařadit ani do jedné z těchto kategorií, neboť hmotná práva ani nekonstituují, ani nedeklarují – např. [[rozsudek]], jímž se zamítá [[žaloba]] s tím, že [[strana (sporu)|účastníci]] [[řízení]] nemají právo na náhradu [[náklady řízení|nákladů řízení]], zasahuje pouze do sféry [[procesní právo|procesních práv]] [[žalobce]], neboť vytváří překážku [[res iudicata|rei iudicatae]]. Jiná rozhodnutí (např. o [[zastavení řízení]] pro nezaplacení [[soudní poplatek|soudního poplatku]]) nemají ani tento účinek. Proto lze rozhodnutí dělit podle změny právní posice adresáta:
 +
 
 +
# '''positivní''' – právní posice se mění, a to i k horšímu. Vzniká překážka věci rozhodnuté. Nezákonné rozhodnutí v rozhodnutí o opravném prostředku stačí zrušit.
 +
# '''negativní''' – právní posice se nemění. Nezákonné rozhodnutí je nutno v rozhodnutí o opravném prostředku změnit.
 +
 
 +
== Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí ==
 +
'''Právní moc''' a '''vykonatelnost''' jsou termíny užívané v [[procesní právo|procesním právu]] pro různé modality platnosti a účinnosti [[rozhodnutí]] (individuálního [[právní akt|právního aktu]]) vydaného [[orgán veřejné moci|orgánem veřejné moci]].
 +
 
 +
Termín "právní moc" vznikl doslovným překladem německého ''Rechtskraft'' a neodpovídá svému denotátu zcela přesně. Ještě méně výstižný je hovorový usus "být v právní moci" (ve skutečnosti nemá pravomocné rozhodnutí "právní moc", ale je samo právem, má "moc práva"). Obsah pojmu ''pravomocný'' mnohem lépe postihuje anglické adjektivum ''final''.
  
 
== Fáse existence rozhodnutí ==
 
== Fáse existence rozhodnutí ==
Řádka 7: Řádka 28:
  
 
V nejběžnějších případech je tento cyklus tvořen následujícími fásemi (možné odchylky budou popsány dále):
 
V nejběžnějších případech je tento cyklus tvořen následujícími fásemi (možné odchylky budou popsány dále):
# '''Vydání rozhodnutí.''' Orgán veřejné moci rozhodnutí (dále jen "orgán") buď ústně vyhlásí (typický způsob pro [[soud]]y) nebo je předepsaným způsobem sepíše (zaznamená na vhodný substrát) a vytvoří rozhodnutí v [[listina|listinné]] podobě, tzv. písemné vyhotovení ([[správní úřad]]). Od této chvíle je orgán rozhodnutím vázán. Vůči ostatnímu světu - a to ani vůči jiným orgánům veřejné moci - však takové rozhodnutí zatím žádné účinky nemá.
+
# '''Vydání rozhodnutí.''' Orgán veřejné moci rozhodnutí (dále jen "orgán") buď ústně vyhlásí (typický způsob pro [[soud]]y) nebo je předepsaným způsobem sepíše (zaznamená na vhodný substrát) a vytvoří rozhodnutí v [[listina|listinné]] podobě, tzv. písemné vyhotovení ([[správní úřad]]y). Od této chvíle je orgán rozhodnutím vázán. Vůči ostatnímu světu a to ani vůči jiným orgánům veřejné moci však takové rozhodnutí zatím žádné účinky nemá.
#'''Oznámení rozhodnutí.''' Rozhodnutí se doručuje všem osobám, které mají na písemné vyhotovení právo, tj. všem, do jejichž právní sféry rozhodnutí přímo zasahuje tím, že jim zakládá [[právo#objektivní a subjektivní právo|subjektivní práva]] nebo ukládá povinnosti (recipienti rozhodnutí). Někdy se rozhodnutí oznamuje i dalším osobám, jejichž práva a povinnosti sice přímo neovlivňuje, ale mají na něm [[právní zájem]] na tom, aby s ním byly seznámeny.
