Dětská pornografie: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (robot přidal: pt:Pornografia infantil)
d (odkaz na pornografii)
 
(Není zobrazeno 25 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Dětská pornografie''' je druhem [[pornografie]] v níž vystupují děti jako sexuální objekt. Stát od státu se definice dětské pornografie liší, ale bývá chápána jako [[trestný čin]].
+
'''Dětská pornografie''' je druhem [[pornografie]], v níž jsou zobrazeny dítě či děti jako sexuální aktéři nebo objekty.  
  
{{sexuální pahýl}}
+
Definice pornografie ani dětské pornografie není obecně ustálená ani jednotná a obvykle se přizpůsobuje represivním potřebám státu. Obvykle se za dětskou pornografii považuje:
 +
*zobrazení soulože, masturbace nebo podobných aktivit, jichž se účastní dítě nebo děti
 +
*zobrazení dětských genitálií nebo dětské nahoty pořízené nebo používané za účelem sexuálního vzrušení nebo uspokojení
  
[[Kategorie:Pornografie]]
+
Definice obvykle zahrnuje nejen vizuální díla (fotografie, kresby, filmy, sochy), ale i literární nebo zvuková (fantazijní povídky, záznam dětského hlasu apod.).
[[Kategorie:Dětství]]
 
  
 +
== Právní regulace==
 +
Restrikce nakládání s pornografickými díly zobrazujícími děti se většinou opírá o tyto mezinárodní smlouvy:
 +
 +
* ''Úmluva o tom, kterak potírati rozšiřování necudných publikací'' (1910) – vyhlášena pod č. 116/1912 [[Říšský zákoník|Ř. z.]]
 +
* ''Úmluva o potlačování obchodu s necudnými publikacemi a jich rozšiřování'' (1923) – vyhlášena pod č. 96/1927 [[Sb.]]
 +
* Čl. 34 ''[[Úmluva o právech dítěte|Úmluvy o právech dítěte]]'' (1989) – vyhlášena pod č. 104/1991 [[Sb.]]
 +
* ''Úmluva o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce'' (Úmluva [[Mezinárodní organizace práce|MOP]] č. 182) (1999) – vyhlášena pod č. 90/2002 [[Sbírka mezinárodních smluv|Sb. m. s.]]
 +
 +
Rámcové rozhodnutí [[Rada Evropské unie|Rady Evropské unie]] č. 2004/68/SVV [http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004F0068:CS:NOT] ze dne 22. prosince 2003, o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii, v čl. 3 odst. 1 nařizuje členským státům přijmout opatření proti nakládání s dětskou pornografií, včetně jejího držení. Pro některé formy, při nichž nedošlo ke zneužití, však připouští výjimky.
 +
 +
Český [[trestní zákon]] (140/1961 [[Sb.]] v platném znění, § 205, Ohrožování mravnosti) označuje za trestný čin, pokud někdo uvádí do oběhu, rozšiřuje, činí veřejně přístupnými, vyrábí, dováží, prováží nebo vyváží, anebo za tím účelem přechovává pornografická díla písemná, nosiče zvuku nebo obrazu, zobrazení nebo jiné předměty ohrožující mravnost, která zobrazují dítě. Zákon stanoví trest odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitý trest nebo propadnutí věci.
 +
 +
V České republice narozdíl od mnoha okolních států není trestné držení pornografických děl pro vlastní potřebu (pokud tím nedochází k podílnictví na výrobě, šíření apod.). V návrzích nového trestního zákona (např. vládní návrh z 21. července 2004, zamítnutý v [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovně]] 21. března 2006, který byl dílem kolektivu pod vedením [[Pavel Šámal|Pavla Šámala]]) byl navrhován trest odnětí svobody za pouhé držení těchto děl až tři roky odnětí svobody, což podporovali například někteří představitelé nadace Naše dítě. Naopak například sexuolog a dlouholetý přednosta pražského Sexuologického ústavu Jaroslav Zvěřina ([http://www.zverina.cz/new/index.php?offset=2&lang=cz&artid=46 diskuse, 3. února 2005]) je vůči trestnosti pouhého držení pro vlastní potřebu kritický.
 +
 +
Vláda se rovněž svým návrhem nového trestního zákona na podnět Rámcového rozhodnutí EU pokusila rozšířit restrikci i na zobrazení osob starších 18 let, pokud jako děti vypadají.
 +
 +
