Věc: Porovnání verzí
(* Karel Eliáš: ''Věc jako pojem soukromého práva''. In Právní rozhledy 4/2007, pp. 119–126) |
(Nemotné statky podle OZ a na rozdíl od NOZ věcí nejsou. Důvodem je, že lze snadno vytvořit rozmnoženinu (nepřesně ''kopii'') a tu sdílet (nepřesně ''zkopírovat'') nebo stáhnout (uložit si u sebe vlastní rozmoženinu).) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
== Věc jako objekt práv == | == Věc jako objekt práv == | ||
| − | Věc je předmětem [[vlastnictví]]. V užším slova smyslu se jedná pouze o ovladatelný hmotný předmět, [[cf.]] § 89 odst. 13 [[TZ]]. Ostatní objekty práv v tomto pojetí nemohou být ve vlastnictví, pouze v majetku, např. [[autorské dílo]]. | + | Věc je předmětem [[vlastnictví]]. V užším slova smyslu se jedná pouze o ovladatelný hmotný předmět, [[cf.]] § 134 [[NTZ]] (dříve § 89 odst. 13 [[TZ]] 1961). Ostatní objekty práv v tomto pojetí nemohou být ve vlastnictví, pouze v majetku, např. [[autorské dílo]]. |
V českém právním řádu bylo obvyklé širší pojetí věci, tj. jakéhokoliv objektu práv. Podle § 285 ABGB všechno, co od osoby je rozdílné a slouží k potřebě lidí, sluje věc v právním smyslu. Toto pojetí bylo pod vlivem BGB opuštěno ve středním občanském zákoníku. Dnešní [[občanský zákoník]] tak má v § 118 kasuistické vymezení objektu práva: Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to | V českém právním řádu bylo obvyklé širší pojetí věci, tj. jakéhokoliv objektu práv. Podle § 285 ABGB všechno, co od osoby je rozdílné a slouží k potřebě lidí, sluje věc v právním smyslu. Toto pojetí bylo pod vlivem BGB opuštěno ve středním občanském zákoníku. Dnešní [[občanský zákoník]] tak má v § 118 kasuistické vymezení objektu práva: Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to | ||
| Řádka 14: | Řádka 14: | ||
# zuživatelné a nezuživatelné | # zuživatelné a nezuživatelné | ||
# cenitelné a necenitelné | # cenitelné a necenitelné | ||
| + | |||
| + | Základní vlastnosti věcí: | ||
| + | # '''hmotná podstata''': nehmotné předměty (např. pozůstalost) jsou věcí jen v přeneseném slova smyslu a jen tehdy, odkazují-li (označují-li) na souhrn hmotných předmětů, tj. věci, | ||
| + | # '''vyjádřitelnost v penězích''', cf. [[princip]] [[pekuniární kondemnace]] a | ||
| + | # '''samostatná existence''': části věcí nejsou věcí, nejsou-li odděleny. | ||
| + | |||
| + | Nemotné statky podle [[OZ]] a na rozdíl od [[NOZ]] věcí nejsou. Důvodem je, že lze snadno vytvořit rozmnoženinu (nepřesně ''kopii'') a tu sdílet (nepřesně ''zkopírovat'') nebo stáhnout (uložit si u sebe vlastní rozmoženinu). | ||
== {{Reference}} == | == {{Reference}} == | ||
* [[Karel Eliáš]]: ''Věc jako pojem soukromého práva''. In Právní rozhledy 4/2007, pp. 119–126 | * [[Karel Eliáš]]: ''Věc jako pojem soukromého práva''. In Právní rozhledy 4/2007, pp. 119–126 | ||
| + | |||
| + | == {{Externí odkazy}} == | ||
| + | * [http://psp.cz/eknih/1964ns/tisky/t0074_00.htm Návrh SNR na vydání zákona o osobním vlastnictví k bytům] (1966) | ||
[[Kategorie:Občanské právo]] | [[Kategorie:Občanské právo]] | ||
| + | [[Kategorie:Římské právo]] | ||
Aktuální verse z 5. 2. 2012, 10:37
Věc je v právu mnohoznačný termín. Označuje:
- předmět, který je objektem práv, latinsky res, nebo
- záležitost, která se má vyřídit, latinsky causa.
Věc jako objekt práv
Věc je předmětem vlastnictví. V užším slova smyslu se jedná pouze o ovladatelný hmotný předmět, cf. § 134 NTZ (dříve § 89 odst. 13 TZ 1961). Ostatní objekty práv v tomto pojetí nemohou být ve vlastnictví, pouze v majetku, např. autorské dílo.
V českém právním řádu bylo obvyklé širší pojetí věci, tj. jakéhokoliv objektu práv. Podle § 285 ABGB všechno, co od osoby je rozdílné a slouží k potřebě lidí, sluje věc v právním smyslu. Toto pojetí bylo pod vlivem BGB opuštěno ve středním občanském zákoníku. Dnešní občanský zákoník tak má v § 118 kasuistické vymezení objektu práva: Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Předmětem občanskoprávních vztahů mohou být též byty nebo nebytové prostory.
Podle § 291 ABGB se věci dělí na:
- hmotné a nehmotné
- movité a nemovité
- zuživatelné a nezuživatelné
- cenitelné a necenitelné
Základní vlastnosti věcí:
- hmotná podstata: nehmotné předměty (např. pozůstalost) jsou věcí jen v přeneseném slova smyslu a jen tehdy, odkazují-li (označují-li) na souhrn hmotných předmětů, tj. věci,
- vyjádřitelnost v penězích, cf. princip pekuniární kondemnace a
- samostatná existence: části věcí nejsou věcí, nejsou-li odděleny.
Nemotné statky podle OZ a na rozdíl od NOZ věcí nejsou. Důvodem je, že lze snadno vytvořit rozmnoženinu (nepřesně kopii) a tu sdílet (nepřesně zkopírovat) nebo stáhnout (uložit si u sebe vlastní rozmoženinu).
Prameny a literatura
- Karel Eliáš: Věc jako pojem soukromého práva. In Právní rozhledy 4/2007, pp. 119–126
