Trest: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Z hlediska psychologie je trest druh aversivní techniky.)
(V americkém právu jsou zločiny děleny na 3 nebo 6 stupňů podle závažnosti, od čehož se odvíjí trest. Nejvíce závažné jsou zločiny I. stupně (angl. ''first degree'') nebo třídy A (angl. ''Class A''), nejméně závažné jsou zloči)
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Trest''' je vynucené odčinění [[vina|viny]], k polepšení viníka nebo k satisfakci prostřednictvím odplaty. Z hlediska psychologie je trest druh aversivní techniky.
+
'''Trest''' (angl. obecně ''punishment'' (potrestání, odplata), konkrétně ''penalty'' (postih)) je vynucené odčinění [[vina|viny]], k polepšení viníka nebo k satisfakci prostřednictvím odplaty. Z hlediska psychologie je trest druh aversivní techniky.
  
 
== Pojetí trestů ==
 
== Pojetí trestů ==
 
Existují dvě základní:
 
Existují dvě základní:
 
# '''monistické''' – jakákoliv [[reprobace]] [[delikt]]u je trest
 
# '''monistické''' – jakákoliv [[reprobace]] [[delikt]]u je trest
# '''dualistické''' – trest je jen taková [[sankce]], kterou [[zákon]] jako trest označí. Jiné druhy reprobace jsou pouhým [[opatření]]m, které údajně nemají difamační charakter.
+
# '''dualistické''' – trest je jen taková sankce, kterou [[zákon]] jako trest označí. Jiné druhy reprobace jsou pouhými [[opatření]]mi, které údajně nemají difamační charakter.
  
 
Laická i odborná veřejnost[http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=35052] v [[ČR]] tenduje k dualistickému pojetí trestu, zatímco ve světě je obvyklejší pojetí monistické. Doktrína se však snaží dualistické pojetí modifikovat: "Při tomto pojetí je však třeba uplatnit princip monismu při ukládání trestů a ochranných opatření, tj. ukládat např. zmenšeně příčetnému pachateli podle okolností buď jen trest nebo jen ochranné opatření, zvláště když by i ochranná opatření měla být konstruována tak, aby u nich měla svůj význam i určitá adekvátnost spáchanému činu (viz dále). Stejné pojetí přichází v úvahu i při koncipování detence jako zvláštního ochranného opatření."[http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=381&d=11216]
 
Laická i odborná veřejnost[http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=35052] v [[ČR]] tenduje k dualistickému pojetí trestu, zatímco ve světě je obvyklejší pojetí monistické. Doktrína se však snaží dualistické pojetí modifikovat: "Při tomto pojetí je však třeba uplatnit princip monismu při ukládání trestů a ochranných opatření, tj. ukládat např. zmenšeně příčetnému pachateli podle okolností buď jen trest nebo jen ochranné opatření, zvláště když by i ochranná opatření měla být konstruována tak, aby u nich měla svůj význam i určitá adekvátnost spáchanému činu (viz dále). Stejné pojetí přichází v úvahu i při koncipování detence jako zvláštního ochranného opatření."[http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=381&d=11216]
  
 
== Trestní právo ==
 
== Trestní právo ==
V českém právním řádu jsou za [[trestný čin|trestné činy]] považovány toliko [[zločin]]y a [[přečin]]y. Proto o přestupcích bude pojednáno níže.
+
V americkém právu jsou [[zločin]]y děleny na 3 nebo 6 stupňů podle závažnosti, od čehož se odvíjí trest. Nejvíce závažné jsou zločiny I. stupně (angl. ''first degree'') nebo třídy A (angl. ''Class A''), nejméně závažné jsou zločiny III. stupně (angl. ''third degree'') nebo třídy E (angl. ''Class E''). V českém právním řádu jsou za [[trestný čin|trestné činy]] považovány toliko zločiny a [[přečin]]y. Proto o přestupcích bude pojednáno níže.
  
 
Druhy trestů stanoví §§ 27 a 71 trestního zákona:
 
Druhy trestů stanoví §§ 27 a 71 trestního zákona:
Řádka 25: Řádka 25:
 
# [[ochranná výchova]]
 
# [[ochranná výchova]]
 
# [[zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty]]
 
# [[zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty]]
 +
 +
V praxi OČTŘ navrhují dosud netrestaným obviněným maximální trest podle vzorce: Od maximálně možného se odečte minimálně možný, např. 5 let - 2 roky = 3 roky. Pokud je možná podmínka, dá se podmínka.
  
 
== Správní právo ==
 
== Správní právo ==
Řádka 36: Řádka 38:
 
# [[omezující opatření]]
 
# [[omezující opatření]]
 
# [[zabrání věci]]
 
# [[zabrání věci]]
 +
 +
=== Kázeňské (disciplinární) právo ===
 +
Vhodný katalog kárných trestů mají §§ 52 až 60 zákona č. 266/1850 ř. z., organického zákona pro zastupitelství státní:[http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1850&page=3474&size=45]
 +
# napomenutí = upozornění na stanovenou povinnost
 +
# výtka = konstatování porušení stanovené povinnosti
 +
# domluva = varování před přísnějšími tresty
 +
# srážka ze služného
 +
# propuštění ze služby
  
 
== Církevní právo ==
 
== Církevní právo ==
Řádka 51: Řádka 61:
  
 
== {{Externí odkazy}} ==
 
== {{Externí odkazy}} ==
 +
* {{Otto2|Trest}}
 
* Otakar Liška: [http://www.mvcr.cz/policie/udv/sesity/sesit2/sesit2.doc Vykonané tresty smrti Československo 1918–1989] (doc, 3 MB)
 
* Otakar Liška: [http://www.mvcr.cz/policie/udv/sesity/sesit2/sesit2.doc Vykonané tresty smrti Československo 1918–1989] (doc, 3 MB)
 +
* Pavla Koucká: [http://psychologie.cz/jak-spravne-trestat-dite/ Jak správně trestat dítě] - odborný psychologický článek o rozdílu mezi trestem a jinou sankcí. Zatímco trest s reprobovaným jednáním bezprostředně nesouvisí, jiná sankce je přirozeným důsledkem jednání.
  