Jan Chmelík a kol. (2003) uvádí, že v anglosaském právu jsou před pornografickým zobrazováním obvykle chráněny děti mladší 18 let, přičemž za pornografické je považováno takové zobrazení nahého dítěte, které z hlediska postoje nebo úhlu záběru je možné hodnotit jako necudné, obscénní nebo jinak neslušné. Nizozemsko umožňuje dobrovolné sexuální kontakty od 12 let, zatímco v pornografických dílech mohou figurovat osoby starší 16 let. Švédská a norská definice za dětskou pornografii považuje znázorňování sexuálních úkonů na osobách, jejichž tělesný vývoj ještě není nebo se nezdá být ukončen.
 +
 +
== Sporné otázky restrikce ==
 +
=== Virtuální a fantazijní díla ===
 +
Základním důvodem restrikce dětské pornografie je, že v mnoha případech vzniká vykořisťováním nebo [[pohlavní zneužívání|pohlavním zneužíváním]] dětí. K právním a politickým sporům dochází zejména ve vztahu k těm pornografickým dílům, která zneužíváním nevznikla, například literárním, kresleným nebo animovaným, včetně počítačové animace.
 +
 +
Například Nejvyšší soud USA 16. dubna 2002 (Ashcroft versus Free Speech Coalition) rozhodl [http://caselaw.lp.findlaw.com/cgi-bin/getcase.pl?court=US&navby=case&vol=000&invol=00-795], že omezování takovýchto děl je v rozporu se svobodou projevu zaručenou prvním dodatkem ústavy. Zrušil tak předchozí rozsudky podle ''Child Pornography Prevention Act'' (Zákona o prevenci dětské pornografie) z roku 1996.
 +
 +
V Japonsku jsou běžně dostupné, legálně šiřitelné a společensky tolerované i pornograficky (hentai) zaměřené komiksy a obrázky ve stylu manga zobrazující i děti (shotacon je označení pro mangy zobrazující chlapce, lolicon pro mangy zobrazující dívky).
 +
 +
Rámcové rozhodnutí Rady EU požaduje restrikce i vůči dílům zobrazujícím dospělou osobu „se vzhledem dítěte“ nebo „realistické zobrazení neexistujícího dítěte“. Zákony některých zemí virtuální pornografii od reálné vůbec nerozlišují.
 +
 +
=== Subjektivní hodnocení díla ===
 +
V praxi často dochází k tomu, že otázka, zda [[dílo]] je pornografické, není posuzována objektivně z povahy díla, ale ze způsobu jeho užívání nebo důvodů jeho držení. Někdy tedy bývá jako pornografické hodnoceno dílo, které je schopné u některých osob vyvolat pohlavní vzrušení, přestože například nebylo za tímto účelem vytvořeno nebo ani nemá formální rysy pornografického díla (může zobrazovat i nepornografickou nahotu nebo i zčásti oblečené děti). V praxi tak dochází k tomu, že osoba, která je pedofilně zaměřená nebo které je takové zaměření v rámci trestního řízení přiřknuto, může být trestána za takové jednání, které by u jiné osoby za trestné považováno nebylo, případně je de facto trestána nikoliv za své jednání ani za újmu způsobenou jiné osobě, ale za své vrozené zaměření.
 +
 +
=== Věk ===
 +
V některých evropských zemích je např. legální natáčet pornografické filmy, ve kterých se objevují 16letí, zatímco v jiných státech se totéž považuje za ilegální dětskou pornografii. Rámcové rozhodnutí Evropské unie se snaží udržet hranici chráněnosti na 18 letech, avšak přesto uvádí některé výjimky.
 +
 +
Paradoxem českého právního řádu je, že osoby starší 15 let se sice nedopouštějí trestného ani zakázaného jednání sexuálními aktivitami, ale dopustily by se trestného činu, pokud by se přitom vyfotografovaly nebo si zážitky zapsaly do deníčku.
 +
 +
=== Kdo je poškozená osoba? ===
 +
Právní restrikce mají tu slabinu, že neberou ohled na skutečnou vůli osob, které mají chránit. Nepřiznávají osobám mladším 18 let právo rozhodovat o tom, zda chtějí být pornograficky zobrazeny, a dokonce ani právo, aby se samy zobrazily způsobem, který by mohl být označen za pornografický. Zajímavou otázkou je, zda [[zletilý]] má právo povolit nebo umožnit pornografické využití díla, kde je sám zobrazena jako [[dítě]] a které původně nebyly pořízeny jako pornografické.
 +
 +
Kromě ochrany dětí a mladých lidí před skutečným zneužíváním se tak v restrikcích uplatňují také ideologicky podmíněné zásadně podezíravé stanovisko vůči tělesnosti a sexualitě a představa dětské asexuálnosti a spory, které vyplývají z generačních, kulturních a sociálních rozdílů ve společnosti.
