Universita: Porovnání verzí
(nebo 25–30 pracovním hodinám (se zkouškovým obdobím).) |
(* Stanislav Stuna a Jiří Švestka: ''Úvaha nad úpravou právní formy zdravotnických zařízení, jmenovitě univerzitních nemocnic''. In Právní rozhledy 10/2008, pp. 367–370. Rozšířená zpravodajská zprá) |
||
| Řádka 14: | Řádka 14: | ||
* [[Corpus iuris civilis]] | * [[Corpus iuris civilis]] | ||
* [[Lex Mareš]] | * [[Lex Mareš]] | ||
| + | |||
| + | == {{Reference}} == | ||
| + | * Stanislav Stuna a Jiří Švestka: ''Úvaha nad úpravou právní formy zdravotnických zařízení, jmenovitě univerzitních nemocnic''. In [[Právní rozhledy]] 10/2008, pp. 367–370. Rozšířená zpravodajská zpráva pro LRV o návrhu věcného záměru zákona o universitních nemocnicích, jehož cílem je transformovat příspěvkové organisace na akciové společnosti. Článek tento záměr kritisuje, protože university mají mít toliko 34 % akcií, takže nemocnice by byly universitní jen podle jména. Nesmyslně navrhuje vytvořit universitní nemocnici jako [[právnická osoba|právnickou osobu]] ''sui generis'', ačkoliv se jedná o typický [[veřejný ústav]]. | ||
== {{Externí odkazy}} == | == {{Externí odkazy}} == | ||
Verse z 10. 6. 2008, 10:34
Universita je veřejnoprávní korporace, společenství žáků a učitelů.
Zatímco dříve byl důraz na slovo universitas, tj. že tato vysoká škola má poskytovat veškeré dostupné poznání, nyní je definice university formální. Je to taková vysoká škola, která má akreditovaný doktorský studijní program.[1]
Bolognský process
V souvislosti s růstem složitosti společnosti, kdy již nemůže stačit 12 let vzdělávání, se EU rozhodla vrátit k středověkému systému vysokoškolského studia, který byl v Evropě, na rozdíl od anglosaských zemí, nahrazen systémem Wilhelma v. Humboldta (1767–1835), jehož vzorovým modelem byla berlínská universita. Zatímco v středověkém systému je vysokoškolské studium trojstupňové (bakalář (3 roky studia) – magistr (2 roky studia) – doktor), Humboldtův systém je jednostupňový (doktor). Cílem je, aby aspoň 50 % populace získalo alespoň bakalářské vzdělání.
- student pregraduálního studia (undergraduate) získá titul B. (Bc.)
- student postgraduálního studia (graduate nebo postgraduate) získá titul M. (Mgr.) nebo D. (Dr.). V ČR je chybně za postgraduální studium považováno teprve pokročilé (advanced), které končí titulem Ph. D.
Cílem je rovněž středověká mobilita, kdy student mohl snadno postupně studovat na více školách. Proto je zaveden systém kreditů (European Credit Transfer and Accumulation System, ECTS), kdy je potřeba během semestru získat alespoň 30 kreditů, což odpovídá asi 750–900 hodinám studia, tj. 40 až 50 hodinám studia týdně, včetně přípravy (bez zkouškového období), nebo 25–30 pracovním hodinám (se zkouškovým obdobím).
Vizte též
Prameny a literatura
- Stanislav Stuna a Jiří Švestka: Úvaha nad úpravou právní formy zdravotnických zařízení, jmenovitě univerzitních nemocnic. In Právní rozhledy 10/2008, pp. 367–370. Rozšířená zpravodajská zpráva pro LRV o návrhu věcného záměru zákona o universitních nemocnicích, jehož cílem je transformovat příspěvkové organisace na akciové společnosti. Článek tento záměr kritisuje, protože university mají mít toliko 34 % akcií, takže nemocnice by byly universitní jen podle jména. Nesmyslně navrhuje vytvořit universitní nemocnici jako právnickou osobu sui generis, ačkoliv se jedná o typický veřejný ústav.
