Právní domněnka: Porovnání verzí
d (Robot: Automated text replacement (-{{Viztéž}} +== {{Interní odkazy}} ==)) |
(* od nepaměti) |
||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
* [[právní fikce]] | * [[právní fikce]] | ||
| + | * [[od nepaměti]] | ||
[[Kategorie:Základní pojmy]] | [[Kategorie:Základní pojmy]] | ||
Verse z 10. 2. 2008, 14:06
Právní domněnka je konstrukce užívaná v právu, jíž se za určitých okolností v zájmu právní jistoty presumuje (předpokládá) právní skutečnost, o níž není jisto, zda nastala.
Rozlišuje se domněnka vyvratitelná, u níž lze prokázat, že presumovaná skutečnost nestala, popř. nenastala, a pak právní domněnka prokázané skutečnosti ustoupí, a domněnka nevyvratitelná, kde je presumpce kategorická a ani v případě, že by se později ukázala nesprávnou, nelze ji zvrátit – stává se právní fikcí.
Vyvratitelnou právní domněnkou je např. presumce, že manžel matky dítěte, které se narodilo během jejich manželství nebo do 300 dnů od jeho zániku, je jeho otcem.
Nevyvratitelné domněnky jsou v právu vzácnější. Příkladem je domněnka, že zmocnitel schválil jednání zmocněnce, kterým zmocněnec překročil rozsah udělené plné moci, pokud osobu, se kterou zmocněnec jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl, o svém nesouhlasu s takovým jednáním nevyrozumí (presumuje se tzv. ratihabice).