 +
 +
=== Efektivita a kontraproduktivita restrikcí ===
 +
Ze strany příznivců zpřísněných restrikcí bývá uplatňován argument, že trestností držení dětské pornografie bude omezeno komerční zneužívání dětí, protože výrobcům této pornografie se ztíží odbyt a zúží trh. Někdy se rovněž v argumentaci objevuje i představa, že pedofilie vzniká (šíří se) prohlížením dětské pornografie nebo že trestnost držení umožní odstranit ze společnosti a zneškodnit pedofilně orientované osoby ještě dříve, než někomu skutečně způsobí faktickou újmu.
 +
 +
Ze sociologického a ekonomického hlediska bývá namítáno, že restrikce může zvýšit tržní cenu zakázané pornografie a tak zvýšit zisky z její výroby, čímž může podpořit ty nejhorší formy komerčního zneužívání a vykořisťování a učinit tuto činnost atraktivní pro aktéry špičkového [[organizovaný zločin|organizovaného zločinu]] mafiózního typu. Tolerance vůči držení a bezplatnému šíření již existujících děl nebo jejich nekomerční výrobě za konsensuálních podmínek naopak může ceny a poptávku po ilegálně a komerčně vyráběných pornografických dílech výrazně snížit.
 +
 +
Někteří sexuologové zastávají názor, že „používání“ dětské pornografie nejen že pedofilii nezpůsobuje, ale naopak může pozitivně ovlivnit socializaci a psychické zdraví pedofilně disponovaných lidí a tak snížit riziko, že sami sobě nebo nějakému dítěti ublíží. K podobným názorům se přiklání i liberálnější část veřejnosti.
 +
 +
=== Záminka k mocenské kontrole ===
 +
Vzhledem k tomu, že zejména v anglickém a americkém prostředí je v obecném povědomí pojem pedofilie úzce spjat s pohlavním zneužíváním dětí, dětskou pornografií a podobnými jevy a boj proti skutečným či domnělým pedofilům či zneuživatelům dětí má širokou veřejnou podporu, často jsou politicky úspěšná represivní opatření, která by u mnohých i závažných zločinů jiného druhu nebylo možné uplatnit. Bojem proti dětské pornografii, podobně jako bojem proti terorismu, se často zaštiťuje snaha mocenských orgánů podrobit plné kontrole počítačovou síť a komunikaci na ní, telefonickou komunikaci, provádění domovních prohlídek a preventivní kriminalizace osob, které fakticky nikomu újmu nezpůsobily.
 +
 +
Zejména v USA, Kanadě, Velké Británii a části západní Evropy se objevují obavy, že uplatnění těchto mocenských principů a technologií do dalších oblastí života naruší úctu státní moci k základním právům a svobodám lidí. Řidčeji se objevuje námitka, že i současný stav slouží více honu na nekriminální pedofily a narušování jejich práv, nežli skutečné ochraně dětí, případně že boj proti dětské pornografii je pro některé mocenské subjekty a činitele pouhou záminkou k omezení svobod sloužícímu jiným účelům.
 +
 +
== Reference a odkazy ==
 +
* Jan Chmelík a kolektiv: ''Mravnost, pornografie a mravnostní kriminalita'', Portál, Praha, 2003, ISBN 80-7178-739-6
 +
* Petr Weiss a kolektiv: ''Sexuální zneužívání dětí'', Grada Publishing, Praha, 2005, ISBN 80-247-0929-5
 +
* Trestní zákon, č. 140/1961 [[Sb.]] v platném znění
 +
* [http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=744 Vládní návrh trestního zákona] (2004, zamítnut 2006)
 +
* Jan Vaca, Petra Sasínová, Lukáš Dolanský: [http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A040512_214747_domaci_pol ''Stát vyhlásil válku pedofilům''] (MF Dnes, 13. května 2004)
 +
* Radka Chromovská: ''Velká kauza – Dětská pornografie'' (MF plus, 18.3.2005, str. 34)
 +
* [http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004F0068:CS:NOT Rámcové rozhodnutí Rady EU č. 2004/68/SVV, o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii] ze dne 22. prosince 2003
 +
 +
{{Wikipedie|Dětská_pornografie|[[:cs:User:ŠJů|ŠJů]]}}
 +
 +
[[Kategorie:Trestní právo]]
 +
 +
[[cs:Dětská pornografie]]
 
