Právní věda

Právní věda (lat. iurisprudentia, zčeštěně jurisprudence) je věda zkoumající z různých hledisek právo, a to ať již právo pozitivní (platné), tak i právo přirozené. Výsledkem jurisprudence je doktrína.

Právní věda je součástí duchovních (humanitních či společenských věd), které jsou vymezeny takto: AA filosofie a náboženství, AB dějiny, AC archeologie, anthropologie, ethnologie, AD politologie a politické vědy, AE řízení, správa a administrativa, AG právní vědy, AI jazykověda, AJ písemnictví, masmedia, audiovise, AL umění, architektura, kulturní dědictví & AM pedagogika a školství. Naproti tomu AF dokumentace, knihovnictví, práce s informacemi, AH ekonomie, AK sport a aktivity volného času, AN psychologie, AO sociologie, demografie, AP městské, oblastní a dopravní plánování a AQ bezpečnost a ochrana zdraví, člověk-stroj ačkoliv sem patří taky, jsou považovány za dostatečně exaktní.

Pojem jurisprudence tradičně označoval znalost práva, jeho filozofie nebo činnost právníků. Toto pojetí bylo založeno na druhé větě slavných Justiniánových Institutiones": "Iurisprudentia est divinarum atque humanarum rerum notitia, justi atque injusti scientia." Jurisprudence v zásadě může být:

• analytická – právo zkoumá nezávisle na hodnotících měřítkách (jako jsou morálka a náboženství), nebo
• kritická – zaujímající k právu hodnotící stanovisko.

Systém právní vědy je poměrně široký, spadá pod něj řada podoborů, které se často růzvíjejí relativně autonomně. Jeho dělení může být různé, kupříkladu Aleš Gerloch uvádí tyto podobory:

• právní filozofie
• teorie práva
• právní dogmatika
• právní sociologie
• právní psychologie
• právní politika
• teorie tvorby práva
• právní logika
• právní etnografie
• právní informatika
• právní komparistika
• právní historiografie

Vizte též

• Časopis
• Blog

Externí odkazy

• Tomáš Sobek: právní myšlení