Zproštění z úřadu: Porovnání verzí
(* en:Recall election (anglicky)) |
(Takové pošlapání dělby moci po vzoru článku 39 odst. 2 kommunistické ústavy z roku 1960 („Národní shromáždění má 300 poslanců, kteří jsou lidem voleni, lidu odpovědni a mohou být lidem odvoláni.“) však není žádoucí.) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Zproštění z úřadu''' je výsledek procedury (angl. ''impeachment'', něm. ''Amtsenthebungsverfahren'', doslovně ''postup pro zproštění z úřadu''), kdy se volený funkcionář dopustí závažného [[delikt]]u a je za to potrestán zbavením funkce. | '''Zproštění z úřadu''' je výsledek procedury (angl. ''impeachment'', něm. ''Amtsenthebungsverfahren'', doslovně ''postup pro zproštění z úřadu''), kdy se volený funkcionář dopustí závažného [[delikt]]u a je za to potrestán zbavením funkce. | ||
| − | V [[ČR]] není příliš rozšířené, o čemž svědčí i absence vžitého českého pojmenování. Místo toho se neustále uvažuje o odvolání z úřadu prostřednictvím negativní volby, což je výraz imperativního mandátu a rousseauovské ''volonté générale''. Takové pošlapání dělby moci však není žádoucí. | + | V [[ČR]] není příliš rozšířené, o čemž svědčí i absence vžitého českého pojmenování. Místo toho se neustále uvažuje o odvolání z úřadu prostřednictvím negativní volby, což je výraz imperativního mandátu a rousseauovské ''volonté générale''. Takové pošlapání dělby moci po vzoru článku 39 odst. 2 kommunistické ústavy z roku 1960 („Národní shromáždění má 300 poslanců, kteří jsou lidem voleni, lidu odpovědni a mohou být lidem odvoláni.“) však není žádoucí. |
== Podívejte se také na == | == Podívejte se také na == | ||
Verse z 18. 6. 2013, 10:04
Zproštění z úřadu je výsledek procedury (angl. impeachment, něm. Amtsenthebungsverfahren, doslovně postup pro zproštění z úřadu), kdy se volený funkcionář dopustí závažného deliktu a je za to potrestán zbavením funkce.
V ČR není příliš rozšířené, o čemž svědčí i absence vžitého českého pojmenování. Místo toho se neustále uvažuje o odvolání z úřadu prostřednictvím negativní volby, což je výraz imperativního mandátu a rousseauovské volonté générale. Takové pošlapání dělby moci po vzoru článku 39 odst. 2 kommunistické ústavy z roku 1960 („Národní shromáždění má 300 poslanců, kteří jsou lidem voleni, lidu odpovědni a mohou být lidem odvoláni.“) však není žádoucí.
Podívejte se také na
Externí odkazy
- Recall election (anglicky)