+
#'''Oznámení rozhodnutí.''' Rozhodnutí se doručuje všem osobám, které mají na písemné vyhotovení právo, tj. všem, do jejichž právní sféry rozhodnutí přímo zasahuje tím, že jim zakládá [[právo#objektivní a subjektivní právo|subjektivní práva]] nebo ukládá povinnosti ([[recipient]]i rozhodnutí). Někdy se rozhodnutí oznamuje i dalším osobám, jejichž práva a povinnosti sice přímo neovlivňuje, ale které mají [[právní zájem]] na tom, aby s ním byly seznámeny.
#'''Právní moc.''' Není-li proti rozhodnutí možno podat [[odvolání]], [[rozklad]] ani [[stížnost]] (řádný [[opravný prostředek]]) nebo nikdo z oprávněných osob této možnosti nevyužije, stává se rozhodnutí platným - pravomocným (konečným). Tento okamžik je důležitý z hlediska další existence rozhodnutí, žádné přímé právní působení však právní moc rozhodnutí nemá.
+
#'''Právní moc.''' Není-li proti rozhodnutí možno podat [[odvolání]], [[rozklad]] ani [[stížnost]] (řádný [[opravný prostředek]]) nebo nikdo z oprávněných osob této možnosti nevyužije (případně se jí vzdal), stává se rozhodnutí platným pravomocným (konečným). Tento okamžik je důležitý z hlediska další existence rozhodnutí, žádné bezprostřední právní účinky však právní moc rozhodnutí nemá (s výjimkou, že právní mocí se překážka [[litispendence]] mění na překážku [[res iudicata|rei iudicatae]]). Význam právní moci spočívá v tom, že se od ní odvíjejí další právní účinky rozhodnutí – jeho vykonatelnost.
#'''Vykonatelnost.''' K účinnosti - vykonatelnosti - rozhodnutí dochází postupně, podle toho, co jednotlivé [[výrok]]y rozhodnutí stanoví. V některých případech nastává vykonatelnost současně s právní mocí (např. rozhodnutí, jimiž se recipientovi zakazuje určitá činnosti), v jiných musí mezi právní mocí a vykonatelností uplynout výrokem stanovená lhůta (příkladem je [[pariční lhůta]] ve výroku, jímž soud neúspěšnému [[žalobce|žalobci]] nařizuje, aby do tří dnů od právní moci [[rozsudek|rozsudku]] zaplatil [[žalovaný|žalovanému]] stanovenou částku jako náhradu [[nákladů řízení|náklady řízení]]), případně je vykonatelnost stanovena přímo k určitému datu. Až vykonatelností se rozhodnutí stává účinným a v případě, že není splněno dobrovolně, může se stát [[exekuční titul|exekučním titulem]] ve [[vykonávací řízení|vykonávacím řízení]].
+
#'''Vykonatelnost.''' K účinnosti vykonatelnosti rozhodnutí dochází postupně, podle toho, co jednotlivé [[výrok]]y rozhodnutí stanoví. V některých případech nastává vykonatelnost současně s právní mocí (např. rozhodnutí, jimiž se recipientovi zakazuje určitá činnosti), v jiných musí mezi právní mocí a vykonatelností uplynout výrokem stanovená lhůta (příkladem je [[pariční lhůta]] ve výroku, jímž soud neúspěšnému [[žalobce|žalobci]] nařizuje, aby do tří dnů od právní moci [[rozsudek|rozsudku]] zaplatil [[žalovaný|žalovanému]] stanovenou částku jako náhradu [[náklady řízení|nákladů řízení]]), případně je vykonatelnost stanovena přímo k určitému datu. Až vykonatelností se rozhodnutí stává účinným a v případě, že není splněno dobrovolně, může se stát [[exekuční titul|exekučním titulem]] ve [[vykonávací řízení|vykonávacím řízení]].
 
