Podnik zahraničního obchodu

(Přesměrováno z PZO)
Přejít na: navigace, hledání

Podnik zahraničního obchodu (PZO, slangově pézetka, vzácně též výsadka; rusky внешнеэкономическое объединение, В/О nebo ВО) byla speciální forma kommunistického hospodářského práva, určená pro zprostředkování obchodů s cizinou, především kapitalistickou.

Zřizovat takové podniky umožnil ministerstvu zahraničního obchodu brzo po Únoru zákon č. 119/1948 Sb., o státní organisaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství (dále též ZSOZO; §2, § 8 a dále)[1], který obor de facto znárodnil a zavedl státní monopol na zahraniční obchod, přísně regulovaný a udílený pro určitý typ zboží vždy výsadně jediné organizaci. Postupem doby se však toto omezení poněkud rozvolnilo, cf. zejména situaci kolem JZD Slušovice v 80. letech.[2]

PZO vznikaly přeměnou a. s., rozdělením stávajícího podniku nebo zcela nově (§ 8[1] implicitně umožňoval i formu s. r. o. a další tehdy existující, ty však nebyly v praxi použity). Od PZO je třeba lišit akciové společnosti podle pozdějšího zákona č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech (který zrušil úpravu ještě rakousko-uherským obchodním zákonem a zavedl státní povolení a státní dozor);[3] jeho § 17 mu ovšem akciové společnosti zřízené mezitím pro zahraniční obchod podle ZSOZO rovněž podřídil (pouze v tom, že již nemusely žádat o státní povolení, bez nějž stávajícím a. s. hrozilo zrušení). Faktický rozdíl v pravidlech pro jejich činnost byl minimální; vlna transformací a. s., založených těsně po Únoru nebo ještě před ním, na PZO v říjnu 1953 patrně souvisela se snahou vymýtit rudimenty starého uspořádání, v centrálně řízeném hospodářství postrádající smysl (potřeba naplňovat četné statutární orgány, formálně konat valné hromady apod.). Naopak od podzimu 1989 byla řada oborových PZO transformována (sloučením) do nově založených a. s. v rámci přestavbového „zpružnění hospodářských mechanismů“; viz např. Jablonex níže; u Centrotexu ap. k tomu došlo dokonce už k lednu 1968. Sám ZSOZO byl „s výjimkou ustanovení o znárodnění“ zrušen širším rekodifikačním zákonem o hospodářských stycích se zahraničím č. 42/1980 Sb. (Podniky zahraničního obchodu upravovala bez podstatných změn část II, hlava 2, oddíl 4.)[4]

V původním ZSOZO se překvapivě žádný speciální termín pro nově zřizované podniky nevyskytuje (nejblíže k tomu má nadpis oddílu III. Právní poměry podniků pro provozování zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství).[5] V praxi se však rychle vytvořil, snad i analogií podle resortního ministerstva zahraničního obchodu (MZO); v jeho vyhláškách se opakuje dubletní formulace „zřizuje se [resp. XYZ se přeměňuje na] podnik pro zahraniční obchod, jehož název zní: XYZ, podnik zahraničního obchodu“. Vyhl. MZO č. 147/1965 Sb. sjednotila název hlavních resortních PZO na „XYZ, podnik zahraničního obchodu“;[6] předtím zahrnovaly ještě přídomek „pro …“ s vymezením oboru činnosti, často neúnosně zdlouhavým.[7] Názvy se už od transformačních vyhlášek z 50. let psaly zásadně verzálkami, což ale mohlo být míněno jen jako zvýraznění a v praxi včetně obchodního rejstříku a tohoto hesla nebývalo nijak systematicky dodržováno.

Pracovat v PZO, což bylo za kommunismu jedním z nejvíce prestižních zaměstnání, bylo v českých zemích vyhrazeno pro absolventy fakulty mezinárodního obchodu VŠE a obou právnických fakult. Podniky zahraničního obchodu byly fakticky řízeny Státní bezpečností[8] a sloužily rovněž potřebám rozvědky. Zejména Omnipol proslul jako dodavatel ručních zbraní, raketových střel (RPG) a výbušnin – hlavně plastické trhaviny Semtex, která byla československou specialitou – nejrůznějším teroristickým organisacím po celém světě: Irské republikánské armádě, Frakci Rudé armády, palestinským radikálům apod. Hlavní vývozní kanál vedl od 60. do 80. let 20. století přes Rakousko.

