Výklad: Porovnání verzí
d (Linky) |
d (Linky) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Výklad (interpretace)''' [[právní předpis|právních předpisů]] je mimořádně důležitou právní disciplínou, neboť ze samotného znění [[právní předpis|předpisu]] nelze ve složitějších případech vyčíst, jaké [[právní norma|právní normy]] na danou [[skutková podstata|skutkovou podstatu]] dopadají a jak přesně jim v daném kontextu rozumět. | '''Výklad (interpretace)''' [[právní předpis|právních předpisů]] je mimořádně důležitou právní disciplínou, neboť ze samotného znění [[právní předpis|předpisu]] nelze ve složitějších případech vyčíst, jaké [[právní norma|právní normy]] na danou [[skutková podstata|skutkovou podstatu]] dopadají a jak přesně jim v daném kontextu rozumět. | ||
| − | Výklad je považován za "královskou" disciplínu práva, mezi | + | Výklad je považován za "královskou" disciplínu práva, mezi [[právník]]y velmi ceněnou; kreativním výkladem právních předpisů lze dojít k závěrům, které se zdají být v příkrém nesouladu se zněním [[právní předpis|právního předpis]], zato však v překvapivém souladu se zájmy [[právník]]ova [[klient]]a. |
Rozeznávají se tyto základní výkladové methody: | Rozeznávají se tyto základní výkladové methody: | ||
| − | #'''Gramatický výklad''' je přímočarý výklad právní normy z jejího textu. Při výkladu se vychází ze struktury věty, rozebírají se vztahy mezi jednotlivými částmi souvětí i jednotlivých vět, co použité výrazy obvykle znamenají apod. | + | #'''Gramatický výklad''' je přímočarý výklad [[právní norma|právní normy]] z jejího textu. Při výkladu se vychází ze struktury věty, rozebírají se vztahy mezi jednotlivými částmi [[:cs:souvětí|souvětí]] i jednotlivých vět, co použité výrazy obvykle znamenají apod. |
| − | #'''Logický výklad''' hledá mezi právními normami logické souvislosti, např. má-li se hypothesa rozpadat na dvě [[:cs:disjunkce|disjunktní]] alternativy, musejí se tyto části hypothesy vykládat tak, aby nemohly nikdy nastat současně. | + | #'''Logický výklad''' hledá mezi [[právní norma|právními normami]] logické souvislosti, např. má-li se [[hypothesa]] rozpadat na dvě [[:cs:disjunkce|disjunktní]] alternativy, musejí se tyto části [[hypothesa|hypothesy]] vykládat tak, aby nemohly nikdy nastat současně. |
| − | #'''Doktrinární výklad''' vykládá právní normu nebo právní pojem tak, jak je to obvyklé v právní nauce (doktríně, theorii), aniž by se takový výklad nutně musel opírat o explicitní zákonné ustanovení nebo o konkrétní [[zákonná definice|zákonnou definici]]. | + | #'''Doktrinární výklad''' vykládá [[právní norma|právní normu]] nebo právní pojem tak, jak je to obvyklé v právní nauce (doktríně, theorii), aniž by se takový výklad nutně musel opírat o explicitní zákonné ustanovení nebo o konkrétní [[zákonná definice|zákonnou definici]]. |
| − | #'''Výklad z judikatury''' je podobný doktrinárnímu výkladu. Právní norma se vykládá na základě ustálené soudní nebo správní [[judikatura|judikatury]]. Pouze judikatura např. stanoví, kde je hranice mezi lehkým a těžkým [[ublížení na zdraví|ublížením na zdraví]] nebo po jak dlouhou dobu musí rodič [[dítě]]te neplnit svou [[vyživovací povinnost]], aby byl trestně odpovědný za [[zanedbání povinné výživy]]. | + | #'''Výklad z judikatury''' je podobný doktrinárnímu výkladu. [[Právní norma]] se vykládá na základě ustálené soudní nebo správní [[judikatura|judikatury]]. Pouze [[judikatura]] např. stanoví, kde je hranice mezi lehkým a těžkým [[ublížení na zdraví|ublížením na zdraví]] nebo po jak dlouhou dobu musí [[rodič]] [[dítě]]te neplnit svou [[vyživovací povinnost]], aby byl trestně odpovědný za [[zanedbání povinné výživy]]. |