#'''Výkon.''' Vykonatelné rozhodnutí, které bylo plně vykonáno, ať dobrovolně nebo nuceně ve vykonávacím řízení, svůj životní cyklus končí. Formálně zůstává pravomocným a vykonatelným, avšak do právní sféry svých recipientů již nezasahuje, neboť vše, co jim uložilo, bylo splněno.
 
#'''Výkon.''' Vykonatelné rozhodnutí, které bylo plně vykonáno, ať dobrovolně nebo nuceně ve vykonávacím řízení, svůj životní cyklus končí. Formálně zůstává pravomocným a vykonatelným, avšak do právní sféry svých recipientů již nezasahuje, neboť vše, co jim uložilo, bylo splněno.
  
 
Z uvedeného cyklu existuje několik výjimek:
 
Z uvedeného cyklu existuje několik výjimek:
* Nemá-li řádný opravný prostředek odkladný účinek nebo orgán odkladný účinek vyloučí, stává se rozhodnutí vykonatelným oznámením (výjimečně už vydáním); vykonatelnost právní moc předchází. V případě, že řádný opravný prostředek uspěje, právní mocí rozhodnutí o něm napadené rozhodnutí vykonatelnosti opět pozbude.
+
* Nemá-li řádný opravný prostředek [[odkladný účinek]] nebo orgán odkladný účinek vyloučí, stává se rozhodnutí vykonatelným oznámením (výjimečně už vydáním); vykonatelnost právní moc předchází. V případě, že řádný opravný prostředek uspěje, právní mocí rozhodnutí o něm napadené rozhodnutí vykonatelnosti opět pozbude.
* Vykonatelnost může být na žádost recipienta odložena, např. až do rozhodnutí soudu o mimořádném [[opravný prostředek|opravném prostředku]] nebo do rozhodnutí o [[ústavní stížnost]]i. V některých případech se takové žádosti vyhovuje vždy (např. u přestupkových rozhodnutí, která byla napadeny [[správní žaloba|správní žalobou]]), v jiných se rozhoduje podle konkrétních okolností případu; zpravidla se vykonatelnost odkládá tehdy, způsobil-li by výkon rozhodnutí recipientovi nenahraditelnou nebo závažnou újmu.
+
* Vykonatelnost může být na žádost recipienta odložena, např. až do rozhodnutí soudu o mimořádném [[opravný prostředek|opravném prostředku]] nebo do rozhodnutí o [[ústavní stížnost]]i. V některých případech se takové žádosti vyhovuje vždy (např. u [[přestupek|přestupkových]] rozhodnutí, která byla napadena [[správní žaloba|správní žalobou]]), v jiných se rozhoduje podle konkrétních okolností případu; zpravidla se vykonatelnost odkládá tehdy, způsobil-li by výkon rozhodnutí recipientovi velmi závažnou, popř. nenahraditelnou újmu.
* V trestním řízení se uplatňuje zásada, že právní moc a vykonatelnost výrokové části (enunciátu) rozhodnutí, proti němuž není přípustný řádný opravný prostředek, nastává vyhlášením. Právní moc a vykonatelnost odůvodnění nastává až doručením písemného vyhotovení recipientům. Protože soudy v některých případech v rozporu se zákonem trestní rozsudky doručují i po řadě měsíců od vyhlášení, ztěžuje se tím přístup [[obviněný]]ch k [[dovolání]], neboť v této době jsou obvinění již výrokem rozsudku vázáni, avšak nemají možnost proti němu jakkoli brojit - uplatnění mimořádných opravných prostředků i [[ústavní stížnost]]i je vázáno na doručení písemného vyhotovení rozsudku.
+
* V [[trestní řízení|trestním řízení]] se uplatňuje zásada, že právní moc a vykonatelnost [[rozsudek|rozsudku]] nebo [[usnesení]], proti němuž není přípustný řádný opravný prostředek, nastává vyhlášením. Protože soudy v některých případech v rozporu se zákonem své trestní rozsudky a usnesení doručují až mnoho měsíců po vyhlášení, ztěžuje se tím přístup [[obviněný]]ch k [[dovolání]], neboť v této době jsou obvinění již výrokem rozhodnutí – které dokonce ještě ani fysicky nemusejí mít – vázáni, avšak nemají možnost proti němu jakkoli brojit, protože uplatnění mimořádných [[opravný prostředek|opravných prostředků]] je vázáno na doručení písemného vyhotovení rozsudku nebo usnesení.
  
 
== Doložka právní moci a vykonatelnosti ==
 
== Doložka právní moci a vykonatelnosti ==
Aby recipient mohl rozhodnutí, které mu svědčí, uplatnit v jiném řízení (např. navrhnout jeho nucený [[výkon]]) nebo u jiného orgánu veřejné moci, než který je vydal, nestačí, aby předložil jeho písemné vyhotovení se všemi náležitostmi, ale musí osvědčit, že rozhodnutí je vykonatelné. To se zpravidla děje vyznačením
+
Aby recipient mohl rozhodnutí, které mu svědčí, uplatnit v jiném řízení (např. navrhnout jeho nucený [[výkon]]) nebo u jiného orgánu veřejné moci, než který je vydal, nestačí, aby předložil jeho písemné vyhotovení se všemi náležitostmi, ale musí prokázat, že rozhodnutí je vykonatelné. To se zpravidla děje vyznačením tzv. doložky právní moci a vykonatelnosti přímo na [[stejnopis]] rozhodnutí.
 +
 
 +
Doložka mívá nejčastěji podobu otisku [[razítko|razítka]] s malým kulatým [[státní znak|státním znakem]] a se třemi kolonkami, do nichž se vepisuje a) datum právní moci, b) datum vykonatelnosti a c) datum vyznačení doložky (existují i omezené verse razítka, kde je uvedeno pouze datum právní moci nebo datum vykonatelnosti). Z povahy věci vyplývá, že právní moc a vykonatelnost jsou vždy '''relativní''', tzn. mohou být posuzovány jen z hlediska konkrétního [[recipient]]a výroku rozhodnutí a má-li rozhodnutí několik výroků, je třeba posuzovat právní moc a vykonatelnost každého výroku zvlášť. Tento způsob vyznačování právní moci a vykonatelnosti je tudíž nedostatečný a může způsobovat komplikace např. za situace, že byl odvoláním napaden jen některý z výroků nebo jen některá jeho část (např. [[odvolání|odvolá-li]] se [[žalovaný]] v [[občanskoprávní řízení|civilním řízení]] proti [[rozsudek|rozsudku]], kterým mu bylo uloženo zaplatit 200.000,- Kč, do výše 50.000,- Kč, stává se příslušný výrok po uplynutí odvolací lhůty do výše 150.000,- Kč pravomocným; pokud odvolací soud vyhoví jen z jedné poloviny s tím, že věc vrátí soudu I. stupně, a ve zbytku odvolání zamítne, zvýší se oznámením odvolacího rozhodnutí rozsah právní moci na 175.000,- Kč).
  
 +
Je-li na rozhodnutí vyznačena jediná doložka, znamená to, že jsou (plně) pravomocné a vykonatelné ''všechny'' výroky rozhodnutí, a to vůči ''všem'' recipientům; datum, které je v doložce vepsáno, neznamená datum skutečné právní moci nebo vykonatelnosti, ale datum, kdy se rozhodnutí stalo pravomocným/vykonatelným vůči všem recipientům.
  