Seznam nejdůležitějších PZO a akciových společností pro zahraniční obchod

(v abecedním pořadí; v seznamu není uvedeno několik PZO se sídlem v Bratislavě)

  1. Artia, československá akciová společnost pro dovoz a vývoz kulturních statků v Praze, zřízena opatřením ministra zahraničního obchodu z 22. prosince 1952 č. 1/53; již od října transformována vyhláškou ministra zahraničního obchodu ze dne 18. září 1953 o přeměně společnosti Artia, československé akciové společnosti pro dovoz a vývoz kulturních statků, na podnik pro zahraniční obchod č. 300/1953 Ú. l. s názvem ARTIA, podnik zahraničního obchodu pro dovoz a vývoz kulturních statků.[9]
  2. Centrotex, akciová společnost pro dovoz a vývoz čs. textilního a oděvního průmyslu, zřízena vyhláškou č. 2054/1948 Ú. l. V 60. letech působil Centrotex už jako PZO, ale vyhláškou 125/1967 Sb. byl k začátku r. 1968 sloučen s nově založenou Centrotex, akciová společnost pro zahraniční obchod[10] (od dubna 1979 již jen akciová společnost), jež 30. listopadu 1967 získala státní povolení č. j. 106388/67-17[11]
  3. Československá keramika, zřízena vyhláškou ze dne 31. 7. 1948 o zřízení Československé keramiky, vývozní a dovozní akciové společnosti, č. 2052/1948 Ú. l.,[12] vyhláškou 299/1953 Ú. l. transformována na ČESKOSLOVENSKÁ KERAMIKA, podnik zahraničního obchodu pro vývoz a dovoz keramického zboží[13]
  4. EXICO, akciová společnost pro dovoz a vývoz kožených a gumových výrobků a surovin, byla zřízena vyhláškou č. 2949/1948 Ú. l. Stejnojmenný podnik zahraničního obchodu byl vyhláškou č. 151/1965 Sb. vyčleněn z PZO Centrotex,[14] který patrně staré Exico dříve pohltil. Následně však v prosinci 1967 byla založena Exico, akciová společnost pro zahraniční obchod;[15]; převzetí PZO není v OR zapsáno, ale lze ho předpokládat.
  5. Ferromet, československé akciové společnosti pro vývoz a dovoz hutnických výrobků, vyhláškou č. 304/1953 Ú. l. přeměněna na PZO
  6. FINCOM, akciová společnost pro zahraniční obchod, zřízena státním povolením uděleným výnosem ministerstva zahraničního obchodu ze dne 11. prosince 1968, č. j. 2306/68-SM
  7. Geoprospekta, podnik zahraničního obchodu, zřízen opatřením předsedy Ústředního geologického úřadu v Praze ze dne 23. června 1967, č. j. P-10-1736/67 (zrušen 4. května 1969)
  8. Chemapol, akciová společnost pro dovoz a vývoz chemických výrobků a surovin, byla zřízena vyhláškou č. 2050/1948 Ú. l. I.; následně patrně transformována na PZO. Nová Chemapol akciová společnost pro zahraniční obchod byla založena koncem roku 1967, 20. prosince 1967 získala státní povolení MZO č. j. 106388/67-17[16] a PZO s ní byl zároveň sloučen vyhl. 127/1967 Sb.[17]
  9. Inspekta, podnik pro kontrolu zboží v zahraničním obchodě, zřízen vyhláškou č. 192/1956 Ú. l.
  10. INVESTA, podnik zahraničního obchodu, zřízen vyhláškou č. 149/1965 Sb.
  11. Jablonex, československá akciová společnosti pro vývoz jabloneckého zboží, vyhláškou č. 296/1953 Ú. l. přeměněna na PZO. Rozhodnutím ministra zahraničního obchodu č.j. 7141/62/89 ze dne 27.11.1989 Jablonex, podnik zahraničního obchodu, se sloučil dnem 27.11.1989 s JABLONEXem, akciovou společností pro zahraniční obchod; ta byla založena podle zákona č. 243/1949 Sb. o akciových společnostech na základě zakladatelské smlouvy a ustavující valné hromady, konané dne 20.listopadu 1989. Státní povolení a schválení stanov akciové společnosti bylo uděleno rozhodnutím FMZO ze dne 17.listopadu 1989 č.j. 7208/62/89. Zřízení této společnosti bylo projednáno s Městským národním výborem v Jablonci nad Nisou. [18]
