Půjčka: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Nová strana: '''Půjčka''' (fr. ''prêt'', angl. ''loan'') je souborné označení pro přenechání věci dlužníkovi na nějakou dobu (čl. 1874 CC)[http://www.easydroit.fr...)
 
d (Link)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 5: Řádka 5:
 
# '''zápůjčka''' (lat. ''mutuum'', fr. ''prêt de consommation'' nebo ''prêt'' v užším slova smyslu, něm. ''Darleihensvertrag''). Je upravena v §§ 983–1001 ABGB; v §§ 419–421 OZ 1950 byla přejmenována na půjčku, což zůstalo i v §§ 657–658 [[OZ]]. Podstatou je půjčka věci genericky určené.
 
# '''zápůjčka''' (lat. ''mutuum'', fr. ''prêt de consommation'' nebo ''prêt'' v užším slova smyslu, něm. ''Darleihensvertrag''). Je upravena v §§ 983–1001 ABGB; v §§ 419–421 OZ 1950 byla přejmenována na půjčku, což zůstalo i v §§ 657–658 [[OZ]]. Podstatou je půjčka věci genericky určené.
 
# '''výpůjčka''' (lat. ''commodatum'', fr. ''prêt à usage'' nebo dříve též ''commodat'', něm. ''Leihvertrag''). V [[angloamerické právo|angloamerickém právu]] nemá příliš význam, protože je z definice bezplatná. Při úplatnosti konvertuje na [[nájem]]. V §§ 971–982 ABGB byla označována jako "půjčka" stejně jako v §§ 410–418 OZ 1950; v §§ 659–662 OZ byla přejměnována na "výpůjčku". Podstatou je půjčka věci individuálně určené.
 
# '''výpůjčka''' (lat. ''commodatum'', fr. ''prêt à usage'' nebo dříve též ''commodat'', něm. ''Leihvertrag''). V [[angloamerické právo|angloamerickém právu]] nemá příliš význam, protože je z definice bezplatná. Při úplatnosti konvertuje na [[nájem]]. V §§ 971–982 ABGB byla označována jako "půjčka" stejně jako v §§ 410–418 OZ 1950; v §§ 659–662 OZ byla přejměnována na "výpůjčku". Podstatou je půjčka věci individuálně určené.
 +
 +
Oba typy půjčky jsou [[reálný kontrakt|reálnými kontrakty]].
 +
 +
== {{Interní odkazy}} ==
 +
* [[výprosa]]
  
 
[[Kategorie:Občanské právo]]
 
[[Kategorie:Občanské právo]]
  
 
[[fr:Prêt]]
 
[[fr:Prêt]]

Aktuální verse z 6. 12. 2009, 01:05

Půjčka (fr. prêt, angl. loan) je souborné označení pro přenechání věci dlužníkovi na nějakou dobu (čl. 1874 CC)[1][2].

Existují 2 hlavní druhy:

  1. zápůjčka (lat. mutuum, fr. prêt de consommation nebo prêt v užším slova smyslu, něm. Darleihensvertrag). Je upravena v §§ 983–1001 ABGB; v §§ 419–421 OZ 1950 byla přejmenována na půjčku, což zůstalo i v §§ 657–658 OZ. Podstatou je půjčka věci genericky určené.
  2. výpůjčka (lat. commodatum, fr. prêt à usage nebo dříve též commodat, něm. Leihvertrag). V angloamerickém právu nemá příliš význam, protože je z definice bezplatná. Při úplatnosti konvertuje na nájem. V §§ 971–982 ABGB byla označována jako "půjčka" stejně jako v §§ 410–418 OZ 1950; v §§ 659–662 OZ byla přejměnována na "výpůjčku". Podstatou je půjčka věci individuálně určené.

Oba typy půjčky jsou reálnými kontrakty.

Vizte též