[[da:Børneporno]]
 
[[da:Børneporno]]
 
[[de:Kinderpornografie]]
 
[[de:Kinderpornografie]]

Aktuální verse z 6. 8. 2007, 21:52

Dětská pornografie je druhem pornografie, v níž jsou zobrazeny dítě či děti jako sexuální aktéři nebo objekty.

Definice pornografie ani dětské pornografie není obecně ustálená ani jednotná a obvykle se přizpůsobuje represivním potřebám státu. Obvykle se za dětskou pornografii považuje:

  • zobrazení soulože, masturbace nebo podobných aktivit, jichž se účastní dítě nebo děti
  • zobrazení dětských genitálií nebo dětské nahoty pořízené nebo používané za účelem sexuálního vzrušení nebo uspokojení

Definice obvykle zahrnuje nejen vizuální díla (fotografie, kresby, filmy, sochy), ale i literární nebo zvuková (fantazijní povídky, záznam dětského hlasu apod.).

Právní regulace

Restrikce nakládání s pornografickými díly zobrazujícími děti se většinou opírá o tyto mezinárodní smlouvy:

  • Úmluva o tom, kterak potírati rozšiřování necudných publikací (1910) – vyhlášena pod č. 116/1912 Ř. z.
  • Úmluva o potlačování obchodu s necudnými publikacemi a jich rozšiřování (1923) – vyhlášena pod č. 96/1927 Sb.
  • Čl. 34 Úmluvy o právech dítěte (1989) – vyhlášena pod č. 104/1991 Sb.
  • Úmluva o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce (Úmluva MOP č. 182) (1999) – vyhlášena pod č. 90/2002 Sb. m. s.

Rámcové rozhodnutí Rady Evropské unie č. 2004/68/SVV [1] ze dne 22. prosince 2003, o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii, v čl. 3 odst. 1 nařizuje členským státům přijmout opatření proti nakládání s dětskou pornografií, včetně jejího držení. Pro některé formy, při nichž nedošlo ke zneužití, však připouští výjimky.

Český trestní zákon (140/1961 Sb. v platném znění, § 205, Ohrožování mravnosti) označuje za trestný čin, pokud někdo uvádí do oběhu, rozšiřuje, činí veřejně přístupnými, vyrábí, dováží, prováží nebo vyváží, anebo za tím účelem přechovává pornografická díla písemná, nosiče zvuku nebo obrazu, zobrazení nebo jiné předměty ohrožující mravnost, která zobrazují dítě. Zákon stanoví trest odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitý trest nebo propadnutí věci.