Právní moc a vykonatelnost má dvě složky, formální a materiální, přičemž zákonem předpokládané účinky má jen takové rozhodnutí, které je pravomocné, resp. vykonatelné jak formálně, tak materiálně. Trvalá ztráta materiální právní moci nebo materiální vykonatelnosti by měla vést k tomu, aby orgán veřejné moci rozhodnutí zbavil - v zájmu [[právní jistota|právní jistoty]] - rovněž právní moci nebo vykonatelnosti formální (např. přeškrtnutím příslušné [[doložka|doložky]]).
+
== Formální a materiální právní moc/vykonatelnost ==
 +
Z hlediska nauky se u právní moci i vykonatelnosti rozlišuje formální a materiální složka.
  
Formální právní moc a vykonatelnost jsou vždy '''relativní''', tzn. mohou být posuzovány jen z hlediska konkrétního [[recipient]]a výroku rozhodnutí, a má-li rozhodnutí několik výroků, je třeba posuzovat právní moc a vykonatelnost každého výroku zvlášť. Je-li rozhodnutí označeno jedinou doložkou, znamená, že jsou pravomocné/vykonatelné všechny výroky rozhodnutí, a to vůči všem recipientům. Datum, které je v doložce vepsáno, neznamená datum skutečné právní moci nebo účinnosti, ale datum, kdy se rozhodnutí stalo pravomocným/vykonatelným vůči všem recipientům.
+
'''Formální právní moc''' vyjadřuje, že pravomocné rozhodnutí je konečné, nezměnitelné a (vyjma případu uplatnění mimořádných [[opravný prostředek|opravných prostředků]]) proti němu nelze nijak brojit. '''Materiální právní moc''' znamená, že rozhodnutí je pro všechny osoby i orgány veřejné moci závazné a je spojeno s těmi právními účinky, které jsou mu [[zákon]]em přiznány – stalo se právem, individuálním [[právní akt|právním aktem]]. Výrazem materiální právní moci je i to, že novému projednání jednou rozhodnuté věci brání překážka [[res iudicata|rei iudicatae]].
  
Po stránce formální je pravomocné takový výrok rozhodnutí, které bylo recipientovi oznámeno a proti němuž už nemá nikdo z oprávněných osob právo uplatnit řádný [[opravný prostředek]]. Rozhodnutí si jednou nabytou právní moc zpravidla podrží trvale; jen výjimečně může být rozhodnutí zrušeno na základě mimořádného opravného prostředku.
+
'''Formální vykonatelnost''' rozhodnutí souvisí s jeho právními účinky: jen vykonatelné rozhodnutí je způsobilé stát se předmětem (nuceného) výkonu a plní-li někdo na základě vykonatelného rozhodnutí, svědčí oběma stranám [[dobrá víra]], že se tak děje po právu. '''Materiální vykonatelnost''' rozhodnutí znamená, že rozhodnutí lze skutečně vykonat. Nelze např. vykonat rozhodnutí, přikazující někomu vydat věc, kterou už nemá nebo která byla zničena. Výkon takového rozhodnutí je nemožný a nikdo nemůže být postižen za to, že materiálně nevykonatelné rozhodnutí nesplní. Jiným případem je rozhodnutí, kterým se nařízuje provést takový [[záznam]] do [[katastr nemovitostí|katastru nemovitosti]], který není v souladu se zákonem (např. příslušná [[parcela]] neexistuje nebo jejím [[knihovní vlastník|knihovním vlastníkem]] není ten, o němž to rozhodnutí předpokládá, ale [[třetí osoba]], s níž se v [[řízení]], které vydání rozhodnutí předcházelo, nejednalo jako s [[účastník]]em).
  
Formálně vykonatelným se výrok rozhodnutí stává zpravidla po uplynutí lhůty, která je v něm uvedena. Např. stanoví-li výrok, že [[žalovaný]] je povinen zaplatit [[žalobce|žalobci]] [[náklady řízení]] do tří dnů od právní moci rozhodnutí, nabývá tento výrok rozhodnutí formální vykonatelnosti tři dny po právní moci.
+
Materiálně nevykonatelná rozhodnutí nemají žádné právní účinky a lze je – pokud to [[povinný]] v zájmu své [[právní jistota|právní jistoty]] navrhne – v některých případech odklidit pořadem práva v řízení o [[žaloba pro zmatečnost|žalobě pro zmatečnost]].
  
Základní časová posloupnost stavů rozhodnutí je tedy '''vydání''' -> '''oznámení''' -> '''právní moc''' -> '''vykonatelnost'''.
+
== Vadná doložka právní moci ==
 +
Poměrně často dochází k situacím, kdy je na rozhodnutí vyznačena doložka právní moci, ač rozhodnutí dosud není pravomocné – nejčastěji se to stává v případech, že některému z recipientů oprávněných podat řádný [[opravný prostředek]] bylo [[doručení|doručováno]] na [[adresa|adresu]], na níž již [[bydliště|nebydlel]], a [[pošta]] tuto skutečnost na vrácené zásilce opomněla vyznačit. [[Soud]] nebo [[správní úřad]] tudíž uplatnil vyvratitelnou [[právní domněnka|právní domněnku]], že se recipient na uvedené adrese zdržoval, a měl za to, že rozhodnutí bylo řádně doručeno na základě [[právní fikce]] náhradního doručení. Po marném uplynutí odvolací lhůty tedy soud/správní úřad vyznačil na rozhodnutí doložku právní moci, ačkoli rozhodnutí ve skutečnosti pravomocné není.
  
