Imunita: Porovnání verzí
d (Robot: Automated text replacement (-== ?Vnější odkazy ?== +== {{Externí odkazy}} ==)) |
(imunita členů vlády) |
||
Řádka 4: | Řádka 4: | ||
# '''úřední''', tj. za výkon pravomoci. Musí zůstat i dnes, neboť vyplývá z podstaty věci. | # '''úřední''', tj. za výkon pravomoci. Musí zůstat i dnes, neboť vyplývá z podstaty věci. | ||
# '''neúřední''' by jako překonaná měla být v demokracii zrušena, stejně jako byla zrušena pro členy vlády či veřejné úředníky. | # '''neúřední''' by jako překonaná měla být v demokracii zrušena, stejně jako byla zrušena pro členy vlády či veřejné úředníky. | ||
+ | |||
+ | Ačkoliv ČR je proslavená hypertrofiií imunity, ministři kupodivu | ||
+ | (nad rozdíl od EU) imunitu nemají, a to ani za ministerská rozhodnutí. | ||
+ | Místo normálního trestního processu mají v normálních státech | ||
+ | ''[[impeachment]]'' – čl. 68 francouzské ústavy, čl. 96 italské ústavy (do | ||
+ | roku 1989), čl. 198 polské ústavy. Situace v ČR je dědictvím | ||
+ | Jičínského ústavy.<ref>Vladimír Mikule: Trestní odpovědnost | ||
+ | funkcionářů a úředníků. In Dušan Hendrych et al.: Správní právo. | ||
+ | Obecná část. C. H. Beck, Praha, 6. ed., p. 711 sq.</ref> | ||
+ | |||
+ | == Poznámky pod čarou == | ||
+ | <references /> | ||
== {{Externí odkazy}} == | == {{Externí odkazy}} == |
Verse z 16. 4. 2007, 07:54
Imunita neboli nedotknutelnost je processní exempce (vynětí z osobní působnosti), např. diplomatická nebo poslanecká. Česká veřejnost (včetně zkoušejících z ústavního práva) na ni kladou zbytečný důraz, ačkoliv tento institut je v moderní společnosti překonaný.
Druhy
- úřední, tj. za výkon pravomoci. Musí zůstat i dnes, neboť vyplývá z podstaty věci.
- neúřední by jako překonaná měla být v demokracii zrušena, stejně jako byla zrušena pro členy vlády či veřejné úředníky.
Ačkoliv ČR je proslavená hypertrofiií imunity, ministři kupodivu (nad rozdíl od EU) imunitu nemají, a to ani za ministerská rozhodnutí. Místo normálního trestního processu mají v normálních státech impeachment – čl. 68 francouzské ústavy, čl. 96 italské ústavy (do roku 1989), čl. 198 polské ústavy. Situace v ČR je dědictvím Jičínského ústavy.[1]
Poznámky pod čarou
- ↑ Vladimír Mikule: Trestní odpovědnost funkcionářů a úředníků. In Dušan Hendrych et al.: Správní právo. Obecná část. C. H. Beck, Praha, 6. ed., p. 711 sq.