Soud: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Soud může rozhodovat v plénu, nebo každý soudce zvlášť jako samosoudce. Někde je soud rozdělen na oddělení, senáty (angl. ''panel of judges'').)
(oddělení (něm. ''Kammer''))
Řádka 4: Řádka 4:
  
 
== Senát ==
 
== Senát ==
Soud může rozhodovat v plénu, nebo každý soudce zvlášť jako samosoudce. Někde je soud rozdělen na oddělení, senáty (angl. ''panel of judges'').
+
Soud může rozhodovat v plénu, nebo každý soudce zvlášť jako samosoudce. Někde je soud rozdělen na oddělení (něm. ''Kammer'') nebo senáty (angl. ''panel of judges'').
  
 
== Česká republika ==
 
== Česká republika ==

Verse z 8. 4. 2008, 14:47

Soud je instituce (státní úřad v širším smyslu), která poskytuje ochranu porušeným a ohroženým právům fysických a právnických osob a chrání zájmy společnosti tam, kde jí to ukládá zákon.

Základním znakem soudnictví je nezávislost na státu, který u nich pouze vykonává státní správu, avšak do rozhodovací činnosti soudů nesmí nijak zasahovat. Proto jsou soudy způsobilé řešit i takové spory, kdy je jedním z účastníků soudního řízení právě stát, např. ve správním soudnictví a v majetkových sporech, kde jde o majetek, na který si stát činí nárok (typicky restituční spory).

Senát

Soud může rozhodovat v plénu, nebo každý soudce zvlášť jako samosoudce. Někde je soud rozdělen na oddělení (něm. Kammer) nebo senáty (angl. panel of judges).

Česká republika

Soudní soustava

články
  1. okresní soud
  2. krajský soud
  3. vrchní soud
  4. Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud
  5. Ústavní soud
stupně (instance)
  1. okresní soud a krajský soud
  2. krajský soud a vrchní soud
  3. Nejvyšší soud / Nejvyšší správní soud

Soudnictví se obecně člení na civilní (jehož součástí je i soudnictví obchodní, rodinné a dědické), trestní, správní a ústavní, s výjimkou posledně jmenovaného je však v České republice vykonává společný systém obecných soudů. Ten tvoří okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Všechny tyto soudy administrativně řídí (tj. vykonává u nich státní správu) Ministerstvo spravedlnosti.

Mimo tento systém stojí Ústavní soud, který je soudem poskytujícím ochranu porušení základních (ústavních) práv stěžovatele. Ústavní soud Ministerstvu spravedlnosti ani jinému státnímu úřadu nepodléhá.

V zákonem vymezených případech přebírají funkci soudů i jiné orgány veřejné moci, např. obecní úřady poskytují ochranu podle § 5 občanského zákoníku, bezprostřední ochranu je povinna poskytnout policie (státní i obecní) a spory mezi telekomunikačními operátory a jejich zákazníky rozhoduje Český telekomunikační úřad. Vždy však musí mít občan možnost obrátit se se svou věcí na soud (čl. 36 Listiny základních práv a svobod).

Vizte též

Prameny a literatura

  • Jan Kolba: Nezávislost soudní moci – fikce nebo realita? In Právní rozhledy 23/2007, pp. 860–864 = obhajoba soudcokracie

Další odkazy