Státní správa: Porovnání verzí
(Obnoveno) |
(Znovu zformátováno) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Státní | + | '''Státní správa''' je jednou ze složek [[veřejná správa|veřejné správy]]: je to správa vykonávaná [[státní úřad|státními úřady]] nebo [[úřad]]y |
| − | správa''' je jednou ze složek [[veřejná správa|veřejné správy]]: je to | + | [[veřejnoprávní korporace|veřejnoprávních korporací]] v [[přenesená působnost|přenesené působnosti]]. Neboť termín [[veřejná správa]] je poměrně nový, často se hovoří o státní správě tam, kde jde ve skutečnosti o [[veřejná správa|veřejnou správu]], popř. se tyto termíny používají ''[[:cs:promiscue|promiscue]]''. |
| − | správa vykonávaná [[státní úřad|státními úřady]] nebo [[úřad]]y | + | |
| − | [[veřejnoprávní korporace|veřejnoprávních korporací]] v [[přenesená | + | Vztah mezi [[státní úřad|státními úřady]] a [[územní samospráva|orgány území samosprávy]] může být v zásadě upraven třemi způsoby: |
| − | působnost|přenesené působnosti]]. Neboť termín [[veřejná správa]] je | + | # Jednou možností je, že státní správa se svěří výhradně [[státní úřad|státním úřadům]], takže [[územní samospráva|samosprávným orgánům]] bude příslušet pouze výkon [[samostatná působnost|samostatné působnosti]]. Tento model má významnou výhodu v tom, že zpravidla nevznikají pochybnosti o [[podjatost|nepodjatosti]] pracovníků [[správní úřad|správních úřadů]], neboť ti nepodléhají [[územní samospráva|územní samosprávě]], nejsou její součástí a na jejích orgánech jsou zcela nezávislí. Tento model je však nákladný, neboť administrativa musí být i na lokální úrovni plně duplicitní. |
| − | poměrně nový, často se hovoří o státní správě tam, kde jde ve | + | # Další možný model svěřuje veškerou státní správu na nižší než ústřední úrovni [[územní samospráva|orgánům územní samosprávy]]. Tím ovšem vznikají problémy s dvojí loyalitou [[úředník]]ů, kteří jsou zároveň orgány [[veřejnoprávní korporace|veřejnoprávních korporací]] a zároveň by měli být na těchto korporacích nezávislými [[úředník]]y [[stát]]u. Má-li např. [[stavební úřad]] rozhodnout o vydání [[stavební povolení|stavebního povolení]], je-li [[stavebník]]em [[obec]], vzniká těžko řešitelný problém, neboť nelze předpokládat [[nepodjatost]] u osoby, která je [[účastník]]u [[řízení]] po [[pracovní právo|pracovněprávní]] stránce podřízena a z jeho [[rozpočet|rozpočtu]] je placena. |
| − | skutečnosti o [[veřejná správa|veřejnou správu]], popř. se tyto termíny | + | # Třetí model ponechává některé specialisované, složité [[působnost|kompetence]] územním složkám [[státní úřad|státních úřadů]], zatímco ostatní svěřuje [[územní samospráva|samosprávě]]. Tento model se používá i v [[Česká republika|České republice]]: některé [[úřad]]y jsou [[stát]]ní ([[finanční správa]], [[Český statistický úřad]], [[sociální zabezpečení|správa sociálního zabezpečení]] apod.), zatímco jiné vykonává v [[přenesená působnost|přenesené působnosti]] [[územní samospráva]] ([[přestupek|přestupková agenda]], [[státní stavební dohled]] a [[územní plánování]], [[živnostenský úřad|živnostenské úřady]] apod.). |
| − | používají ''[[:cs:promiscue|promiscue]]''. | + | |
| − | Vztah mezi [[státní úřad|státními úřady]] a [[územní samospráva|orgány | ||
| − | území samosprávy]] může být v zásadě upraven třemi způsoby: | ||
| − | # Jednou možností je, že státní správa se svěří výhradně [[státní | ||
| − | úřad|státním úřadům]], takže [[územní samospráva|samosprávným orgánům]] | ||
| − | bude příslušet pouze výkon [[samostatná působnost|samostatné | ||
| − | působnosti]]. Tento model má významnou výhodu v tom, že zpravidla | ||
| − | nevznikají pochybnosti o [[podjatost|nepodjatosti]] pracovníků | ||
| − | [[správní úřad|správních úřadů]], neboť ti nepodléhají [[územní | ||
| − | samospráva|územní samosprávě]], nejsou její součástí a na jejích | ||
