Soudní normotvorba

Přejít na: navigace, hledání

Soudní normotvorba (angl. judicial law making, jeho výsledkem je judge made law) je vysoce sporný koncept. Jeho podstatou je, že vedle tradičního zákonodárce právo tvoří (nikoliv tedy jen nalézá) i soud.

Tradiční zákonodárcem je Bůh a lid. Lid svou vůli projevuje na shromážděních lidu, prostřednictvím panovníka nebo svých zástupců v zákonodárném sboru. Soudci mají tradičně právo pouze nalézat, tj. rozhodnout, co je právem v konkrétním sporu. To však vždy není možné. Podle důvodové zprávy k návrhu nového občanského zákoníku: "Komplex pravidel shrnutých do tohoto ustanovení [§ 10] se záměrně, kategoricky, a také v logické návaznosti na § 2, rozchází s Robespierreovou maximou, že "slovo »soudní tvorba práva« musí být vymýceno z našeho slovníku."" Precedent Airedale NHS Trust v. Bland [1993] HL konstatoval: "If Parliament fails to act, then judge-made law will of necessity through a gradual and uncertain process provide a legal answer to each new question as it arises."

Prameny a literatura

  • Robert Pelikán: Několik poznámek k problematice půjčování peněz spotřebitelům. In Právní rozhledy 3/2008, pp. 86–94.