Toto schéma však platí jen v případech, kdy řádný opravný prostředek má odkladný účinek. Není-li tomu tak, buď ze zákona (typicky v [[trestní řízení|trestním řízení]]) nebo pokud orgán veřejné moci, který rozhodnutí vydal, odkladný účinek vyloučí, mění se posloupnost na '''vydání''' -> '''oznámení''' -> '''vykonatelnost''' -> '''právní moc''' nebo v některých případech dokonce na '''vydání''' -> '''vykonatelnost''' -> '''oznámení''' -> '''právní moc'''. Uspěje-li řádný opravný prostředek, právní mocí rozhodnutí o něm původní rozhodnutí vykonatelnosti pozbývá.
+
Při volbě vhodného procesního prostředku, jak takovou situaci z posice účastníka řízení řešit, je nutné si uvědomit, že doložka, jíž se na rozhodnutí vyznačuje právní moc a/nebo vykonatelnost, není sama rozhodnutím, ale pouhým [[osvědčení]]m [[právní skutečnost]]i: nelze ji tedy napadnout opravnými prostředky. Osoba dotčená vadnou doložkou musí buď – je-li to možné – požádat o její zrušení, nebo postupovat tak, jako by doložky nebylo, např. napadnout rozhodnutí, na němž je nesprávně vyznačena právní moc, řádným [[opravný prostředek|opravným prostředkem]]. Odvolací soud nebo správní úřad pak jako [[předběžná otázka|předběžnou otázku]] (něm. ''Vorfrage'') posoudí, byla-li doložka vyznačena v souladu se zákonem, a dospěje-li k závěru, že tomu tak není, zruší ji a [[opravný prostředek]] meritorně projedná.
  
Další anomálií je situace, kdy je vykonatelnost pravomocného rozhodnutí odložena, a to buď z rozhodnutí [[dovolání|dovolacího]] ([[kasační stížnost|kasačního]]) [[soud]]u, nebo na žádost osoby, jíž byla rozhodnutím uložena povinnost.
+
== Účinnost rozhodnutí ==
 +
Někteří autoři (např. [[Jiří Boguszak]]) rozlišují kromě právní moci a vykonatelnosti jako zvláštní kategorii '''účinnost''' rozhodnutí, kterou spojují s okamžikem, kdy rozhodnutí nabude právních účinků.
  
Materiální právní moc znamená, že výrok rozhodnutí je závazný, neměnný a účinný. Materiální vykonatelností je založena možnost výrok rozhodnutí zákonem stanoveným způsobem výkonat (např. je-li předmětem výroku výkon povinnost k zaplacení dluhu, je možné na základě vykonatelnosti takového výroku požádat soud o nucený výkon rozhodnutí).
+
== ''Writ'' ==
 +
''Writ'' znamená doslova ''něco psaného'' a jako pojem vyjadřuje právní instrument vydaný jako zapečetěný dopis jménem anglického monarchy.[http://www.merriam-webster.com/dictionary/writ] V přeneseném slova smyslu vyjadřuje písemný příkaz nebo zákaz vydaný [[veřejný úřad|veřejným úřadem]].
  
Důležitým důsledkem právní moci rozhodnutí je, že věc je jím jednou pro vždy rozhodnuta: novému řízení o ní brání překážka [[res iudicata|rei iudicatae]].
+
== {{Externí odkazy}} ==
 +
* [[:en:Writ]]
  
Jak bylo uvedeno shora, mohou se vyskytnout situace, kdy se ukáže, že formálně pravomocnému a vykonatelnému rozhodnutí materiální složka některého z těchto atributů schází, např. že rozhodnutí nebylo řádně oznámeno a není proto pravomocné (a doložka, která na něm byla vyznačena, je tudíž nesprávná) nebo že rozhodnutí nelze vykonat, protože výrokem požadovaný záznam do [[katastr nemovitostí|katastru nemovitostí]] nelze podle zákona zapsat. Pak je zpravidla nutné rozhodnutí zbavit i formální právní moci a vadu napravit, např. vydat v novém řízení bezvadné rozhodnutí nebo rozhodnutí řádně oznámit.
+
== {{Interní odkazy}} ==
 +
* [[rozsudek]]
 +
* [[správní akt]]
 +
* [[opatření]]
 +
* [[osvědčení]]
  
Při volbě vhodného procesního prostředku, jak takovou situaci z posice účastníka řízení řešit, je nutné si uvědomit, že '''doložka''', jíž se na rozhodnutí vyznačuje právní moc a/nebo vykonatelnost, není sama rozhodnutím, ale pouhým [[osvědčení]] [[právní skutečnost]]i: nelze ji tedy napadnout opravnými prostředky. Osoba dotčená vadnou doložkou by měla buď - je-li to možné - požádat o její zrušení, nebo postupovat tak, jako by doložky nebylo, např. napadnout rozhodnutí, na němž je nesprávně vyznačena právní moc, řádným opravným prostředkem.
+
[[Kategorie:Procesní právo]]
 +
[[Kategorie:Občanské právo]]

Aktuální verse z 9. 12. 2014, 17:50

Rozhodnutí (něm. Entscheidung) je individuální právní akt. V jiném významu je to právní jednání právnické osoby, resp. postup, jehož výsledkem je právní jednání.