| − | orgánech jsou zcela nezávislí. Tento model je však nákladný, neboť | ||
| − | administrativa musí být i na lokální úrovni plně duplicitní. | ||
| − | # Další možný model svěřuje veškerou státní správu na nižší než | ||
| − | ústřední úrovni [[územní samospráva|orgánům územní samosprávy]]. Tím | ||
| − | ovšem vznikají problémy s dvojí loyalitou [[úředník]]ů, kteří jsou | ||
| − | zároveň orgány [[veřejnoprávní korporace|veřejnoprávních korporací]] a | ||
| − | zároveň by měli být na těchto korporacích nezávislými [[úředník]]y | ||
| − | [[stát]]u. Má-li např. [[stavební úřad]] rozhodnout o vydání [[stavební | ||
| − | povolení|stavebního povolení]], je-li [[stavebník]]em [[obec]], vzniká | ||
| − | těžko řešitelný problém, neboť nelze předpokládat [[nepodjatost]] u | ||
| − | osoby, která je [[účastník]]u [[řízení]] po [[pracovní | ||
| − | právo|pracovněprávní]] stránce podřízena a z jeho [[rozpočet|rozpočtu]] | ||
| − | je placena. | ||
| − | # Třetí model ponechává některé specialisované, složité | ||
| − | [[působnost|kompetence]] územním složkám [[státní úřad|státních | ||
| − | úřadů]], zatímco ostatní svěřuje [[územní samospráva|samosprávě]]. | ||
| − | Tento model se používá i v [[Česká republika|České republice]]: některé | ||
| − | [[úřad]]y jsou [[stát]]ní ([[finanční správa]], [[Český statistický | ||
| − | úřad]], [[sociální zabezpečení|správa sociálního zabezpečení]] apod.), | ||
| − | zatímco jiné vykonává v [[přenesená působnost|přenesené působnosti]] | ||
| − | [[územní samospráva]] ([[přestupek|přestupková agenda]], [[státní | ||
| − | stavební dohled]] a [[územní plánování]], [[živnostenský | ||
| − | úřad|živnostenské úřady]] apod.). | ||
{{Viztéž}} | {{Viztéž}} | ||
* [[veřejná správa]] | * [[veřejná správa]] | ||
* [[územní samospráva]] | * [[územní samospráva]] | ||
* [[zájmová samospráva]] | * [[zájmová samospráva]] | ||
| + | |||
[[Kategorie:Veřejná správa]] | [[Kategorie:Veřejná správa]] | ||
Verse z 18. 11. 2005, 23:03
Státní správa je jednou ze složek veřejné správy: je to správa vykonávaná státními úřady nebo úřady veřejnoprávních korporací v přenesené působnosti. Neboť termín veřejná správa je poměrně nový, často se hovoří o státní správě tam, kde jde ve skutečnosti o veřejnou správu, popř. se tyto termíny používají promiscue.
Vztah mezi státními úřady a orgány území samosprávy může být v zásadě upraven třemi způsoby:
- Jednou možností je, že státní správa se svěří výhradně státním úřadům, takže samosprávným orgánům bude příslušet pouze výkon samostatné působnosti. Tento model má významnou výhodu v tom, že zpravidla nevznikají pochybnosti o nepodjatosti pracovníků správních úřadů, neboť ti nepodléhají územní samosprávě, nejsou její součástí a na jejích orgánech jsou zcela nezávislí. Tento model je však nákladný, neboť administrativa musí být i na lokální úrovni plně duplicitní.
- Další možný model svěřuje veškerou státní správu na nižší než ústřední úrovni orgánům územní samosprávy. Tím ovšem vznikají problémy s dvojí loyalitou úředníků, kteří jsou zároveň orgány veřejnoprávních korporací a zároveň by měli být na těchto korporacích nezávislými úředníky státu. Má-li např. stavební úřad rozhodnout o vydání stavebního povolení, je-li stavebníkem obec, vzniká těžko řešitelný problém, neboť nelze předpokládat nepodjatost u osoby, která je účastníku řízení po pracovněprávní stránce podřízena a z jeho rozpočtu je placena.
- Třetí model ponechává některé specialisované, složité kompetence územním složkám státních úřadů, zatímco ostatní svěřuje samosprávě. Tento model se používá i v České republice: některé úřady jsou státní (finanční správa, Český statistický úřad, správa sociálního zabezpečení apod.), zatímco jiné vykonává v přenesené působnosti územní samospráva (přestupková agenda, státní stavební dohled a územní plánování, živnostenské úřady apod.).
