Volby

Volby jsou processem, kdy je kandidát ustanoven do funkce.

Veřejnoprávní volby

Volby mají význam v každé korporaci, ale pro společnost jsou nejdůležitější volby veřejnoprávní. Právo volit je považováno za základní politické právo a je znakem každé demokracie, přičemž nejdůležitější jsou volby do zákonodárného sboru a volba hlavy státu.

Soukromoprávní volby

Většina soukromoprávní korporací je řízena demokraticky, tj. její orgány jsou voleny valnou hromadou. Zvláštním případem jsou kapitálové obchodní společnosti, kde se počet hlasů na valné hromadě počítá podle velikosti podílů. Valná hromada zvolí širší sbor representantů, dozorčí radu. Dozorčí rada pak zvolí exkutivu, představenstvo / výbor. V deformovaném českém modelu je dozorčí rada přejmenovaná kontrolní komise, tedy početně slabší sbor dohlížitelů na exekutivu, vůči níž nemá personální pravomoc, neboť exekutiva je volena přímo valnou hromadou.

Jiným zvláštním případem je Katholická církev, která je řízena oligarchicky: Hlava církve, papež, jmenuje sbor kardinálů, který pak po jeho smrti či abdikaci zvolí nového papeže.

Absurditou kommunistického práva se stal pracovní poměr založený volbou, který byl upraven v § 27 odst. 3 starého zákoníku práce: "Volbou může být pracovní poměr založen v případech stanovených zvláštními předpisy, popřípadě stanovami nebo usneseními ústředních orgánů společenských organizací." V novém zákoníku práce byl tento přežitek zrušen.