  12. Koospol, akciová společnost pro zahraniční obchod, zřízena státním povolením uděleným výnosem ministerstva zahraničního obchodu ze dne 26. listopadu 1968, č. j. 2172/68-SM
  13. Kovo, akciová společnost pro dovoz a vývoz výrobků přesného strojírenství, vyhláškou č. 307/1953 Ú. l. přeměněna na PZO
  14. Ligna, akciová společnost pro vývoz a dovoz dřeva a výrobků průmyslu dřevozpracujícího, byla zřízena vyhláškou č. 3478/1948 Ú. l. I. Vyhláškou č. 302/1953 Ú. l. byla přeměněna na PZO
  15. MERKURIA, podnik zahraničního obchodu, zřízen vyhláškou č. 150/1965 Sb.
  16. Metalimex, podnik zahraničního obchodu pro dovoz a vývoz rud, kovů a pevných paliv, zřízen přeměnou Metalimex, a. s., vyhláškou č. 295/1953 Ú. l.
  17. Motokov, akciová společnost pro dovoz a vývoz vozidel a výrobků lehkého kovoprůmyslu, byla vyhláškou č. 308/1953 Ú. l. přeměněna na PZO
  18. Omnia, podnik zahraničního obchodu, zřízen vyhláškou č. 241/1959 Ú. l.
  19. Omnipol, podnik zahraničního obchodu pro vývoz a dovoz sportovních a loveckých zbraní a střeliva k nim, jakož i sportovních a civilních letadel, zřízen vyhláškou č. 69/1959 Ú. l.
  20. Polytechna, podnik zahraničního obchodu pro zprostředkování technické spolupráce, zřízen vyhláškou č. 3/1959 Ú. l.
  21. Pragoexport, zřízen vyhláškou ministra zahraničního obchodu č. 305/1953 Ú. l., o přeměně společnosti Koh-i-noor, akciové společnosti pro vývoz a dovoz výstrojního a drobného spotřebního zboží, na podnik pro zahraniční obchod, jehož název zní: PRAGOEXPORT, podnik zahraničního obchodu pro vývoz a dovoz výstrojního a drobného spotřebního zboží[19]
  22. SIMEX, podnik zahraničního obchodu, zřízen opatřením ministra zahraničního obchodu ze dne 12. prosince 1968
  23. Skloexport (Glassexport), československá akciová společnost pro vývoz skla zřízená v březnu 1949,[20] byla vyhláškou č. 301/1953 Ú. l. přeměněna na PZO
  24. Strojexport, podnik zahraničního obchodu pro vývoz strojů a strojního zařízení, byl zřízen vyhláškou č. 312/1953 Ú. l.
  25. Strojimport, podnik zahraničního obchodu pro dovoz strojů a průmyslových zařízení, byl zřízen vyhláškou č. 313/1953 Ú. l.
  26. ŠKODAEXPORT, podnik zahraničního obchodu, zřízen vyhláškou č. 148/1965 Sb.
  27. Rapid, podnik pro propagaci v zahraničním obchodě, zřízen vyhláškou č. 105/1960 Sb.
  28. TECHNOEXPORT, akciová společnost pro zahraniční obchod, zřízena státním povolením uděleným výnosem ministerstva zahraničního obchodu ze dne 17. prosince 1968, č. j. 2345/68-SM
  29. TRANSAKTA, podnik zahraničního obchodu pro zprostředkování obchodů, zřízen vyhláškou č. 53/1958 Ú. l.
  30. TUZEX, podnik zahraničního obchodu pro prodej zboží v drobném za cizí měny, zřízen vyhláškou č. 122/1957 Ú. l.
  31. Unicoop, družstevní podnik Ústředí rady družstev pro vývoz a dovoz, údaje o zřízení se nepodařilo zjistit, do podnikového rejstříku zapsán 5. ledna 1959