V České republice narozdíl od mnoha okolních států není trestné držení pornografických děl pro vlastní potřebu (pokud tím nedochází k podílnictví na výrobě, šíření apod.). V návrzích nového trestního zákona (např. vládní návrh z 21. července 2004, zamítnutý v Poslanecké sněmovně 21. března 2006, který byl dílem kolektivu pod vedením Pavla Šámala) byl navrhován trest odnětí svobody za pouhé držení těchto děl až tři roky odnětí svobody, což podporovali například někteří představitelé nadace Naše dítě. Naopak například sexuolog a dlouholetý přednosta pražského Sexuologického ústavu Jaroslav Zvěřina (diskuse, 3. února 2005) je vůči trestnosti pouhého držení pro vlastní potřebu kritický.

Vláda se rovněž svým návrhem nového trestního zákona na podnět Rámcového rozhodnutí EU pokusila rozšířit restrikci i na zobrazení osob starších 18 let, pokud jako děti vypadají.

Jan Chmelík a kol. (2003) uvádí, že v anglosaském právu jsou před pornografickým zobrazováním obvykle chráněny děti mladší 18 let, přičemž za pornografické je považováno takové zobrazení nahého dítěte, které z hlediska postoje nebo úhlu záběru je možné hodnotit jako necudné, obscénní nebo jinak neslušné. Nizozemsko umožňuje dobrovolné sexuální kontakty od 12 let, zatímco v pornografických dílech mohou figurovat osoby starší 16 let. Švédská a norská definice za dětskou pornografii považuje znázorňování sexuálních úkonů na osobách, jejichž tělesný vývoj ještě není nebo se nezdá být ukončen.

Sporné otázky restrikce

Virtuální a fantazijní díla

Základním důvodem restrikce dětské pornografie je, že v mnoha případech vzniká vykořisťováním nebo pohlavním zneužíváním dětí. K právním a politickým sporům dochází zejména ve vztahu k těm pornografickým dílům, která zneužíváním nevznikla, například literárním, kresleným nebo animovaným, včetně počítačové animace.

Například Nejvyšší soud USA 16. dubna 2002 (Ashcroft versus Free Speech Coalition) rozhodl [2], že omezování takovýchto děl je v rozporu se svobodou projevu zaručenou prvním dodatkem ústavy. Zrušil tak předchozí rozsudky podle Child Pornography Prevention Act (Zákona o prevenci dětské pornografie) z roku 1996.

V Japonsku jsou běžně dostupné, legálně šiřitelné a společensky tolerované i pornograficky (hentai) zaměřené komiksy a obrázky ve stylu manga zobrazující i děti (shotacon je označení pro mangy zobrazující chlapce, lolicon pro mangy zobrazující dívky).

Rámcové rozhodnutí Rady EU požaduje restrikce i vůči dílům zobrazujícím dospělou osobu „se vzhledem dítěte“ nebo „realistické zobrazení neexistujícího dítěte“. Zákony některých zemí virtuální pornografii od reálné vůbec nerozlišují.

Subjektivní hodnocení díla

V praxi často dochází k tomu, že otázka, zda dílo je pornografické, není posuzována objektivně z povahy díla, ale ze způsobu jeho užívání nebo důvodů jeho držení. Někdy tedy bývá jako pornografické hodnoceno dílo, které je schopné u některých osob vyvolat pohlavní vzrušení, přestože například nebylo za tímto účelem vytvořeno nebo ani nemá formální rysy pornografického díla (může zobrazovat i nepornografickou nahotu nebo i zčásti oblečené děti). V praxi tak dochází k tomu, že osoba, která je pedofilně zaměřená nebo které je takové zaměření v rámci trestního řízení přiřknuto, může být trestána za takové jednání, které by u jiné osoby za trestné považováno nebylo, případně je de facto trestána nikoliv za své jednání ani za újmu způsobenou jiné osobě, ale za své vrozené zaměření.

Věk

V některých evropských zemích je např. legální natáčet pornografické filmy, ve kterých se objevují 16letí, zatímco v jiných státech se totéž považuje za ilegální dětskou pornografii. Rámcové rozhodnutí Evropské unie se snaží udržet hranici chráněnosti na 18 letech, avšak přesto uvádí některé výjimky.