Druhy rozhodnutí

Základní dělení rozhodnutí je, zda jsou o věci (materiální) nebo o řízení (processní). Oba druhy jsou pak odlišně pojmenovány:

  1. materiální: v soudním řízení rozsudek (u ústavního soudu nález), ve správním řízení rozhodnutí v užším slova smyslu, dříve přesněji výměr (§ 68 odst. 1 vládního nařízení č. 8/1928 Sb. z. a n., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správní řízení), angl. doslova assessment)
  2. processní: v soudním řízení usnesení (v užším slova smyslu), někdy též opatření, ve správním řízení opatření (angl. measure)

Civilní řád soudní lišil rozhodnutí, nařízení a opatření.

Dělení rozhodnutí

Rozhodnutí, resp. přesněji jejich výroky, se dělí na rozhodnutí (výroky) konstitutivní a deklaratorní:

  1. Konstitutivní rozhodnutí zakládá (konstituuje) hmotná subjektivní práva a/nebo ukládá hmotné právní povinnosti, které tu předtím nebyly. Příkladem je rozsudek o rozvodu manželství, usnesení o zápisu družstva do obchodního rejstříku nebo rozhodnutí o vydání stavebního povolení. Konstitutivní povahu mají i rozhodnutí ve vykonávacím řízení.
  2. Deklaratorní rozhodnutí pouze potvrzuje (deklaruje) již existující hmotná práva a povinnosti. Nově jím vznikají toliko práva a povinnosti procesní povahy, zejména právo navrhnout výkon rozhodnutí v případě, že (hmotněprávní) povinnost nebude splněna dobrovolně. Příkladem je rozsudek nařizující žalovanému splnění povinnosti (např. zaplacení dluhu) nebo rozsudek o určovací žalobě. Deklaratorním rozhodnutím se svou povahou blíží osvědčení, která však – sporně – český právní řád za rozhodnutí nepovažuje.

Další dělení rozhodnutí

Některá rozhodnutí však nelze zařadit ani do jedné z těchto kategorií, neboť hmotná práva ani nekonstituují, ani nedeklarují – např. rozsudek, jímž se zamítá žaloba s tím, že účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení, zasahuje pouze do sféry procesních práv žalobce, neboť vytváří překážku rei iudicatae. Jiná rozhodnutí (např. o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku) nemají ani tento účinek. Proto lze rozhodnutí dělit podle změny právní posice adresáta:

  1. positivní – právní posice se mění, a to i k horšímu. Vzniká překážka věci rozhodnuté. Nezákonné rozhodnutí v rozhodnutí o opravném prostředku stačí zrušit.
  2. negativní – právní posice se nemění. Nezákonné rozhodnutí je nutno v rozhodnutí o opravném prostředku změnit.

Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí

Právní moc a vykonatelnost jsou termíny užívané v procesním právu pro různé modality platnosti a účinnosti rozhodnutí (individuálního právního aktu) vydaného orgánem veřejné moci.

Termín "právní moc" vznikl doslovným překladem německého Rechtskraft a neodpovídá svému denotátu zcela přesně. Ještě méně výstižný je hovorový usus "být v právní moci" (ve skutečnosti nemá pravomocné rozhodnutí "právní moc", ale je samo právem, má "moc práva"). Obsah pojmu pravomocný mnohem lépe postihuje anglické adjektivum final.

Fáse existence rozhodnutí

Podobně jako smlouvy mají i rozhodnutí orgánu veřejné moci (dále jen "rozhodnutí") určitý životní cyklus, v němž hrají právní moc a vykonatelnost roli do jisté míry obdobou platnosti a účinnosti smlouvy.

V nejběžnějších případech je tento cyklus tvořen následujícími fásemi (možné odchylky budou popsány dále):

