Veřejný zájem: Porovnání verzí
(Základní text) |
d (Typo) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Veřejný zájem se chápe jako protiklad zájmů soukromých, od nichž se liší tím, že okruh [[osoba|osob]], jimž tento zájem svědčí, je vždy neurčitý: může přitom jít o zájem celospolečenský (zájem na čistotě ovzduší), lokální (zájem na vybudování železniční trati do místa, které dosud bylo bez železničího spojení) nebo skupinový (zájmy amatérských rybářů, sportovců, seniorů apod.). V demokratickém [[právní stát|právním státě]] je však nepřípustné hovořit o '''státním zájmu''', jemuž se [[občan]]é musí podřídit: taková představa je vlastní [[totalita|totalitním]] [[diktatura|diktaturám]]. | Veřejný zájem se chápe jako protiklad zájmů soukromých, od nichž se liší tím, že okruh [[osoba|osob]], jimž tento zájem svědčí, je vždy neurčitý: může přitom jít o zájem celospolečenský (zájem na čistotě ovzduší), lokální (zájem na vybudování železniční trati do místa, které dosud bylo bez železničího spojení) nebo skupinový (zájmy amatérských rybářů, sportovců, seniorů apod.). V demokratickém [[právní stát|právním státě]] je však nepřípustné hovořit o '''státním zájmu''', jemuž se [[občan]]é musí podřídit: taková představa je vlastní [[totalita|totalitním]] [[diktatura|diktaturám]]. | ||
| − | Skutečnost, že platné právo veřejný zájem nevymezuje, představuje problém zejména v případech, kdy [[veřejná moc]] existencí tvrzeného veřejného zájmu zasahuje do sféry soukromých práv [[fysická osoba|fysických]] a [[právnická osoba|právnických osob]], v prvé řadě v případě [[vyvlastnění]]. Zejména levicové [[vláda|vlády]] mají tendenci vykládat veřejný zájem [[extensivní výklad|extensivně]] a podřazovat veřejnému zájmu takové projekty jako vybudování nákupních center, industriálních parků apod., s odůvodněním, že je dán veřejný zájem na snížení nezaměstnanosti v daném místě. Takový výklad však naráží na meze [[lidská práva|ústavnosti]], neboť zde nejde o nic jiného než o konflikt zájmů soukromých, z nichž jeden je | + | Skutečnost, že platné právo veřejný zájem nevymezuje, představuje problém zejména v případech, kdy [[veřejná moc]] existencí tvrzeného veřejného zájmu zasahuje do sféry soukromých práv [[fysická osoba|fysických]] a [[právnická osoba|právnických osob]], v prvé řadě v případě [[vyvlastnění]]. Zejména levicové [[vláda|vlády]] mají tendenci vykládat veřejný zájem [[extensivní výklad|extensivně]] a podřazovat veřejnému zájmu takové projekty jako vybudování nákupních center, industriálních parků apod., s odůvodněním, že je dán veřejný zájem na snížení nezaměstnanosti v daném místě. Takový výklad však naráží na meze [[lidská práva|ústavnosti]], neboť zde nejde o nic jiného než o konflikt zájmů soukromých, z nichž jeden je upřednostňován před druhým a je porušován ústavní princip nedotknutelnosti soukromého [[vlastnictví]]. Často může být takový postupem indikátorem [[korupce]]. |
Četné snahy definovat veřejný zájem [[zákon]]em nedošly v České republice zatím naplnění. | Četné snahy definovat veřejný zájem [[zákon]]em nedošly v České republice zatím naplnění. | ||
Verse z 12. 10. 2006, 18:57
Ačkoli veřejný zájem (angl. public interest) patří mezi důležité právní instituty a operuje s ním celá řada právních norem, platné právo neobsahuje jeho definici; veřejný zájem se proto řadí mezi tzv. neurčité pojmy.
Veřejný zájem se chápe jako protiklad zájmů soukromých, od nichž se liší tím, že okruh osob, jimž tento zájem svědčí, je vždy neurčitý: může přitom jít o zájem celospolečenský (zájem na čistotě ovzduší), lokální (zájem na vybudování železniční trati do místa, které dosud bylo bez železničího spojení) nebo skupinový (zájmy amatérských rybářů, sportovců, seniorů apod.). V demokratickém právním státě je však nepřípustné hovořit o státním zájmu, jemuž se občané musí podřídit: taková představa je vlastní totalitním diktaturám.
Skutečnost, že platné právo veřejný zájem nevymezuje, představuje problém zejména v případech, kdy veřejná moc existencí tvrzeného veřejného zájmu zasahuje do sféry soukromých práv fysických a právnických osob, v prvé řadě v případě vyvlastnění. Zejména levicové vlády mají tendenci vykládat veřejný zájem extensivně a podřazovat veřejnému zájmu takové projekty jako vybudování nákupních center, industriálních parků apod., s odůvodněním, že je dán veřejný zájem na snížení nezaměstnanosti v daném místě. Takový výklad však naráží na meze ústavnosti, neboť zde nejde o nic jiného než o konflikt zájmů soukromých, z nichž jeden je upřednostňován před druhým a je porušován ústavní princip nedotknutelnosti soukromého vlastnictví. Často může být takový postupem indikátorem korupce.
Četné snahy definovat veřejný zájem zákonem nedošly v České republice zatím naplnění.