Paradoxem českého právního řádu je, že osoby starší 15 let se sice nedopouštějí trestného ani zakázaného jednání sexuálními aktivitami, ale dopustily by se trestného činu, pokud by se přitom vyfotografovaly nebo si zážitky zapsaly do deníčku.

Kdo je poškozená osoba?

Právní restrikce mají tu slabinu, že neberou ohled na skutečnou vůli osob, které mají chránit. Nepřiznávají osobám mladším 18 let právo rozhodovat o tom, zda chtějí být pornograficky zobrazeny, a dokonce ani právo, aby se samy zobrazily způsobem, který by mohl být označen za pornografický. Zajímavou otázkou je, zda zletilý má právo povolit nebo umožnit pornografické využití díla, kde je sám zobrazena jako dítě a které původně nebyly pořízeny jako pornografické.

Kromě ochrany dětí a mladých lidí před skutečným zneužíváním se tak v restrikcích uplatňují také ideologicky podmíněné zásadně podezíravé stanovisko vůči tělesnosti a sexualitě a představa dětské asexuálnosti a spory, které vyplývají z generačních, kulturních a sociálních rozdílů ve společnosti.

Efektivita a kontraproduktivita restrikcí

Ze strany příznivců zpřísněných restrikcí bývá uplatňován argument, že trestností držení dětské pornografie bude omezeno komerční zneužívání dětí, protože výrobcům této pornografie se ztíží odbyt a zúží trh. Někdy se rovněž v argumentaci objevuje i představa, že pedofilie vzniká (šíří se) prohlížením dětské pornografie nebo že trestnost držení umožní odstranit ze společnosti a zneškodnit pedofilně orientované osoby ještě dříve, než někomu skutečně způsobí faktickou újmu.

Ze sociologického a ekonomického hlediska bývá namítáno, že restrikce může zvýšit tržní cenu zakázané pornografie a tak zvýšit zisky z její výroby, čímž může podpořit ty nejhorší formy komerčního zneužívání a vykořisťování a učinit tuto činnost atraktivní pro aktéry špičkového organizovaného zločinu mafiózního typu. Tolerance vůči držení a bezplatnému šíření již existujících děl nebo jejich nekomerční výrobě za konsensuálních podmínek naopak může ceny a poptávku po ilegálně a komerčně vyráběných pornografických dílech výrazně snížit.

Někteří sexuologové zastávají názor, že „používání“ dětské pornografie nejen že pedofilii nezpůsobuje, ale naopak může pozitivně ovlivnit socializaci a psychické zdraví pedofilně disponovaných lidí a tak snížit riziko, že sami sobě nebo nějakému dítěti ublíží. K podobným názorům se přiklání i liberálnější část veřejnosti.

Záminka k mocenské kontrole

Vzhledem k tomu, že zejména v anglickém a americkém prostředí je v obecném povědomí pojem pedofilie úzce spjat s pohlavním zneužíváním dětí, dětskou pornografií a podobnými jevy a boj proti skutečným či domnělým pedofilům či zneuživatelům dětí má širokou veřejnou podporu, často jsou politicky úspěšná represivní opatření, která by u mnohých i závažných zločinů jiného druhu nebylo možné uplatnit. Bojem proti dětské pornografii, podobně jako bojem proti terorismu, se často zaštiťuje snaha mocenských orgánů podrobit plné kontrole počítačovou síť a komunikaci na ní, telefonickou komunikaci, provádění domovních prohlídek a preventivní kriminalizace osob, které fakticky nikomu újmu nezpůsobily.

Zejména v USA, Kanadě, Velké Británii a části západní Evropy se objevují obavy, že uplatnění těchto mocenských principů a technologií do dalších oblastí života naruší úctu státní moci k základním právům a svobodám lidí. Řidčeji se objevuje námitka, že i současný stav slouží více honu na nekriminální pedofily a narušování jejich práv, nežli skutečné ochraně dětí, případně že boj proti dětské pornografii je pro některé mocenské subjekty a činitele pouhou záminkou k omezení svobod sloužícímu jiným účelům.

Reference a odkazy

Wiki-icon.pngTento článek je založen na materiálu získaném podle licence GFDL z české verse původní wikipedie.
Jeho autorem je ŠJů.