  1. Vydání rozhodnutí. Orgán veřejné moci rozhodnutí (dále jen "orgán") buď ústně vyhlásí (typický způsob pro soudy) nebo je předepsaným způsobem sepíše (zaznamená na vhodný substrát) a vytvoří rozhodnutí v listinné podobě, tzv. písemné vyhotovení (správní úřady). Od této chvíle je orgán rozhodnutím vázán. Vůči ostatnímu světu – a to ani vůči jiným orgánům veřejné moci – však takové rozhodnutí zatím žádné účinky nemá.
  2. Oznámení rozhodnutí. Rozhodnutí se doručuje všem osobám, které mají na písemné vyhotovení právo, tj. všem, do jejichž právní sféry rozhodnutí přímo zasahuje tím, že jim zakládá subjektivní práva nebo ukládá povinnosti (recipienti rozhodnutí). Někdy se rozhodnutí oznamuje i dalším osobám, jejichž práva a povinnosti sice přímo neovlivňuje, ale které mají právní zájem na tom, aby s ním byly seznámeny.
  3. Právní moc. Není-li proti rozhodnutí možno podat odvolání, rozklad ani stížnost (řádný opravný prostředek) nebo nikdo z oprávněných osob této možnosti nevyužije (případně se jí vzdal), stává se rozhodnutí platným – pravomocným (konečným). Tento okamžik je důležitý z hlediska další existence rozhodnutí, žádné bezprostřední právní účinky však právní moc rozhodnutí nemá (s výjimkou, že právní mocí se překážka litispendence mění na překážku rei iudicatae). Význam právní moci spočívá v tom, že se od ní odvíjejí další právní účinky rozhodnutí – jeho vykonatelnost.
  4. Vykonatelnost. K účinnosti – vykonatelnosti – rozhodnutí dochází postupně, podle toho, co jednotlivé výroky rozhodnutí stanoví. V některých případech nastává vykonatelnost současně s právní mocí (např. rozhodnutí, jimiž se recipientovi zakazuje určitá činnosti), v jiných musí mezi právní mocí a vykonatelností uplynout výrokem stanovená lhůta (příkladem je pariční lhůta ve výroku, jímž soud neúspěšnému žalobci nařizuje, aby do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatil žalovanému stanovenou částku jako náhradu nákladů řízení), případně je vykonatelnost stanovena přímo k určitému datu. Až vykonatelností se rozhodnutí stává účinným a v případě, že není splněno dobrovolně, může se stát exekučním titulem ve vykonávacím řízení.
  5. Výkon. Vykonatelné rozhodnutí, které bylo plně vykonáno, ať dobrovolně nebo nuceně ve vykonávacím řízení, svůj životní cyklus končí. Formálně zůstává pravomocným a vykonatelným, avšak do právní sféry svých recipientů již nezasahuje, neboť vše, co jim uložilo, bylo splněno.

Z uvedeného cyklu existuje několik výjimek:

  • Nemá-li řádný opravný prostředek odkladný účinek nebo orgán odkladný účinek vyloučí, stává se rozhodnutí vykonatelným oznámením (výjimečně už vydáním); vykonatelnost právní moc předchází. V případě, že řádný opravný prostředek uspěje, právní mocí rozhodnutí o něm napadené rozhodnutí vykonatelnosti opět pozbude.
  • Vykonatelnost může být na žádost recipienta odložena, např. až do rozhodnutí soudu o mimořádném opravném prostředku nebo do rozhodnutí o ústavní stížnosti. V některých případech se takové žádosti vyhovuje vždy (např. u přestupkových rozhodnutí, která byla napadena správní žalobou), v jiných se rozhoduje podle konkrétních okolností případu; zpravidla se vykonatelnost odkládá tehdy, způsobil-li by výkon rozhodnutí recipientovi velmi závažnou, popř. nenahraditelnou újmu.
  • V trestním řízení se uplatňuje zásada, že právní moc a vykonatelnost rozsudku nebo usnesení, proti němuž není přípustný řádný opravný prostředek, nastává už vyhlášením. Protože soudy v některých případech v rozporu se zákonem své trestní rozsudky a usnesení doručují až mnoho měsíců po vyhlášení, ztěžuje se tím přístup obviněných k dovolání, neboť v této době jsou obvinění již výrokem rozhodnutí – které dokonce ještě ani fysicky nemusejí mít – vázáni, avšak nemají možnost proti němu jakkoli brojit, protože uplatnění mimořádných opravných prostředků je vázáno na doručení písemného vyhotovení rozsudku nebo usnesení.

Doložka právní moci a vykonatelnosti

Aby recipient mohl rozhodnutí, které mu svědčí, uplatnit v jiném řízení (např. navrhnout jeho nucený výkon) nebo u jiného orgánu veřejné moci, než který je vydal, nestačí, aby předložil jeho písemné vyhotovení se všemi náležitostmi, ale musí prokázat, že rozhodnutí je vykonatelné. To se zpravidla děje vyznačením tzv. doložky právní moci a vykonatelnosti přímo na stejnopis rozhodnutí.

Doložka mívá nejčastěji podobu otisku razítka s malým kulatým státním znakem a se třemi kolonkami, do nichž se vepisuje a) datum právní moci, b) datum vykonatelnosti a c) datum vyznačení doložky (existují i omezené verse razítka, kde je uvedeno pouze datum právní moci nebo datum vykonatelnosti). Z povahy věci vyplývá, že právní moc a vykonatelnost jsou vždy relativní, tzn. mohou být posuzovány jen z hlediska konkrétního recipienta výroku rozhodnutí a má-li rozhodnutí několik výroků, je třeba posuzovat právní moc a vykonatelnost každého výroku zvlášť. Tento způsob vyznačování právní moci a vykonatelnosti je tudíž nedostatečný a může způsobovat komplikace např. za situace, že byl odvoláním napaden jen některý z výroků nebo jen některá jeho část (např. odvolá-li se žalovaný v civilním řízení proti rozsudku, kterým mu bylo uloženo zaplatit 200.000,- Kč, do výše 50.000,- Kč, stává se příslušný výrok po uplynutí odvolací lhůty do výše 150.000,- Kč pravomocným; pokud odvolací soud vyhoví jen z jedné poloviny s tím, že věc vrátí soudu I. stupně, a ve zbytku odvolání zamítne, zvýší se oznámením odvolacího rozhodnutí rozsah právní moci na 175.000,- Kč).

