Směnka: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Nová strana: Směnka je cenný papír v listinné podobě se zákonem předepsaným obsahem, ve kterém jeho výstavce buď sám slibuje, že zaplatí určité osobě určitou peněžní částk...)
 
(wikipedisace + rozšíření + oprava chyb)
Řádka 1: Řádka 1:
Směnka je cenný papír v listinné podobě se zákonem předepsaným obsahem, ve kterém jeho výstavce buď sám slibuje, že zaplatí určité osobě určitou peněžní částku - směnečný peníz, anebo přikazuje třetí osobě zaplatit někomu peněžní částku. V prvém případě se jedná o tzv. směnku vlastní (solasměnka, slib zaplatit), v druhém případě o směnku cizí (trata, příkaz zaplatit).
+
'''Směnka''' je [[cenný papír]], na základě něhož jedna strana bezpodmídnečně zaplatí druhé straně, tj. majiteli směnky, směnečný peníz, tj. určitou peněžní částku.
  
Směnka je typickým příkladem tzv. obligatorně abstraktního právního úkonu, tedy takového, u kterého nesmí být uveden hospodářský, právní či jiný důvod jeho existence - jinak je směnka neplatná.
+
Jedná se o abstraktní [[právní jednání]], neboť je-li v dokumentu uveden [[právní důvod]] nebo hospodářský důvod ([[pohnutka]]) její existence, směnka  konvertuje na smlouvu, obvykle o půjčce. V praxi je směnka [[listina|listinou]], byť si lze představit její vystavení jako elektronického dokumentu. Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový,[http://pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1950/191950/Sb_191950_------_.php] striktně předepisuje její obsah.
 +
 
 +
Zlatým věkem směnek byla léta 1850–1940. Nyní se již tolik nepoužívají, neboť rychlost vymožení dluhu úspěšně nahradil [[platební rozkaz]]. V [[kontinentální právo|kontinentálním právu]] jsou směnky unifikovány[http://cfoworld.cz/financni-sluzby/smenka-coby-zajistovaci-instrument-592] prostřednictvím úmluvy o jednotném směnečném zákonu (1930),[http://www.jus.uio.no/lm/bills.of.exchange.and.promissory.notes.convention.1930/doc.html] úmluvy o kolisních normách a úmluvy týkající se směnek. ČR tyto úmluvy neratifikovalo, ale fakticky se jimi řídí. [[Angloamerické právo]] stojí mimo.
 +
 
 +
== Druhy ==
 +
# '''vlastní''' (čl. I § 75 sq. zákona směnečného a šekového) – její podstatou je slib zaplatit. Dlužník je totožný s výstavcem.
 +
# '''cizí''' (trata, čl. I § 1 sq. zákona směnečného a šekového) – její podstatou je příkaz zaplatit. Trasant (výstavce) zde přikazuje třetí osobě (směnečníkovi) zaplatit někomu peněžní částku.
 +
 
 +
Pokud je směnka vydána v jediném exempláři, je to solasměnka.
 +
 
 +
== {{Interní odkazy}} ==
 +
* [[směnečné právo]]
 +
* [[směnečný platební rozkaz]]
 +
 
 +
[[Kategorie:Občanské právo]]
 +
 
 +
[[az:Veksel]]
 +
[[be:Вексель]]
 +
[[bg:Запис на заповед]]
 +
[[ca:Lletra de canvi]]
 +
[[cs:Směnka]]
 +
[[da:Juridiske termer]]
 +
[[de:Wechsel (Urkunde)]]
 +
[[en:Promissory note]]
 +
[[eo:Kambio]]
 +
[[es:Letra de cambio]]
 +
[[fa:سفته]]
 +
[[fi:Velkakirja]]
 +
[[fr:Moyen de paiement]]
 +
[[hr:Mjenica]]
 +
[[hu:Váltó]]
 +
[[hy:Մուրհակ]]
 +
[[id:Surat sanggup bayar]]
 +
[[it:Cambiale]]
 +
[[ja:約束手形]]
 +
[[kk:Вексель-күн]]
 +
[[la:Syngrapha]]
 +
[[lb:Wiessel (Schäin)]]
 +
[[lt:Vekselis]]
 +
[[nl:Wissel (bankdocument)]]
 +
[[nn:Gjeldsbrev]]
 +
[[no:Gjeldsbrev]]
 +
[[pl:Weksel]]
 +
[[pt:Nota promissória]]
 +
[[ru:Вексель]]
 +
[[sk:Zmenka]]
 +
[[sv:Skuldebrev]]
 +
[[uk:Вексель]]
 +
[[zh:本票]]

Verse z 5. 11. 2011, 13:57

Směnka je cenný papír, na základě něhož jedna strana bezpodmídnečně zaplatí druhé straně, tj. majiteli směnky, směnečný peníz, tj. určitou peněžní částku.

Jedná se o abstraktní právní jednání, neboť je-li v dokumentu uveden právní důvod nebo hospodářský důvod (pohnutka) její existence, směnka konvertuje na smlouvu, obvykle o půjčce. V praxi je směnka listinou, byť si lze představit její vystavení jako elektronického dokumentu. Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový,[1] striktně předepisuje její obsah.

Zlatým věkem směnek byla léta 1850–1940. Nyní se již tolik nepoužívají, neboť rychlost vymožení dluhu úspěšně nahradil platební rozkaz. V kontinentálním právu jsou směnky unifikovány[2] prostřednictvím úmluvy o jednotném směnečném zákonu (1930),[3] úmluvy o kolisních normách a úmluvy týkající se směnek. ČR tyto úmluvy neratifikovalo, ale fakticky se jimi řídí. Angloamerické právo stojí mimo.

Druhy

  1. vlastní (čl. I § 75 sq. zákona směnečného a šekového) – její podstatou je slib zaplatit. Dlužník je totožný s výstavcem.
  2. cizí (trata, čl. I § 1 sq. zákona směnečného a šekového) – její podstatou je příkaz zaplatit. Trasant (výstavce) zde přikazuje třetí osobě (směnečníkovi) zaplatit někomu peněžní částku.

Pokud je směnka vydána v jediném exempláři, je to solasměnka.

Vizte též