| − | #'''Systematický výklad''' nastupuje, pokud předchozí výkladové methody nedaly odpověď na všechny otázky. Při něm se studuje umístění rozebírané právní normy v textu právního předpisu, dovozuje se, jaký význam mají [[marginální rubrika|marginální rubriky]], zda lze na právní normu vztáhnout implicitní [[právní norma|hypothesu]] atd. | + | #'''Systematický výklad''' nastupuje, pokud předchozí výkladové methody nedaly odpověď na všechny otázky. Při něm se studuje umístění rozebírané [[právní norma|právní normy]] v textu [[právní předpis|právního předpisu]], dovozuje se, jaký význam mají [[marginální rubrika|marginální rubriky]], zda lze na [[právní norma|právní normu]] vztáhnout implicitní [[právní norma|hypothesu]] atd. |
| − | #'''Teleologický výklad''' (výklad ''e ratione legis'' = ze smyslu zákona) zkoumá, jaký byl úmysl zákonodárce (popř. autora podzákonného předpisu) a jaký je účel rozebírané právní normy. Při tomto výkladu se bere v potaz např. [[důvodová zpráva]] k zákonu, případně též průběh rozpravy v [[Parlament]]u, často se využívá argumentace [[argumentum reductionis ad absurdum|ad absurdum]] ("takhle to přece nemohl Parlament myslet!"). | + | #'''Teleologický výklad''' (výklad ''e ratione legis'' = ze smyslu zákona) zkoumá, jaký byl úmysl [[zákonodárce]] (popř. autora podzákonného předpisu) a jaký je účel rozebírané [[právní norma|právní normy]]. Při tomto výkladu se bere v potaz např. [[důvodová zpráva]] k zákonu, případně též průběh [[rozprava|rozpravy]] v [[Parlament]]u, často se využívá argumentace [[argumentum reductionis ad absurdum|ad absurdum]] ("takhle to přece nemohl Parlament myslet!"). |
| − | #'''Analogický výklad''' (výklad ''a simili'') nahradí chybějící nebo nejasnou explicitní úpravu na základě úpravy obsažené v jiném právním předpisu nebo v jiném odvětví práva. | + | #'''Analogický výklad''' (výklad ''a simili'') nahradí chybějící nebo nejasnou explicitní úpravu na základě úpravy obsažené v jiném [[právní předpis|právním předpisu]] nebo v jiném [[právní odvětví|odvětví práva]]. |
| − | #'''Historický výklad''' je blízký výkladu teleologickému. Zkoumá předchozí stav právního řádu a ptá se, proč byla určitá právní norma kodifikována v určité podobě. Rovněž je možné jít při tomto výkladu dále do minulosti (např. zkoumat prvorepublikovou úpravu), avšak takový výklad má již spíše charakter výkladu komparativního. | + | #'''Historický výklad''' je blízký výkladu teleologickému. Zkoumá předchozí stav [[právní řád|právního řádu]] a ptá se, proč byla [[určitá právní]] norma kodifikována v určité podobě. Rovněž je možné jít při tomto výkladu dále do minulosti (např. zkoumat [[:cs:první republika|prvorepublikovou]] úpravu), avšak takový výklad má již spíše charakter výkladu komparativního. |
| − | #'''Komparativní výklad''' je založen na analýse obdobné úpravy v jiných právních řádech. Patří k méně používaným methodám, neboť existence určité zahraniční úpravy nemá k interpretaci českého práva přímou relevanci. | + | #'''Komparativní výklad''' je založen na analýse obdobné úpravy v jiných [[právní řád|právních řádech]]. Patří k méně používaným methodám, neboť existence určité zahraniční úpravy nemá k interpretaci českého práva přímou relevanci. |
| − | #'''Opravný výklad''' jde nejdál a vychází z premisy, že zákonodárce (autor podzákonného předpisu) se zmýlil a chtěl ve skutečnosti normovat jinak, než nakonec učinil. Takovou domněnku je však potřeba velmi dobře odůvodnit, neboť vykládat právní normu ''proti jejímu znění'' flagrantně porušuje princip [[právní jistota|právní jistoty]]. | + | #'''Opravný výklad''' jde nejdál a vychází z [[:cs:premisa|premisy]], že [[zákonodárce]] (autor podzákonného předpisu) se zmýlil a chtěl ve skutečnosti normovat jinak, než nakonec učinil. Takovou domněnku je však potřeba velmi dobře odůvodnit, neboť vykládat [[právní norma|právní normu]] ''proti jejímu znění'' flagrantně porušuje princip [[právní jistota|právní jistoty]]. |
[[Kategorie:Základní pojmy]] | [[Kategorie:Základní pojmy]] | ||
Verse z 30. 9. 2006, 12:14
Výklad (interpretace) právních předpisů je mimořádně důležitou právní disciplínou, neboť ze samotného znění předpisu nelze ve složitějších případech vyčíst, jaké právní normy na danou skutkovou podstatu dopadají a jak přesně jim v daném kontextu rozumět.