Vyhláška Ministerstva zahraničního obchodu, kterou se určuje, kdo uzavírá rámcové hospodářské smlouvy, č. 121/1951 Ú.l.I, obsahovala „výpočet výsadních akciových společností pro zahraniční obchod";[21] není však na webu dostupná.

Prameny a literatura

  1. ↑ 1,01,1 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-119/zneni-0
  2. ↑ Československý filmexport (nejspíše národní podnik), vzniklý na jaře 1957 z oddělení zahr. obchodu dosavadní Filmové distribuce při její transformaci v Ústřední půjčovnu filmů – viz http://is.muni.cz/th/108832/ff_m/ – a zajišťující vedle vývozu i dovoz filmů, sice nebyl zcela typický, ale jeho činnost byla organizována na základě standardního pověření ministerstva dle ZSOZO, viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1967-31 Název je někdy kapitalizován nesystematicky „Československý Filmexport“ podle jednoslovného zkrácení Filmexport, případně obvyklého pravopisu v zahraničí; tato podoba se objevuje dokonce ve výšeuvedené vyhlášce MZO, v obchodním rejstříku je však zapsáno malé f. Zřízen výnosem ministerstva školství a kultury ze dne 26. února 1957 č. 3485/57-D II/3, do OR zapsán v dubnu: spis. zn. ALVIII 820, bez IČO. https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=556179&typ=UPLNY
  3. ↑ http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1949-243/zneni-0
  4. ↑ http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1980-42/zneni-0
  5. ↑ Zřejmě nejstarší výskyt v právních databázích je spojení „podniky velkoobchodu nebo zahraničního obchodu“ v § 4 protektorátního vládního nařízení č. 14/1943 Sb., o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání, ovšem tam šlo o prostý popis oboru činnosti: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=10571&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 Nařízení stanovilo, že úřady povolí veškeré změny nebo nové živnosti, pouze pokud nebude námitek z válečně hospodářských důvodů nebo vůbec z důvodů veřejného zájmu; podniky citované výše nebo jinak „mající zvláštní význam pro hospodářské poměry“ navíc po souhlasu resortního ministerstva.
  6. ↑ https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1965-147
  7. ↑ https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1965-147
  8. ↑ http://www.mvcr.cz/policie/udv/struktur/sprava11/sprava11.html
  9. ↑ http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=27476&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 Podrobnější historie Artie jako nakladatelství http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1821 je věcně zajímavá, ale v právních detailech nepřesná
  10. ↑ http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1967-125
  11. ↑ https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=56817&typ=UPLNY
  12. ↑ text chybí: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=19250&Section=1&IdPara=1&ParaC=2
  13. ↑ http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=27475&Section=1&IdPara=1&ParaC=2
  14. ↑ http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1965-151/zneni-0
  15. ↑ https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=56825&typ=UPLNY
  16. ↑ https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=68418&typ=UPLNY
  17. ↑ http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1967-127/zneni-0
  18. ↑ Spis. značka B 1 u KS v Ústí nad Labem; IČO 00000892, do 12. ledna 1990 snad chybně 00481033. https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=203196&typ=UPLNY
  19. ↑ http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=27481&Section=1&IdPara=1&ParaC=2
  20. ↑ Oficiální název obsahoval domácí i cizojazyčnou variantu, jak tehdy bývalo časté. https://books.google.cz/books?id=wFYcAQAAMAAJ&q=glassexport
  21. ↑ S jednou tiskovou vynechávkou, viz http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=26287&Section=1&IdPara=1&ParaC=2
Citováno podle "https://iuridictum.pecina.cz/index.php?title=Podnik_zahraničního_obchodu&oldid=18474"