Věc: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(* [http://psp.cz/eknih/1964ns/tisky/t0074_00.htm Návrh SNR na vydání zákona o osobním vlastnictví k bytům] (1966))
(V užším slova smyslu se jedná pouze o ovladatelný hmotný předmět, cf. § 134 NTZ (dříve § 89 odst. 13 TZ 1961).)
Řádka 4: Řádka 4:
  
 
== Věc jako objekt práv ==
 
== Věc jako objekt práv ==
Věc je předmětem [[vlastnictví]]. V užším slova smyslu se jedná pouze o ovladatelný hmotný předmět, [[cf.]] § 89 odst. 13 [[TZ]]. Ostatní objekty práv v tomto pojetí nemohou být ve vlastnictví, pouze v majetku, např. [[autorské dílo]].
+
Věc je předmětem [[vlastnictví]]. V užším slova smyslu se jedná pouze o ovladatelný hmotný předmět, [[cf.]] § 134 [[NTZ]] (dříve § 89 odst. 13 [[TZ]] 1961). Ostatní objekty práv v tomto pojetí nemohou být ve vlastnictví, pouze v majetku, např. [[autorské dílo]].
  
 
V českém právním řádu bylo obvyklé širší pojetí věci, tj. jakéhokoliv objektu práv. Podle § 285 ABGB všechno, co od osoby je rozdílné a slouží k potřebě lidí, sluje věc v právním smyslu. Toto pojetí bylo pod vlivem BGB opuštěno ve středním občanském zákoníku. Dnešní [[občanský zákoník]] tak má v § 118 kasuistické vymezení objektu práva: Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to
 
V českém právním řádu bylo obvyklé širší pojetí věci, tj. jakéhokoliv objektu práv. Podle § 285 ABGB všechno, co od osoby je rozdílné a slouží k potřebě lidí, sluje věc v právním smyslu. Toto pojetí bylo pod vlivem BGB opuštěno ve středním občanském zákoníku. Dnešní [[občanský zákoník]] tak má v § 118 kasuistické vymezení objektu práva: Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to

Verse z 16. 2. 2010, 11:16

Věc je v právu mnohoznačný termín. Označuje:

  1. předmět, který je objektem práv, latinsky res, nebo
  2. záležitost, která se má vyřídit, latinsky causa.

Věc jako objekt práv

Věc je předmětem vlastnictví. V užším slova smyslu se jedná pouze o ovladatelný hmotný předmět, cf. § 134 NTZ (dříve § 89 odst. 13 TZ 1961). Ostatní objekty práv v tomto pojetí nemohou být ve vlastnictví, pouze v majetku, např. autorské dílo.

V českém právním řádu bylo obvyklé širší pojetí věci, tj. jakéhokoliv objektu práv. Podle § 285 ABGB všechno, co od osoby je rozdílné a slouží k potřebě lidí, sluje věc v právním smyslu. Toto pojetí bylo pod vlivem BGB opuštěno ve středním občanském zákoníku. Dnešní občanský zákoník tak má v § 118 kasuistické vymezení objektu práva: Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Předmětem občanskoprávních vztahů mohou být též byty nebo nebytové prostory.

Podle § 291 ABGB se věci dělí na:

  1. hmotné a nehmotné
  2. movité a nemovité
  3. zuživatelné a nezuživatelné
  4. cenitelné a necenitelné

Prameny a literatura

  • Karel Eliáš: Věc jako pojem soukromého práva. In Právní rozhledy 4/2007, pp. 119–126

Další odkazy