Výklad je považován za "královskou" disciplínu práva, mezi právníky velmi ceněnou; kreativním výkladem právních předpisů lze dojít k závěrům, které se zdají být v příkrém nesouladu se zněním právního předpis, zato však v překvapivém souladu se zájmy právníkova klienta.
Rozeznávají se tyto základní výkladové methody:
- Gramatický výklad je přímočarý výklad právní normy z jejího textu. Při výkladu se vychází ze struktury věty, rozebírají se vztahy mezi jednotlivými částmi souvětí i jednotlivých vět, co použité výrazy obvykle znamenají apod.
- Logický výklad hledá mezi právními normami logické souvislosti, např. má-li se hypothesa rozpadat na dvě disjunktní alternativy, musejí se tyto části hypothesy vykládat tak, aby nemohly nikdy nastat současně.
- Doktrinární výklad vykládá právní normu nebo právní pojem tak, jak je to obvyklé v právní nauce (doktríně, theorii), aniž by se takový výklad nutně musel opírat o explicitní zákonné ustanovení nebo o konkrétní zákonnou definici.
- Výklad z judikatury je podobný doktrinárnímu výkladu. Právní norma se vykládá na základě ustálené soudní nebo správní judikatury. Pouze judikatura např. stanoví, kde je hranice mezi lehkým a těžkým ublížením na zdraví nebo po jak dlouhou dobu musí rodič dítěte neplnit svou vyživovací povinnost, aby byl trestně odpovědný za zanedbání povinné výživy.
- Systematický výklad nastupuje, pokud předchozí výkladové methody nedaly odpověď na všechny otázky. Při něm se studuje umístění rozebírané právní normy v textu právního předpisu, dovozuje se, jaký význam mají marginální rubriky, zda lze na právní normu vztáhnout implicitní hypothesu atd.
- Teleologický výklad (výklad e ratione legis = ze smyslu zákona) zkoumá, jaký byl úmysl zákonodárce (popř. autora podzákonného předpisu) a jaký je účel rozebírané právní normy. Při tomto výkladu se bere v potaz např. důvodová zpráva k zákonu, případně též průběh rozpravy v Parlamentu, často se využívá argumentace ad absurdum ("takhle to přece nemohl Parlament myslet!").
- Analogický výklad (výklad a simili) nahradí chybějící nebo nejasnou explicitní úpravu na základě úpravy obsažené v jiném právním předpisu nebo v jiném odvětví práva.
- Historický výklad je blízký výkladu teleologickému. Zkoumá předchozí stav právního řádu a ptá se, proč byla určitá právní norma kodifikována v určité podobě. Rovněž je možné jít při tomto výkladu dále do minulosti (např. zkoumat prvorepublikovou úpravu), avšak takový výklad má již spíše charakter výkladu komparativního.
- Komparativní výklad je založen na analýse obdobné úpravy v jiných právních řádech. Patří k méně používaným methodám, neboť existence určité zahraniční úpravy nemá k interpretaci českého práva přímou relevanci.
- Opravný výklad jde nejdál a vychází z premisy, že zákonodárce (autor podzákonného předpisu) se zmýlil a chtěl ve skutečnosti normovat jinak, než nakonec učinil. Takovou domněnku je však potřeba velmi dobře odůvodnit, neboť vykládat právní normu proti jejímu znění flagrantně porušuje princip právní jistoty.
