Právní domněnka: Porovnání verzí
(* od nepaměti) |
(rozčlenění) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Právní domněnka''' je konstrukce užívaná v právu, jíž se za určitých okolností v zájmu [[právní jistota|právní jistoty]] presumuje (předpokládá) [[právní skutečnost]], o níž není jisto, zda nastala. | + | '''Právní domněnka''' je konstrukce užívaná v právu, jíž se za určitých okolností v zájmu [[právní jistota|právní jistoty]] presumuje (předpokládá) [[právní skutečnost]], o níž není jisto, zda nastala. Je vyjádřením skutečnosti, že faktický stav je obvykle shodný s právním. |
| − | + | == Druhy == | |
| − | + | * '''domněnka vyvratitelná''', u níž lze prokázat, že presumovaná skutečnost nestala, popř. nenastala, a pak právní domněnka prokázané skutečnosti ustoupí. Legislativa pro ni používá slov „má se za to“, „považuje se“ (§ 54 odst. 2 zákona o rodině); § 2 odst. 2 trestního řádu. Vyvratitelnou právní domněnkou je dále např. presumce, že manžel matky dítěte, které se narodilo během jejich [[manželství]] nebo do 300 dnů od jeho zániku, je jeho otcem. | |
| − | + | * '''domněnka nevyvratitelná''', kde je presumpce kategorická a ani v případě, že by se později ukázala nesprávnou, nelze ji zvrátit – taková nesprávná domněka se stává [[právní fikce|právní fikcí]]. Nevyvratitelné domněnky jsou v právu vzácnější. Legislativa pro ni používá slov „platí“, „hledí se“. Příkladem je domněnka, že [[zmocnitel]] schválil jednání [[zmocněnec|zmocněnce]], kterým zmocněnec překročil rozsah udělené plné moci, pokud osobu, se kterou zmocněnec jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl, o svém nesouhlasu s takovým jednáním nevyrozumí (presumuje se tzv. [[ratihabice]]). | |
| − | |||
| − | Nevyvratitelné domněnky jsou v právu vzácnější. Příkladem je domněnka, že [[zmocnitel]] schválil jednání [[zmocněnec|zmocněnce]], kterým zmocněnec překročil rozsah udělené plné moci, pokud osobu, se kterou zmocněnec jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl, o svém nesouhlasu s takovým jednáním nevyrozumí (presumuje se tzv. [[ratihabice]]). | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
Verse z 18. 11. 2010, 10:40
Právní domněnka je konstrukce užívaná v právu, jíž se za určitých okolností v zájmu právní jistoty presumuje (předpokládá) právní skutečnost, o níž není jisto, zda nastala. Je vyjádřením skutečnosti, že faktický stav je obvykle shodný s právním.
Druhy
- domněnka vyvratitelná, u níž lze prokázat, že presumovaná skutečnost nestala, popř. nenastala, a pak právní domněnka prokázané skutečnosti ustoupí. Legislativa pro ni používá slov „má se za to“, „považuje se“ (§ 54 odst. 2 zákona o rodině); § 2 odst. 2 trestního řádu. Vyvratitelnou právní domněnkou je dále např. presumce, že manžel matky dítěte, které se narodilo během jejich manželství nebo do 300 dnů od jeho zániku, je jeho otcem.
- domněnka nevyvratitelná, kde je presumpce kategorická a ani v případě, že by se později ukázala nesprávnou, nelze ji zvrátit – taková nesprávná domněka se stává právní fikcí. Nevyvratitelné domněnky jsou v právu vzácnější. Legislativa pro ni používá slov „platí“, „hledí se“. Příkladem je domněnka, že zmocnitel schválil jednání zmocněnce, kterým zmocněnec překročil rozsah udělené plné moci, pokud osobu, se kterou zmocněnec jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl, o svém nesouhlasu s takovým jednáním nevyrozumí (presumuje se tzv. ratihabice).