Je-li na rozhodnutí vyznačena jediná doložka, znamená to, že jsou (plně) pravomocné a vykonatelné všechny výroky rozhodnutí, a to vůči všem recipientům; datum, které je v doložce vepsáno, neznamená datum skutečné právní moci nebo vykonatelnosti, ale datum, kdy se rozhodnutí stalo pravomocným/vykonatelným vůči všem recipientům.

Formální a materiální právní moc/vykonatelnost

Z hlediska nauky se u právní moci i vykonatelnosti rozlišuje formální a materiální složka.

Formální právní moc vyjadřuje, že pravomocné rozhodnutí je konečné, nezměnitelné a (vyjma případu uplatnění mimořádných opravných prostředků) proti němu nelze nijak brojit. Materiální právní moc znamená, že rozhodnutí je pro všechny osoby i orgány veřejné moci závazné a je spojeno s těmi právními účinky, které jsou mu zákonem přiznány – stalo se právem, individuálním právním aktem. Výrazem materiální právní moci je i to, že novému projednání jednou rozhodnuté věci brání překážka rei iudicatae.

Formální vykonatelnost rozhodnutí souvisí s jeho právními účinky: jen vykonatelné rozhodnutí je způsobilé stát se předmětem (nuceného) výkonu a plní-li někdo na základě vykonatelného rozhodnutí, svědčí oběma stranám dobrá víra, že se tak děje po právu. Materiální vykonatelnost rozhodnutí znamená, že rozhodnutí lze skutečně vykonat. Nelze např. vykonat rozhodnutí, přikazující někomu vydat věc, kterou už nemá nebo která byla zničena. Výkon takového rozhodnutí je nemožný a nikdo nemůže být postižen za to, že materiálně nevykonatelné rozhodnutí nesplní. Jiným případem je rozhodnutí, kterým se nařízuje provést takový záznam do katastru nemovitosti, který není v souladu se zákonem (např. příslušná parcela neexistuje nebo jejím knihovním vlastníkem není ten, o němž to rozhodnutí předpokládá, ale třetí osoba, s níž se v řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, nejednalo jako s účastníkem).

Materiálně nevykonatelná rozhodnutí nemají žádné právní účinky a lze je – pokud to povinný v zájmu své právní jistoty navrhne – v některých případech odklidit pořadem práva v řízení o žalobě pro zmatečnost.

Vadná doložka právní moci

Poměrně často dochází k situacím, kdy je na rozhodnutí vyznačena doložka právní moci, ač rozhodnutí dosud není pravomocné – nejčastěji se to stává v případech, že některému z recipientů oprávněných podat řádný opravný prostředek bylo doručováno na adresu, na níž již nebydlel, a pošta tuto skutečnost na vrácené zásilce opomněla vyznačit. Soud nebo správní úřad tudíž uplatnil vyvratitelnou právní domněnku, že se recipient na uvedené adrese zdržoval, a měl za to, že rozhodnutí bylo řádně doručeno na základě právní fikce náhradního doručení. Po marném uplynutí odvolací lhůty tedy soud/správní úřad vyznačil na rozhodnutí doložku právní moci, ačkoli rozhodnutí ve skutečnosti pravomocné není.

Při volbě vhodného procesního prostředku, jak takovou situaci z posice účastníka řízení řešit, je nutné si uvědomit, že doložka, jíž se na rozhodnutí vyznačuje právní moc a/nebo vykonatelnost, není sama rozhodnutím, ale pouhým osvědčením právní skutečnosti: nelze ji tedy napadnout opravnými prostředky. Osoba dotčená vadnou doložkou musí buď – je-li to možné – požádat o její zrušení, nebo postupovat tak, jako by doložky nebylo, např. napadnout rozhodnutí, na němž je nesprávně vyznačena právní moc, řádným opravným prostředkem. Odvolací soud nebo správní úřad pak jako předběžnou otázku (něm. Vorfrage) posoudí, byla-li doložka vyznačena v souladu se zákonem, a dospěje-li k závěru, že tomu tak není, zruší ji a opravný prostředek meritorně projedná.

Účinnost rozhodnutí

Někteří autoři (např. Jiří Boguszak) rozlišují kromě právní moci a vykonatelnosti jako zvláštní kategorii účinnost rozhodnutí, kterou spojují s okamžikem, kdy rozhodnutí nabude právních účinků.

Writ

Writ znamená doslova něco psaného a jako pojem vyjadřuje právní instrument vydaný jako zapečetěný dopis jménem anglického monarchy.[1] V přeneseném slova smyslu vyjadřuje písemný příkaz nebo zákaz vydaný veřejným úřadem.

Další odkazy

Vizte též