Zobrazení zdroje stránky Veřejný zájem

'''Veřejný zájem''' (angl. ''public interest'') je celoskupinový zájem, tj. takový zájem, který přesahuje zájem jednotlivce či pouhé frakce.

Ačkoli veřejný zájem patří mezi důležité [[právní institut]]y a operuje s ním celá řada [[právní norma|právních norem]], [[platné právo]] na rozdíl od § 4 odst. 2 zákona č. 124/1924 Sb. z. a n., o změně příslušnosti trestních soudů a odpovědnosti za obsah tiskopisu ve věcech křivého obvinění, utrhání a urážek na cti (''„Za zájem veřejný považuje se zejména dodržování zákonů a nařízení, snaha po odstranění zlořádů ve veřejné správě, hájení společných zájmů jednotlivých tříd a stavů společenských, národností a uznaných náboženských společností, obrana pracovních, mzdových a služebních smluv a řádů, usilování o zlepšení pracovních, služebních nebo mzdových poměrů a o zamezení toho, aby nebyly zhoršeny“''), neobsahuje jeho definici; veřejný zájem se proto řadí mezi tzv. [[neurčitý pojem|neurčité pojmy]]. Veřejný zájem se chápe jako protiklad zájmů soukromých, od nichž se liší tím, že okruh [[osoba|osob]], jimž tento zájem svědčí, je vždy neurčitý: může přitom jít o zájem celospolečenský (zájem na čistotě ovzduší), lokální (zájem na vybudování železniční trati do místa, které dosud bylo bez železničího spojení) nebo skupinový (zájmy amatérských rybářů, sportovců, seniorů apod.). V demokratickém [[právní stát|právním státě]] je však nepřípustné hovořit o '''státním zájmu''', jemuž se [[občan]]é musí podřídit: taková představa je vlastní [[totalitní diktatura|totalitním diktaturám]].

Skutečnost, že platné právo veřejný zájem nevymezuje, představuje problém zejména v případech, kdy [[veřejná moc]] s odvoláním na existenci tvrzeného veřejného zájmu zasahuje do sféry soukromých práv [[fysická osoba|fysických]] a [[právnická osoba|právnických osob]], v prvé řadě v případě [[vyvlastnění]]. Zejména levicové [[vláda|vlády]] mají tendenci vykládat veřejný zájem [[extensivní výklad|extensivně]] a podřazovat veřejnému zájmu takové projekty jako vybudování nákupních center, industriálních parků apod., s odůvodněním, že je dán veřejný zájem na snížení nezaměstnanosti v daném místě. Takový výklad však naráží na meze [[lidská práva|ústavnosti]], neboť zde nejde o nic jiného než o konflikt zájmů soukromých, z nichž jeden je upřednostňován před druhým a je porušován ústavní princip nedotknutelnosti soukromého [[vlastnictví]]. Podobný postup bývá pravidelně indikátorem [[korupce]]. Četné snahy definovat veřejný zájem [[zákon]]em nedošly v České republice zatím naplnění.

Důsledky veřejného zájmu vymezila soudkyně Wagnerová: "Jak Ústavní soud dovodil již v nálezu sp. zn. IV. ÚS 412/04, lze za vertikální vztah beze zbytku označit postavení účastníka tzv. nesporného řízení, které lze zahájit i bez návrhu, což je i případ řízení o omezení způsobilosti k právním úkonům. Jde totiž o řízení, ve kterém zákonodárce učinil osobu „objektem“ práva, neboť měl za to, že jde o věci, v nichž je přítomen silný veřejný zájem. Přesto tento veřejný zájem nemůže vždy a zcela, jaksi automaticky, převážit nad zájmem jednotlivce a zbavit jej svrchu zmíněných základních práv."[http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=63411]

== {{Interní odkazy}} ==
* [[vyvlastnění]]
* [[oprávněný zájem]]

[[Kategorie:Správní právo]]
[[Kategorie:Ústavní právo]]