 
[[Kategorie:Trestní právo]]
 
[[Kategorie:Trestní právo]]

Verse z 26. 2. 2020, 13:08

Trest (angl. obecně punishment (potrestání, odplata), konkrétně penalty (postih)) je vynucené odčinění viny, k polepšení viníka nebo k satisfakci prostřednictvím odplaty. Z hlediska psychologie je trest druh aversivní techniky.

Pojetí trestů

Existují dvě základní:

  1. monistické – jakákoliv reprobace deliktu je trest
  2. dualistické – trest je jen taková sankce, kterou zákon jako trest označí. Jiné druhy reprobace jsou pouhými opatřeními, které údajně nemají difamační charakter.

Laická i odborná veřejnost[1] v ČR tenduje k dualistickému pojetí trestu, zatímco ve světě je obvyklejší pojetí monistické. Doktrína se však snaží dualistické pojetí modifikovat: "Při tomto pojetí je však třeba uplatnit princip monismu při ukládání trestů a ochranných opatření, tj. ukládat např. zmenšeně příčetnému pachateli podle okolností buď jen trest nebo jen ochranné opatření, zvláště když by i ochranná opatření měla být konstruována tak, aby u nich měla svůj význam i určitá adekvátnost spáchanému činu (viz dále). Stejné pojetí přichází v úvahu i při koncipování detence jako zvláštního ochranného opatření."[2]

Trestní právo

V americkém právu jsou zločiny děleny na 3 nebo 6 stupňů podle závažnosti, od čehož se odvíjí trest. Nejvíce závažné jsou zločiny I. stupně (angl. first degree) nebo třídy A (angl. Class A), nejméně závažné jsou zločiny III. stupně (angl. third degree) nebo třídy E (angl. Class E). V českém právním řádu jsou za trestné činy považovány toliko zločiny a přečiny. Proto o přestupcích bude pojednáno níže.

Druhy trestů stanoví §§ 27 a 71 trestního zákona:

  1. odnětí svobody
  2. obecně prospěšné práce
  3. ztráta čestných titulů a vyznamenání
  4. ztráta vojenské hodnosti (degradace)
  5. zákaz činnosti
  6. propadnutí majetku
  7. peněžitý trest
  8. propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty
  9. vyhoštění
  10. zákaz pobytu
  11. ochranné léčení
  12. ochranná výchova
  13. zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty

V praxi OČTŘ navrhují dosud netrestaným obviněným maximální trest podle vzorce: Od maximálně možného se odečte minimálně možný, např. 5 let - 2 roky = 3 roky. Pokud je možná podmínka, dá se podmínka.

Správní právo

Ačkoliv vyspělé právní řády považují přestupky za trestné činy (crimes) a rozhodovat o nich mohou toliko soudy (tribunály), v postkommunistickém právním myšlení se zahnídila these o ostré hranici mezi přestupkem a přečinem. Zatímco po odsouzení za přečin má pachatel záznam v trestním rejstříku, což má na něj tíživé dopady, někdy i po zahlazení, u přestupků žádná evidence není.

Druhy trestů stanoví §§ 11 a 16 přestupkového zákona:

  1. napomenutí
  2. pokuta
  3. zákaz činnosti
  4. propadnutí věci
  5. omezující opatření
  6. zabrání věci

Kázeňské (disciplinární) právo

Vhodný katalog kárných trestů mají §§ 52 až 60 zákona č. 266/1850 ř. z., organického zákona pro zastupitelství státní:[3]

  1. napomenutí = upozornění na stanovenou povinnost
  2. výtka = konstatování porušení stanovené povinnosti
  3. domluva = varování před přísnějšími tresty
  4. srážka ze služného
  5. propuštění ze služby

Církevní právo

V církevním právu jsou dva základní druhy trestů:

  1. censura (k polepšení) – cann. 1331–1335 CIC 1983: exkommunikace (excommunicatio) – za kacířství je automaticky (can. 1364 § 1), interdikt (interdictum) a suspense (suspensio). Censura nebo jiný spravedlivý trest je trest za výchovu dětí v jiném než katholickém náboženství (in religione acatholica, can. 1366), za odvolání k ekumenickému koncilu nebo sboru biskupů proti rozhodnutí papeže (can. 1372).
  2. trest odčiňující (k odplatě, pl. poenae expiatoriae) – cann. 1336–1338 CIC 1983:
    1. zákaz nebo příkaz zdržovat se na určitém místě nebo území,
    2. odnětí moci, úřadu, služby, práva, výsady, oprávnění, milosti, titulu, odznaků, dokonce i čistě čestných,
    3. zákaz vykonávat všechno, co je uvedeno pod n. 2 nebo zákaz vykonávat to na určitém místě nebo mimo určité místo; zákazy tohoto druhu nikdy nejsou pod trestem neplatnosti úkonu,
    4. přeložení z trestu na jiný úřad, nebo
    5. propuštění z duchovního stavu.

Vizte též

Další odkazy