Přirozené právo: Porovnání verzí
(Předními dnešními iusnaturalisty jsou katholíci Germain Grisez (* 1929), John Finnis (* 1940), Robert P. George (* 1955) a Joseph Boyle.) |
(Jedním z otců dnešního přirozeného práva byl Lon L. Fuller (1902–1978). == {{Externí odkazy}} ==) |
||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Kritiky bývá namítáno, že žádné přirozené právo neexistuje a jedná se pouze o metafysickou spekulaci. I kdyby však existovalo, nelze jej z hlediska lidských možností nikterak rozpoznat. Rozhodování podle přirozeného práva pak není ničím jiným než rozhodováním podle soudcových osobních či nadosobních sympatií k určitému výsledku sporu. | Kritiky bývá namítáno, že žádné přirozené právo neexistuje a jedná se pouze o metafysickou spekulaci. I kdyby však existovalo, nelze jej z hlediska lidských možností nikterak rozpoznat. Rozhodování podle přirozeného práva pak není ničím jiným než rozhodováním podle soudcových osobních či nadosobních sympatií k určitému výsledku sporu. | ||
| − | + | Jedním z otců dnešního přirozeného práva byl Lon L. Fuller (1902–1978). Jeho pokračovateli a předními dnešními iusnaturalisty jsou katholíci Germain Grisez (* 1929), John Finnis (* 1940), Robert P. George (* 1955) a Joseph Boyle. | |
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
* [[positivní právo]] | * [[positivní právo]] | ||
* [[právo]] | * [[právo]] | ||
| + | |||
| + | == {{Externí odkazy}} == | ||
| + | * Thomas W. Strahan: ''[http://www.uffl.org/vol11/strahan11.pdf The Natural Law Philosophy of Lon L. Fuller in contrast to Roe v. Wade and Its Progeny]'' (PDF) | ||
| + | * [http://www.iep.utm.edu/n/natlaw.htm Natural Law] | ||
[[Kategorie:Základní pojmy]] | [[Kategorie:Základní pojmy]] | ||
Verse z 19. 4. 2008, 12:34
Přirozené právo je doktrína, která tvrdí, že jsou zde od přirozenosti dané právní principy, které platné právo nesmí pominout, má-li zůstat právem, nikoliv pouhým legalisovaným bezprávím. Jejím opakem je positivní právo.
Jusnaturalisté vytýkají juspositivistům přílišný formalismus a upozorňují, že ne všechny reálné životní situace lze přiměřeně podřadit pod psanou právní normu: často se vyskytují situace, kdy prostá subsumpce vede k závěru, jenž je evidentně v nesouladu s požadavkem spravedlnosti. Typickým příkladem byla situace při hlasování o důvěře vládě.[1] Jusnaturalistický pohled na právo ovšem klade mnohem vyšší nároky na soudce, kteří musí být schopni posoudit právní otázku nejen z hlediska platného práva, ale i z pohledu, co je a co není v dané situaci spravedlivé. Odvolávání se na přirozené právo bývá časté v časech revolučních změn, kdy právní řad minulého režimu nevyhovuje potřebám režimu nově ustanoveného.
Kritiky bývá namítáno, že žádné přirozené právo neexistuje a jedná se pouze o metafysickou spekulaci. I kdyby však existovalo, nelze jej z hlediska lidských možností nikterak rozpoznat. Rozhodování podle přirozeného práva pak není ničím jiným než rozhodováním podle soudcových osobních či nadosobních sympatií k určitému výsledku sporu.
Jedním z otců dnešního přirozeného práva byl Lon L. Fuller (1902–1978). Jeho pokračovateli a předními dnešními iusnaturalisty jsou katholíci Germain Grisez (* 1929), John Finnis (* 1940), Robert P. George (* 1955) a Joseph Boyle.
Vizte též
Další odkazy
- Thomas W. Strahan: The Natural Law Philosophy of Lon L. Fuller in contrast to Roe v. Wade and Its Progeny (PDF)
- Natural Law
