Velezrada: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Doplněno)
(Oprava jména)
Řádka 3: Řádka 3:
 
[[Trest]]em je zbavení funkce a ztráta způsobilost znovu ji nabýt. [[Řízení]] provádí [[Ústavní soud]], [[obžaloba|obžalobu]] (jež je Ústavou ne zcela logicky nazvána [[žaloba]]) podává [[Senát]]. Jak přesně by měl tento proces probíhat, není z Ústavy zřejmé, patrně by bylo třeba použít [[analogie|analogicky]] ustanovení [[trestní řád|trestního řádu]]. Nejasnost řízení o velezradě a neexistence [[ústavní obyčej|ústavních obyčejů]] vytváří risiko, že v případě takové obžaloby dojde k [[ústavní krise|ústavní krisi]], v níž bude obviněný president namítat porušení práva na [[spravedlivý proces]]. Zvláštností  je rovněž to, že Ústava vůbec nevymezuje velezradu z hlediska [[hmotné právo|hmotného práva]]: není tedy jasné, jaké znaky musí jednání presidenta republiky naplnit, aby se tohoto trestného činu dopustil – tím je flagrantně porušována zásada ''[[nullum crimen sine lege]]''.
 
[[Trest]]em je zbavení funkce a ztráta způsobilost znovu ji nabýt. [[Řízení]] provádí [[Ústavní soud]], [[obžaloba|obžalobu]] (jež je Ústavou ne zcela logicky nazvána [[žaloba]]) podává [[Senát]]. Jak přesně by měl tento proces probíhat, není z Ústavy zřejmé, patrně by bylo třeba použít [[analogie|analogicky]] ustanovení [[trestní řád|trestního řádu]]. Nejasnost řízení o velezradě a neexistence [[ústavní obyčej|ústavních obyčejů]] vytváří risiko, že v případě takové obžaloby dojde k [[ústavní krise|ústavní krisi]], v níž bude obviněný president namítat porušení práva na [[spravedlivý proces]]. Zvláštností  je rovněž to, že Ústava vůbec nevymezuje velezradu z hlediska [[hmotné právo|hmotného práva]]: není tedy jasné, jaké znaky musí jednání presidenta republiky naplnit, aby se tohoto trestného činu dopustil – tím je flagrantně porušována zásada ''[[nullum crimen sine lege]]''.
  
Žádný český president dosud obžalován z velezrady nebyl. S vážně míněnou iniciativou obžalovat presidenta Václava Klause pro velezradu za to, že president dlouhodobě paralysuje činnost Ústavního soudu tím, že nenavrhuje Senátu kandidáty na ústavní soudce, přišel v r. 2004 [[senátor]] Zdeněk Bárta (KDU-ČSL). Jeho iniciativa zapadla, zřejmě v souvislosti s tím, že byla do Ústavního soudu ihned poté navržena jeho [[politická strana|stranou]] podporovaná kandidátka Michaela Židlická.
+
Žádný český president dosud obžalován z velezrady nebyl. S vážně míněnou iniciativou obžalovat presidenta Václava Klause pro velezradu za to, že president dlouhodobě paralysuje činnost Ústavního soudu tím, že nenavrhuje Senátu kandidáty na ústavní soudce, přišel v r. 2004 [[senátor]] Zdeněk Bárta (KDU-ČSL). Jeho iniciativa zapadla, zřejmě v souvislosti s tím, že byla do Ústavního soudu ihned poté navržena jeho [[politická strana|stranou]] podporovaná kandidátka Ivana Janů.
  
 
V angličtině se obdobný proces nazývá '''impeachment'''.
 
V angličtině se obdobný proces nazývá '''impeachment'''.

Verse z 3. 11. 2006, 08:09

Velezrada je trestný čin sui generis, jehož se může dopustit pouze president republiky. Je to zároveň jediný veřejnoprávní delikt, který úřadující president může spáchat.

Trestem je zbavení funkce a ztráta způsobilost znovu ji nabýt. Řízení provádí Ústavní soud, obžalobu (jež je Ústavou ne zcela logicky nazvána žaloba) podává Senát. Jak přesně by měl tento proces probíhat, není z Ústavy zřejmé, patrně by bylo třeba použít analogicky ustanovení trestního řádu. Nejasnost řízení o velezradě a neexistence ústavních obyčejů vytváří risiko, že v případě takové obžaloby dojde k ústavní krisi, v níž bude obviněný president namítat porušení práva na spravedlivý proces. Zvláštností je rovněž to, že Ústava vůbec nevymezuje velezradu z hlediska hmotného práva: není tedy jasné, jaké znaky musí jednání presidenta republiky naplnit, aby se tohoto trestného činu dopustil – tím je flagrantně porušována zásada nullum crimen sine lege.

Žádný český president dosud obžalován z velezrady nebyl. S vážně míněnou iniciativou obžalovat presidenta Václava Klause pro velezradu za to, že president dlouhodobě paralysuje činnost Ústavního soudu tím, že nenavrhuje Senátu kandidáty na ústavní soudce, přišel v r. 2004 senátor Zdeněk Bárta (KDU-ČSL). Jeho iniciativa zapadla, zřejmě v souvislosti s tím, že byla do Ústavního soudu ihned poté navržena jeho stranou podporovaná kandidátka Ivana Janů.

V angličtině se obdobný proces nazývá impeachment.

Šablona:Viztéž