Statutární město: Porovnání verzí
(# ''Bílsko'' – od roku 1920 součást Polska) |
(Na Slovensku, Slovinsku a Itálii jsou statutárními všechna města. V jejich čele stojí primátor (Slovensko), župan (Slovinsko) a syndik (Itálie).) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
V ČR žádný městský statut v pravém slova smyslu není; jedinou výjimkou je Praha, která ho však má vydaný ve formě [[zákon]]a. Jediným rozdíl statutárních měst od ostatních tak zůstává to, že místo starosty mají primátora a místo městského úřadu magistrát. | V ČR žádný městský statut v pravém slova smyslu není; jedinou výjimkou je Praha, která ho však má vydaný ve formě [[zákon]]a. Jediným rozdíl statutárních měst od ostatních tak zůstává to, že místo starosty mají primátora a místo městského úřadu magistrát. | ||
| + | |||
| + | Na Slovensku, Slovinsku a Itálii jsou statutárními všechna města. V jejich čele stojí primátor (Slovensko), župan (Slovinsko) a syndik (Itálie). | ||
== Seznam statutárních měst v ČR == | == Seznam statutárních měst v ČR == | ||
| Řádka 8: | Řádka 10: | ||
# Plzeň – od roku 1945; územně členěné na městské obvody | # Plzeň – od roku 1945; územně členěné na městské obvody | ||
# Ostrava – od roku 1945; územně členěné na městské obvody | # Ostrava – od roku 1945; územně členěné na městské obvody | ||
| − | # Liberec – do | + | # Liberec – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět; územně členěné na městské obvody |
| − | # Olomouc – do | + | # Olomouc – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět |
| − | # Opava – do | + | # Opava – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět; územně členěné na městské části |
# České Budějovice – od 24. listopadu 1990 | # České Budějovice – od 24. listopadu 1990 | ||
# Karlovy Vary – od 24. listopadu 1990 | # Karlovy Vary – od 24. listopadu 1990 | ||
Aktuální verse z 30. 10. 2007, 16:02
Statutární město je město, které má právo na posílenou samosprávu, tj. na větší či menší opt-out z obecního zřízení.
V ČR žádný městský statut v pravém slova smyslu není; jedinou výjimkou je Praha, která ho však má vydaný ve formě zákona. Jediným rozdíl statutárních měst od ostatních tak zůstává to, že místo starosty mají primátora a místo městského úřadu magistrát.
Na Slovensku, Slovinsku a Itálii jsou statutárními všechna města. V jejich čele stojí primátor (Slovensko), župan (Slovinsko) a syndik (Itálie).
Seznam statutárních měst v ČR
- Praha – územně členěné na městské části
- Brno – územně členěné na městské části
- Plzeň – od roku 1945; územně členěné na městské obvody
- Ostrava – od roku 1945; územně členěné na městské obvody
- Liberec – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět; územně členěné na městské obvody
- Olomouc – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět
- Opava – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět; územně členěné na městské části
- České Budějovice – od 24. listopadu 1990
- Karlovy Vary – od 24. listopadu 1990
- Ústí nad Labem – od 24. listopadu 1990; územně členěné na městské obvody
- Hradec Králové – od 24. listopadu 1990
- Pardubice – od 24. listopadu 1990; územně členěné na městské obvody
- Zlín – od 24. listopadu 1990
- Havířov – od 24. listopadu 1990
- Jihlava – do 30. listopadu 1928, od 12. listopadu 2000 opět
- Kladno – od 12. listopadu 2000
- Most – od 12. listopadu 2000
- Teplice – od 1. ledna 2003
- Karviná – od 1. ledna 2003
- Mladá Boleslav – od 1. ledna 2003
- Frýdek-Místek – do 30. listopadu 1928, od 1. července 2006 opět
- Přerov – od 1. července 2006
- Chomutov – od 1. července 2006
- Děčín – od 1. července 2006
- Třebíč – návrh
- Kroměříž – do 30. listopadu 1928
- Uherské Hradiště – do 30. listopadu 1928
- Znojmo – do 30. listopadu 1928
- Bílsko – od roku 1920 součást Polska
V letech 1948–1967 statutární města nebyla.
